Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Štěpán Kučera – Projekt Gilgameš

1 1 1 1 1 (1 hlas)
5

Na otázku, proč nás tak fascinují starověké mýty, se obtížně hledá vyčerpávající odpověď. Člověka, který se od dětství učí o vzniku světa s ohledem na evoluční teorii, těžko může intelektuálně uspokojit nějaký stvořitelský mýtus. Avšak Velký třesk či Darwinův výklad vývoje člověka je pro většinu lidí stejně důvěryhodný jako existence Adama a Evy. Stojí na stejné víře, že ti, kteří nás učí, vědí, o čem mluví.

 

projekt-gilgamesNa přitažlivosti mýtů založil Štěpán Kučera svou knihu Projekt Gilgameš. Na první pohled by se mohlo zdát, že autor zamýšlí na toto téma celou sérii, ale jeho sbírka povídek Jidáš byl Ufon (recenze zde) se věnuje jinému tématu, i když zmiňuje v titulu nechvalně proslulého novozákonního Ježíšova učedníka. Projekt Gilgameš naopak od prvních stránek využívá obsahu sumerského mýtu. Hlavním hrdinou však není Gilgameš, ale Uršanábi, prostý převozník. Autor se tak dokázal vyhnout konfliktu mezi sumerskou a svou verzí, protože sumerská nemá důvod zabývat se obyčejným člověkem. Uršanábi však dosáhl toho, po čem Gilgameš toužil, stal se nesmrtelným a v knize dostal roli průvodce celou historií lidstva. 

 

Nejde však o příběh, který by vyprávěl Štěpán Kučera, skutečným autorem je SI, umělá inteligence programovaná jako žena. To se čtenář dozvídá hned na prvních stránkách, záhy poté, co vstoupí do pověsti, v níž vystupuje kromě Uršanábiho i Gilgameš a Utanapišim. Tady pochopí, že má před sebou vlastně sci-fi. Oč v ní půjde, není zas takovým tajemstvím, protože se autor poměrně podrobně rozepisuje o nebezpečích, která stvoření takové inteligence představuje, přičemž naráží na známé filmy.

 

Projekt Gilgameš tak představuje syntézu pre-apokalyptické a post-apokalyptické sci-fi. I když… Štěpán Kučera tuto problematiku podal poněkud netradičně, podobně jako Dan Brown ve své knize Inferno. Jistě, tragédie je pouze úhel pohledu, jinak ji vnímá postižený, jinak divák zpráv televize Nova.

 

Mýty mají svůj vlastní jazyk, jímž se vypráví. A ten dokázal Štěpán Kučera použít. Tím se již od prvních stránek stala kniha přitažlivou, s nádechem tajemna dávných dob, o nichž si myslíme, že byly domovem dnes již zapomenutého vědění. Podobně napsala Olga Tokarczuková svůj román Anna In v hrobech světa, a stejně tak pod roušku jazyka ukryla obsah, k němuž se musel čtenář dopracovat.

 

Tak jako převozník prochází stoletími a setkává se s významnými lidmi, musí se on i autor (potažmo SI) vyrovnávat se změnami, které doba přináší. Na poměrně malé ploše textu se tím příliš zabývat nelze, navíc se zdá, že postava převozníka je pouze symbolická, působí jako virtuální vypravěč, pro samotný děj nedůležitý. Tak dokáže Štěpán Kučera jeho roli tajit. 

 

Styl vyprávění se ke konci knihy poněkud proměňuje, nejprve se střídá mýtus a dialog mezi programátorem a SI, později SI přechází do civilnějšího tónu, na konci už zůstává pouze výpověď, suchý komentář stavu.

 

Projekt Gilgameš je čtivý text rozvíjející poměrně často diskutované téma vlivu lidstva na život na této planetě. Pohled lidmi vytvořené umělé inteligence nemilosrdně odhaluje jeho agresivní povahu a v podstatě i jeho zbytečnost. Dobrá sci-fi dokáže nemilosrdně vyhmátnout nejlepší i nejhorší stránky lidské povahy a přinutit čtenáře k zamyšlení. Po této stránce Projekt Gilgameš dobrou sci-fi je.


Projekt Gilgameš
Autor Štěpán Kučera
Nakladatelství Druhé město
Místo vydání Brno
Rok vydání 2019
Vydání 1.
Počet stran 164
ISBN/EAN 978-80-7227-414-7
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Soutěže

Aktuality

  • Paseka slaví 30 let. Rodinné nakladatelství zůstává nezávislé a svobodomyslné.

    Nakladatelství Paseka vzniklo 9. prosince 1989. Revoluce umožnila Ladislavu Horáčkovi, aby svobodně vydával knihy, které jeho samotného zajímají a baví. Když po Horáčkově smrti v roce 2015 převzala nakladatelství jeho dcera Anna Rezková Horáčková, musela se vyrovnávat s hlasy, které tvrdily, že Paseka už nebude jako dřív nebo že nakladatelství dokonce zanikne. I díky knihám z posledních let si Paseka mohla ponechat nezávislý duch a zůstává například také nejúspěšnějším nakladatelstvím v historii literární ceny Magnesia Litera.

    Číst dál...  
  • Na audioknižní trh vstupuje nová značka VOXI

    Obliba audioknih v České republice stále roste. Celkový objem trhu v roce 2018 dosáhl téměř 150 milionů korun, v roce 2019 by to podle odhadů mohlo být až o 20 milionů víc. Na to reaguje i největší český knižní vydavatel Albatros Media a vstupuje na audioknižní trh s novou značkou Voxi.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení