
Recenze: Francis Scott Fitzgerald – Poslední kapitán
- Vytvořeno 10. 8. 2019 1:00
- Autor: Michaela Babíková

Pokud jde o knihu Poslední kapitán, varuji vás předem – nečtěte ji. Dojdete totiž k větě „Na tomto místě končí souvislý Fitzgeraldův rukopis“. A bude vám to vadit. Jakože hodně. Rozhodli jste se mě neposlechnout? Správné rozhodnutí. Tato knižní klasika a poslední, nedokončený román slavného amerického spisovatele Francise Scotta Fitzgeralda totiž za přečtení rozhodně stojí.
Jeden z nejvýraznějších představitelů ztracené generace, spisovatel, který bývá označován za autora tzv. jazzového věku, autor světoznámých děl, jako jsou například Velký Gatsby či Něžná je noc. Francise Scotta Fitzgeralda asi není třeba představovat obšírněji. Jeho Poslední kapitán bohužel zůstal nedokončený. Než mu však do uší přestaly našeptávat múzy a jejich místo zaujala smrt, stihl F. S. Fitzgerald napsat přibližně dvě třetiny románu zasazeného do období Hollywoodu v době jeho největší slávy.
Příběh knihy je vyprávěn z pozice Cecílie Bradyové, mladinké dcery hollywoodského producenta. Ačkoli se jedná pouze o jednu z vedlejších postav, Fitzgeraldovi se podařilo velmi důvěryhodně a precizně vykreslit postavu přibližně devatenáctileté dívky, které nechybí mladická drzost a sebevědomí. Cecílie je platonicky zamilovaná do producenta jménem Monroe Stahr – „posledního kapitána“ hollywoodského filmového průmyslu, charismatické postavy, kolem které je vystavěn děj knihy.
Monroe Stahr je „zázračné dítě“ se šestým smyslem na úspěšné filmy, člověk, který pracuje tvrději, než kdokoli jiný, muž, jehož ženy milují a muži obdivují. Ale také nešťastný vdovec, kterého smrt jeho milované ženy zatvrdila a zlomila. Jenže pak potká Kathleen…
Příběh Posledního kapitána je poměrně prostý a je vlastně těžké určit, co z něj dělá tak poutavou knihu, jakou bezesporu je. Snad je to Fitzgeraldovým jazykem, jeho „barevností“ a lyričností, schopností popsat běžné okamžiky zcela mimořádným způsobem. Nebo za tím možná stojí postavy románu, které jsou nevšední a přitažlivé, ale zároveň velmi životné.
V doslovu knihy se dozvíte, že román jen napsaný přibližně ze dvou třetin, ale existují Fitzgeraldovy pracovní poznámky a načrtnuté úryvky, podle kterých lze závěr knihy zrekonstruovat. Zároveň je však známo, že Fitzgerald míval ve zvyku své rukopisy v průběhu psaní revidovat a přetvářet. Jak by to tedy nakonec dopadlo s Monroem Stahrem nevíme, ale možná koneckonců není na škodu, že nám zbývá tolik prostoru pro vlastní fantazii.
Opravdu jediná věc, která mě na knize zklamala, byla vazba. I při šetrném zacházení se hned při prvním čtení začala rozlepovat. Je to veliká škoda, zvláště když překrásná obálka vznikla ve studiu Tomski&Polanski a rozhodně se jedná o kousek, který si asi většina čtenářů bude chtít s láskou uložit do své knihovny jako jeden ze sběratelských kousků.
Tak jsme se Stahrem tančili na senzační muziku Glenna Millera, který hrál Na Houpačce. Teď se tančilo bezvadně, místa bylo ažaž. Ale člověk se tam cítil opuštěně – mnohem opuštěněji, než dokud tam byla ta dívka. Podle mě a také podle Stahra si ten večírek odnesla s sebou, a s ním i bodavou bolest, kterou jsem předtím pociťovala, a velký plesový sál nechala prázdný a vychladlý. Nezůstalo nic, a já jsem tančila s mužem, který byl duchem nepřítomný a vykládal mi, jak moc se Los Angeles změnilo. (Str. 125)
Nejčtenější články
Aktuality
-
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál... -
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...