
Recenze: Piotr Socha, Wojciech Grajkowski – Stromy
- Vytvořeno 12. 11. 2018 1:00
- Autor: Ester Dobiášová

Letos na podzim se na pulty knihkupectví a dětských knihovniček dostala dlouho očekávaná populárně-naučná kniha Stromy. Autorská dvojice Piotr Socha a Wojciech Grajkowski nám opět předvádí souhru grandiózních ilustrací a nevšedních informací, tentokrát o kornatých spoluobyvatelích planety Země. Pokud se vám líbila už jejich první kniha Včely, máte se na co těšit.
Co je strom a co se pouze vydává za strom? K čemu slouží stromům kořeny kromě dýchání, budování propletených mostů a škrcení jiných stromů? Mohou stromy cestovat? Kde najdeme nejvyšší, nejstarší a nejtlustší strom? Kdo si na stromech rád smlsne a kdo naopak využívá strom jako obydlí? Mnoho otázek, o to zajímavější a barvitější odpovědi.
Z obálky na nás poněkud mdlýma očima kouká stromový muž – má dřevěný obličej, dřevěné uši, listy místo vlasů a vousů a větve jako parohy. Jen oči a zuby září bělobou. Dává tušit, že podobně jako Včely, ani Stromy nebudou vyprávět pouze o stromech, ale také o jejich vzájemném vztahu s člověkem. A taky že ano. Dozvíme se, co se odehrálo paralelně s dějinami člověka během života nejstaršího stromu na světě (sekvojovec obrovský, nar. 1370 př. n. l.!), co je prací dřevorubce a jaké k ní potřebuje náčiní, kam můžete putovat za dřevěnými stavbami, jaké dopravní prostředky včetně trojského koně lidé vymysleli, k čemu sloužily roztodivné dřevěné masky a hudební nástroje, jak může vypadat dům na stromě nebo jakou roli hrají stromy v různých náboženstvích. O posvátných stromech nemluvě. Zvláštní, že nikde není ani zmínka o papíru, snad aby se sama kniha nepolekala.
Přestože lidé v knize zabrali opět spoustu místa, nerada bych mírně egocentrickým autorům křivdila. Závěr knihy totiž nese krásné pro-lesní poselství:
„Potřebujeme stromy na stavbu domů pro své děti. Ale naše děti potřebují také les, který by dával dřevo zase dalším pokolením a také okouzloval bohatstvím rostlin a zvířat. Sázejme proto více stromů. A zvažme dvakrát, než nějaký pokácíme. Našim dětem by měl zůstat les našich předků, plný tisíciletých obřích sekvojí.“ (str. 33)
Název knihy: Stromy
Autor: Piotr Socha, Wojciech Grajkowski
Překlad: Marie Iljašenko
Nakladatelství: Slovart
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2018
Vydání: první
Počet stran: 68
ISBN: 978-80-752-9551-4
Ediční řada: –
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...