
Recenze: Joseph Incardona – Žár
- Vytvořeno 17. 3. 2019 1:00
- Autor: Pavel Bušta

Pronásledování kutálejícího se čtyřkilového sýra, adrenalinové žehlení nebo třeba saunování: pro lidstvo není žádná aktivita natolik bizarní, aby se v ní nedalo závodit. Právě o té poslední zmíněné napsal švýcarský spisovatel a scénárista Joseph Incardona knihu Žár.
Inspiroval se skutečným šampionátem v saunování, který se ve finském městě Heinola konal až do roku 2010, kdy jeden ze dvou nejodolnějších borců zemřel. Incardona si z reality vypůjčil i národnosti obou rivalů, dál už ovšem na skutečném základě staví smyšlený příběh. V jeho knize nese drobný ruský mužík jméno Igor Azarov a táhnou se za ním stíny agentské minulosti. Urostlý Fin Niko Tanner je zase populárním pornohercem, který se s ničím nepáře a umí za to – doslova – vzít.
Výchozí pitoreskní situace evokuje zatím poslední román Jaroslava Rudiše Český ráj, avšak chlapské pocení je to jediné, co mají knihy společného. Švýcarský autor výstřednosti svých postav dovádí do krajností a přisuzuje jim motivace vyvěrající z existenciální úzkosti. Systematický Igor se upíná k výhře v šampionátu jako k vykoupení ze svých zločinů, jež si jde do určité míry pouze domýšlet, hedonistická pornohvězda se s hrůzou děsí vlastního selhání a nemohoucnosti přicházející s postupujícím věkem. Obě postavy hledají záblesk nesmrtelna v extrémním a nesmyslném výkonu.
Ačkoli vydavatel prezentuje Žár jako černohumornou knihu (což je dnes skvělý marketingový tahák), místo drsného vtipu v ní nalezneme maximálně pár sarkastických úšklebků. Jde spíš o krátké nahlédnutí do duší dvou zcela rozdílných mužů, jež spojuje podobná motivace. Stručné a rychlé vyprávění neodhalí příliš z minulosti postav, naopak nechává mnohé na fantazii čtenáře. Na první pohled nevinná zápletka se postupně mění ve vyprávění, jímž stále silněji zmítají zastřené temné proudy. Přesto se nelze zbavit pocitu, že autor jen klouže po povrchu.
Žár lze přečíst za dobu rovnou jednomu důkladnému saunovacímu cyklu. Stejně jako při návštěvě sauny se trochu zapotíte, ale stačí se jen trochu oklepat a pocit úzkosti z nesmyslnosti lidského konání zmizí v nenávratnu.
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...