Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Sofia Ludbergová – Červený adresář

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
5

Před časem jsem šla kolem knihkupectví a za výlohou zahlédla knihu Sofie Ludbergové Červený adresář. Byla z toho náklonnost na první pohled, nádherná obálka a zajímavá anotace mě už nepustily ze svých spárů a knihu jsem si plná očekávání nevšedního čtenářského zážitku prostě musela přečíst.

 

cerveny-adresarHlavní hrdinka se jmenuje Doris a je jí 96 let. V současné době žije sama v bytě v centru Stockholmu. Od roku 1928 vlastní červený adresář, kam si zapisuje kontakty na lidi, které během svého života potkala. Většina jmen v adresáři je už přeškrtnutá, jejich nositelé zemřeli a Doris sepisuje vzpomínky, které by chtěla předat své praneteři Jenny, aby příběhy lidí z červeného adresáře žily dál.  

 

Během života se člověk setká s tolika jmény. Napadlo tě to někdy, Jenny? Všechna ta jména, která přijdou a zase odejdou. Zlomí člověku srdce a přinutí ho plakat. Některá si zamiluješ, jiná nenávidíš. (Červený adresář, strana neuvedena).

 

Zajímavostí je, že předobrazem hlavní hrdinky byla autorčina prateta, skutečný je i samotný adresář v červených deskách. Při čtení jsem si uvědomila, že možná někdy opomíjíme životní osudy předcházejících generací, třeba i v rámci své rodiny. A také to, že adresář si už v současné době vede málokdo, většinou jsme skončili u kontaktů v mobilu. Není to škoda?

 

V knize se prolínají dvě dějové linie, současnost, bilancování stařičké Doris, s linií tvořenou vzpomínkami. Stará paní zůstala sama, Jenny žije daleko, jsou spolu v kontaktu jen přes internet. Doris sužuje bezmocnost, je odkázaná stále více na svou ošetřovatelku, protože tělo selhává a vypovídá službu, zatímco mozek funguje velmi dobře. Tato linie je výborně napsaná, autorce se podařilo naprosto uvěřitelně zachytit stáří se všemi jeho odstíny, moudrostí i smířením.

 

Druhá linie vykresluje nelehký osud Doris i příběh její životní lásky na pozadí složité doby prostřednictvím vyprávění o lidech, jejichž jména obsahuje červený adresář. Tato linie ale působí málo propracovaně, text je často zakončen odstavcem vysvětlujícím, jak dotyčný(á) zemřel(a). Michel Faber by z toho udělal minimálně 600 stran, autorka nepotřebovala ani polovinu, ale možná právě díky určitému zjednodušení jsem knihu přelétla jako vítr. Drobnou výhradu bych měla k poněkud „přeslazenému“ závěru, ale ostatní čtenářky možná právě takový závěr ocení. 

 

Krásná obálka a velmi dobře napsaná anotace vzbuzující ve čtenáři zvědavost mě chytly na udičku. A nelituji. I když si myslím, že kniha měla mnohem větší potenciál, nápad byl perfektní, zpracování však trošku pokulhávalo, Červený adresář mohu zejména romanticky naladěným čtenářkám vřele doporučit. A na finální rozuzlení bych citlivějším povahám poradila připravit si kapesníček, je možné, že nějaká ta slzička se v očích objeví.


Červený adresář
Autor Sofia Ludbergová
Překlad Karolína Kloučková
Nakladatelství Ikar
Místo vydání Praha
Rok vydání 2018
Vydání 1.
Počet stran 288
ISBN/EAN 978-80-249-3694-9
Ediční řada Edice světový bestseller

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Soutěže

Aktuality

  • Magnesia Litera 2019

    Po mimořádném ročníku, který v roce stoletého výročí založení Československa připomněl, jak úzce je česk(oslovensk)á státnost propojena s literaturou a slovesnou kulturou, se ceny Magnesia Litera v osmnáctém roce své existence opět soustřeďují na českou knižní současnost.

    Číst dál...  
  • Pozvánka na Knižní festival v Ostravě

    Milujete knihy, rádi čtete anebo dokonce píšete autorskou tvorbu? Právě pro Vás jsme připravili první ročník Knižního festivalu Ostrava, který se uskuteční ve dnech 1.–3. března 2019 se na Černé louce v Ostravě. 

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Cena Česká kniha

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení