
Recenze: Zelda Fitzgeraldová – Věnujte mi valčík
- Vytvořeno 16. 5. 2019 1:00
- Autor: Michaela Babíková

Před Vánoci vydalo nakladatelství LEDA speciální ilustrované vydání slavného románu Velký Gatsby od neméně slavného spisovatele Francise Scotta Fitzgeralda. Věděli jste, že inspirací pro postavu hlavní hrdinky Daisy mu byla vlastní manželka Zelda Fitzgeraldová? A tušili jste, že se psaní věnovala i ona? Nyní vychází český překlad jejího jediného dokončeného románu, který nese poetický název Věnujte mi valčík.
Věnujte mi valčík je příběhem jihoamerické dívky Alabamy. Čtenář se s Alabamou seznamuje jako s přibližně patnáctiletou dívkou, která vyniká temperamentem, drzostí a nápadnou krásou. Skrze své starší sestry se mladé děvče seznamuje se světem dospělých, snahou o samostatnost a láskou. Jak dospívá, formuje se její osobnost; stejným dílem pobuřující i fascinující.
Pasáže, ve kterých se v domě mladé slečny střídá jeden mladík za druhým, nechávají si se sebou zahrávat a odcházejí se zlomeným srdcem, se nápadně podobají mládí Daisy z Velkého Gatsbyho. Do jednoho z nich se však přeci jen Alabama zamiluje, vdá se a „usadí“. Jejím vyvoleným je bohémský malíř David.
Manželská dvojice se stane středem pozornosti a ztělesněním bouřlivých dvacátých let. Jsou krásní, mladí, plní nespoutané energie, zamilovaní, a když se Davidovi podaří prosadit, tak i bohatí. V New Yorku i Francii jsou ztělesněním amerického snu. Pod povrchem však jejich vztah tak snový není. Jak se David stává slavným a věnuje stále více času své práci, pro Alabamu znamená život jen věčnou nudu a prázdnotu. Naplněním jí není ani vlastní dcera Bonnie, k níž si žádný hlubší vztah nevytvoří. A tak se jednoho dne Alabama rozhodne, že se stane baletkou. Přestože je příliš stará, aby mohla doufat v kariéru, věnuje tanci naprosto všechno. Více než radost z tance a snahu uspět však připomíná její posedlost baletem sebetrýznění ženy, která nedokázala uspět v životě. Zachrání přeci jen Alabama vztah s manželem a dcerou, od nichž nevědomě utíká?
Příběh knihy neurazí, ale není ani ničím ojedinělým. Daleko zajímavější je číst knihu s ohledem na životní příběh Zeldy Fitzgeraldové a jejího manžela Francise Scotta Fitzgeralda. Není totiž pochyb, že Zelda do příběhu „vlila“ svůj vlastní osud a pocity. V knize lze nalézt všechno – dětství v pedantské rodině, její bouřlivý manželský vztah i silnou touhu vystoupit ze stínu slavného manžela. To, co v knize není, je Zeldina nemoc, která mnohé vysvětluje. Zelda Sayre Fitzgeraldová totiž trpěla schizofrenií, kvůli které nastoupila roku 1930 do sanatoria, kde nakonec nešťastnou shodou okolností uhořela.
Jestli je ale román něčím pozoruhodný, tak rozhodně autorčiným zcela jedinečným stylem. Příběh je protkán dlouhými lyrickými pasážemi, ve kterých Zelda Fitzgeraldová na sebe vrství slova, aby vykreslila nostalgickou a něžnou atmosféru, ubrzdila příběh samotný a dala průchod citům a emocím.
Polední slunce snad z krajiny vysálo veškerou barvu, jen aby si z ní mohlo namíchat koktejl před usnutím a rozlít tu vzkypělou oslnivou škálu odstínů po nebi, zatímco na smrt znavená, bledá, vyprahlá zem bude bezvládně ležet v naději, že si jím svlaží vinice a kamení aspoň v podobě rosy. (Str. 117).
Musím se přiznat, že právě časté lyrické pasáže se mi četly velmi těžce a nebavily mě. Zhruba od druhé poloviny je však kniha v tomto ohledu umírněnější. Jak Alabama propadá baletu, získává román na dynamičnosti. Co mě ale skutečně nadchlo, je autorčina schopnost vystihnout postavy. Její Alabama, David, Bonnie a mnoho dalších jsou tak živoucí, jakoby stáli přímo před vámi. A nejde jinak, než s nimi jejich příběh se zatajeným dechem odžít od první až do poslední stránky.
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...