
Recenze: James S. A. Corey – Vzestup Persepole. Expanze – kniha sedmá
- Vytvořeno 25. 2. 2019 1:00
- Autor: Dagmar Sieberová

Dvojice autorů Daniel Abraham a Ty Franck vystupující pod pseudonymem James S. A. Corey ve svém posledním díle sci-fi série Expanze s názvem Vzestup Persepole představují další příběh vesmírné lodi Rosinanty a její posádky. Loď i její slavní majitelé zestárli, s věkem přišly technické i zdravotní potíže, což dotyčným ovšem neubralo na odhodlání a schopnostech. Tuto skutečnost záhy zjistí dávno zapomenutý nepřítel.
Z brány Laconie se vynořila z hlubin temné zóny odštěpená část bývalé marťanské flotily. Pod vedením guvernéra Singha zastihla obyvatele naprosto nepřipravené. Setkáváme se s Duartem, řečeným Nejvyšší konzul, jenž naprosto přebudoval svoji flotilu pomocí nechvalně známé protomolekuly. A nyní má drtivou převahu nad všemi frakcemi. Obyvatelé pásu se ale nehodlají útlaku poddat se svěšenou hlavou.
Abraham a Franck v tomto díle nabízejí to, na co je čtenář zvyklý. Máme tu Holdena a jeho posádku, kteří se opět potýkají s problémem. Děj je tradičně psán v er-formě. Kapitoly jsou nadepsány jmény protagonistů, kteří nabízejí svůj pohled na příběh. Jedná se již o sedmou knihu série Expanze a stejně jako v posledních knihách, i v tomto pokračování se snaží autoři jít cestou, která se odlišuje od předchozích dílů.
Inovativní je už samotný fakt, že se děj posunul o třicet let dopředu. Čtenáři je tak umožněno zjistit, jaké změny se udály v životech hlavních hrdinů. Samy postavy nezřídka zmiňují vyšší věk a přibývající neduhy svých těl, stejně jako Rosinanty:
„Stárnoucí marťanská bojovnice, která žije uvnitř stárnoucí marťanské bojovnice,“ řekl Alex se slyšitelným úsměvem v hlase. […]
„Nejsem tak stará, abych ti nemohla nakopat.“ (Str. 28)
Do myšlenek postav přichází i slovo důchod. V důsledku změny situace pak dochází k mocenským třenicím i mezi členy posádky Rosinanty.
Autorské duo pro změnu věnuje stejnou měrou prostor okupantům jako posádce známé lodi. Tato změna nám dává nahlédnout na příběh z obou stran. Právě postava, která mě nejvíce zaujala, pocházela z okupantských řad. Čerstvě povýšený guvernér Singh má spravovat nově zabrané území. Kromě lodi a posádky je pro svou funkci vybaven silným ideologickým přesvědčením. O správnosti jednání Nejvyššího konzula je přesvědčen takovou měrou, až to hraničí s naivitou. Ačkoliv je tato postava silná, co se víry týče, je slabá tělesně, neschopná bránit sebe sama. Na mladém guvernérovi je ukázáno, kam člověka může dovést slepá víra v ideologii.
V knize tedy opět dostává mnoho prostoru politika. Příběh tak může někomu připadat zbytečně rozvleklý až nudný. Mě osobně tyto politické machinace zaujaly:
Vybudovat říši, to znamená nekonečnou řadu postupně sílících mikroskopických částeček moci, jež přecházejí do větší a větší zrnitosti, a každé zrnko představuje potencionálního zrádce. Medina, to byl mikrokosmos problémů, jaké se objeví všude. (Str. 208)
Představen je vzestup Laconie, jejíž expanzivní plány se řídí politikou cukru a biče. A mnoho lidí v okupovaných oblastech se této politice podvoluje a usiluje o návrat k poklidné všednodennosti. Pár lidí se vzpírá nadvládě, jak mají ovšem jednat vůči neporazitelnému nepříteli? S vrcholením zápletky dostává více prostoru i akce.
Stejně jako předchozí díly je i tento detailně promyšlen a skvěle napsán. Stačí kratičký rozhovor mezi protagonisty, aby si čtenář vzpomněl, z jak odlišných míst hrdinové pocházejí:
„Budu myslet na samé radostné věci,“ slíbil Holden. „Na motýlky. Duhy.“
„Co je ksakru motýlek?“ zeptala se Katria. (Str. 262)
Jak už má autorské duo ve zvyku, nabízí poslední kapitola opět situaci, která má vzbudit čtenářův zájem. A můj rozhodně vzbudila. Je zajímavé se ohlédnout za předchozími díly a uvědomit si, jak se příběh s každou knihou vyvíjel. Z detektivního hledání ztracené dcery se stalo dobývání galaxií. Těším se na pokračování a budoucí vývoj příběhu, který spisovatelé přichystají.
O skvělý překlad této knižní série Expanze se zasloužila česká spisovatelka fantastiky Jana Rečková, která zesnula minulý rok.
Soutěže
Aktuality
-
Paseka slaví 30 let. Rodinné nakladatelství zůstává nezávislé a svobodomyslné.
Nakladatelství Paseka vzniklo 9. prosince 1989. Revoluce umožnila Ladislavu Horáčkovi, aby svobodně vydával knihy, které jeho samotného zajímají a baví. Když po Horáčkově smrti v roce 2015 převzala nakladatelství jeho dcera Anna Rezková Horáčková, musela se vyrovnávat s hlasy, které tvrdily, že Paseka už nebude jako dřív nebo že nakladatelství dokonce zanikne. I díky knihám z posledních let si Paseka mohla ponechat nezávislý duch a zůstává například také nejúspěšnějším nakladatelstvím v historii literární ceny Magnesia Litera.
Číst dál... -
Na audioknižní trh vstupuje nová značka VOXI
Obliba audioknih v České republice stále roste. Celkový objem trhu v roce 2018 dosáhl téměř 150 milionů korun, v roce 2019 by to podle odhadů mohlo být až o 20 milionů víc. Na to reaguje i největší český knižní vydavatel Albatros Media a vstupuje na audioknižní trh s novou značkou Voxi.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Ota Pavel a jeho život plný zvratů
A co přesně? Článek, pohnuté osudy O. Pavla, nebo ta zvláštní diskuze pod článkem? -
Ota Pavel a jeho život plný zvratů
vůbec se mi to nelíbí -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
I když uznávám, že pro studenty (moje praneteř se jí zrovna má učit na literaturu v 7. třídě základní ... -
Je to otázka cti
:D Mod dobře napsaný -
Realismus
Děkujeme za pochvalu, jsme rádi, že je článek užitečný. Bohužel ohledně realismu ve výtvarném umění vám ... -
Realismus
Konečně něco, jak realismus mohu a díla pochopit ke zkouškám. Ještě by to chtělo popsat díla malíře. -
Reportáž rozverná o tom, kterak bylo v Havlíčkově Brodu
Ty dva dny, které jsem strávil ve stánku Střediska východočeských spisovatelů, byly náročné, i když jsem ... -
Ukázka z knihy: Konec civilizace
Tato kniha mne ZASÁHLA v 17 letech Nezapomněla jsem ! Je to Vize, ke které jsme hnáni .Zdá se že ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Já si myslím, že prokleti básníci nepsali básně a myšlenky pro děti, a už vůbec aby se je děti učily ... -
Konce starého světa v románu
Tak zrovna Jezero je hrozná kniha, stylisticky, fabulačně i myšlenkově. Rozruch okolo (nejen) této ...
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...