Recenze: Marie Doležalová – Jeden kopeček šmoulový
- Vytvořeno 29. 6. 2019 1:00
- Autor: Pavla Huřťáková
Marii Doležalovou mám ráda nejen jako herečku, nýbrž i jako blogerku a spisovatelku. A její Jeden kopeček šmoulový je krásné pohlazení po duši s lehkou nostalgií, jak sama říká, nás devadesátkových dětí.
Ani vlastně nevím, jak shrnout děj knihy, v níž žádný není. Jedná se o vzpomínky malé holčičky na dětství, kterými chce tak trochu poděkovat celé rodině. Za to, jak krásné to bylo.
Pokud se jedná o formu knihy, je rozdělena do čtyř částí, v nichž každá má několik podkapitol. Graficky je doplněna drobnými ilustracemi Elišky Podzimkové a fotkami z autorčina dětství. Na našem trhu je výjimečná právě svou grafickou stránkou a zpracováním – nádherné desky, těžší gramážový papír, úprava textu nikoli na bílých stránkách, ale jakoby lehce zažloutlých, a spousta dalších drobností. Všechno do detailu ladí k atmosféře a duchu knihy.
A to je to, o čem bych ráda psala. Chtěla bych vyzdvihnout pocit, kterým kniha působí, neboť ten je zcela jedinečný. V každé kapitole je zmíněn kus rodové historie, kus vzpomínek, kus vyprávění a hlavně nezmíněný, ale zřejmý velký kus lásky. K mámě, tátovi, babičce, dědovi, celé širší rodině. Z knihy přímo čiší vřelá láska. Celou knihou se jako červená nit vine lehká nostalgie nad časy, které jsou nenávratně pryč. Vzpomíná ale bez trpkosti, s něhou, kterou jí každá vzpomínka na výlet, na Velikonoce, Vánoce a další, vyvolává.
Sama autorka upozorňuje, že se jedná o zápisky její rodiny. Ano. Ale i ne. Svým vyprávěním nás bere do minulosti, kterou si my všichni ještě pamatujeme. A zároveň i do té dávné, kdy se brali babička s dědou. A v tom by mohlo být takové maličké poselství této knihy: ptejte se, dokud máte koho. V každé rodině jsou příběhy, jen je najít včas.
Chráním si vzpomínky na všechny krásné chvíle, protože každá z nich je malý příběh o tom, za co můžu být vděčná. To, co jsme spolu prožili, nezmizelo, když jste odešli. Pointa je, že to nejdůležitější právě zůstalo. (Str. 143).
Jeden kopeček šmoulový je velmi specifická a nebojím se říct výjimečná kniha. Něžná, jemná, upozorňující na to, že důležité jsou vlastně ty maličkosti, které v tu chvíli za důležité nepovažujeme. Polévka u babičky. Houby s dědečkem. Telefon s mámou. Procházka se psem. Důležitý je život sám.
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...