
Recenze: Nicholas Eames – Králové Wyldu
- Vytvořeno 19. 7. 2019 1:00
- Autor: Radovan Kolbaba

Lidská fantasie je možná bezbřehá, ale v žánru, který podle ní dostal své jméno, snad vyšlo už úplně všechno. Jednoduše najdete fantasy knihu dle svého gusta, ať již dáváte přednost příběhům o bájných hrdinech, černobílému boji dobra se zlem, romantice, intrikám, šokujícím zvratům, humoru nebo směsi toho všeho a mnohého dalšího. Kanadský debutant Nicholas Eames se do psaní fantasy románu pustil po hlavě, ale namísto snahy o originalitu šel opačnou cestou. Jeho kniha Králové Wyldu je totiž spíše koktejlem z toho, co tu už bylo nesčetněkrát předtím. Jako by Eames nacpal do mixéru všechny osvědčené propriety a promíchal a protřepal je tak, že by se z toho Jamesi Bondovi zatočila hlava a od martini by raději zběhl k šaratické kyselce. Tato směs, která sama sebe nebere moc vážně, je však natolik zábavná, že mnozí fanoušci žánru po její konzumaci budou zvažovat napsání děkovného dopisu nakladatelství Host za odvahu vydat ji i u nás.
Sága byla skupina těch největších hrdinů, jací kdy žili. Ani oni sami nedokáží spočítat, kolik draků, nekromantů, zlých panovníků a dalších postrachů lidstva zahubili. Nyní jsou na zaslouženém odpočinku. Vůdce skupiny Gabriel zvesela pohnojil výchovu dcery i vztah s manželkou, z krále Mattricka je výstavní věčně opilý paroháč, čaroděj Moog hledá lék na nevyléčitelnou nemoc a živí ho výroba topořivého lektvaru, zabijáka Ganelona proměnili v šutr a nechali ho tak. No a Clay Cooper, mile přezdívaný Pomaloručka, žije s manželkou a malou dcerkou, dny tráví v nudné rachotě a sem tam si zajde na jedno do místní špeluňky. Tedy jen do té doby, než ho vyhledá Gabriel a požádá ho o nemožné.
Ačkoli kniha nepostrádá nezbytnou proprietu fantasy románů, jíž se bránil snad jen chronický potížista Sapkowski, mapu, propracovaný svět moc nečekejte. Přece jen Nicholas Eames není profesor z Oxfordu, který svůj vybájený svět piplá několik desetiletí, než vydá jednu pohádkovou knihu. Eames píše pro čirou zábavu a nic více. Pokud tento holý fakt akceptujete, Králové Wyldu vás vrhnou na horskou dráhu, ze které vystoupíte s hlavou roztočenou jako splašený globus.
Způsob vyprávění, překotný a plný humoru, zastiňuje příběh, jenž není špatný, jen originalita v něm přes sebe přehodila plášť neviditelnosti. Akce odsýpá, ať už se bojuje, prchá či tlachá. Vtipy baví a zároveň balancují na hraně trapnosti, přes kterou však s obratností Syrio Forela nikdy nepřepadnou. I rozhovory mezi postavami ubíhají jako splašená řeka, co smete i nazgûly, a delší dialog, v němž se odhalí charaktery hrdinů, na více než pěti stech stranách knihy prostě nenajdete. Tempo rychlé jako drak Falko kolísá až ke konci a do té doby nenechá čtenáře se nadechnout.
Nicholas Eames zalidnil svůj svět zajímavými a zároveň zábavnými postavami, kterých je mnohem více než jen ústřední pětice. Ačkoli před Králi Wyldu nepublikoval jinou knihu, podařilo se mu i vedlejší hrdiny vybavit natolik zajímavými vlastnostmi a schopnostmi, že si je čtenáři nejen nebudou plést, ale budou se o ně i zajímat. Autor zvládá též vážné pasáže, které sice působí jako jeden nabručený Geralt v moři rozšafných Marigoldů, avšak nejsou nadbytečné. Nejlépe je to asi patrné v příběhu dvouhlavého obra, jehož hlavy mají vlastní charakter a považují se za bratry. Zatímco jeden z bratrů je slepý, ten druhý mu popisuje ta nejúžasnější dobrodružství, i když je kolem nich jen bolest a zmar.
Nelehkého úkolu přeložit Eamesovu knihu do češtiny se zhostila Michaela Šprtová a právě díky ní Králové Wyldu plynou hladce i v češtině.
Nejspíš vás nepřekvapí, že v díle, které si vypůjčuje tolik od svých předchůdců, najdete i mnohá pomrknutí směrem ke klasickým kusům žánru. Vždy jsou ale spíš jemná a nikdy nevykrádají nebo neparodují. Na přebalu knihy se dočtete, že jsou Králové Wyldu něco jako setkání G. R. R. Martina s Terry Pratchetem. Chápu komerční zkratku, ale vůbec s tímto tvrzením nesouhlasím. Neočekávejte ani intriky, ani třístránkové popisy předsmrtných pokrmů. Mrakoplaš by si možná s potrhlíkem Moogem rozuměl, ale humor velikána Terryho mi připadal zcela jiný, než jak jej tvoří Kanaďan Eames.
Chcete-li zábavu ve fantasy hávu a netoužíte-li po originalitě, chcete Krále Wyldu. Nicholas Eames napsal dílo strhující jako let na drakovi, u kterého si posílíte bránici a budete se divit, jak vám těch 500 stran hezky uteklo.
Název knihy: Králové Wyldu
Autor: Nicholas Eames
Překlad: Michaela Šprtová
Nakladatelství: Host
Místo vydání:Brno
Rok vydání: 2019
Vydání: 1.
Počet stran: 520
ISBN: 978-80-7577-798-0
Ediční řada:
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...