Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Ilija Trojanow – Moc a vzdor

1 1 1 1 1 (3 hlasů)
5

Pokud si myslíme, že téměř po třiceti letech od listopadu 1989 žijeme ve státě, v němž už jsou splaceny všechny dluhy a potrestány všechny zločiny, mýlíme se. Anebo si záměrně lžeme. Podobně jsou na tom všechny postkomunistické země. Příčiny takového stavu přibližuje kniha Moc a vzdor německého spisovatele bulharského původu Iliji Trojanowa.



Moc a vzdor dokazuje, že se země bývalého sovětského bloku vyvíjely v podstatě podobným způsobem. Samozřejmě nejde o podobnost čistě náhodnou, působení poradců z Moskvy mělo obrovský vliv zejména v padesátých letech, kdy byly sdíleny i metody výslechů a mučení politických odpůrců. Proto v románu Iliji Trojanowa najdeme stejné momenty jako v české historii, ať už se to týká komunistických lágrů, činnosti státní bezpečnosti, inscenovaných procesů, ale i pozdějšího zametání stop.

Kompozice románu není příliš složitá. Dvě linie vyprávění reprezentují protipóly politického přesvědčení a myšlení, ale také lidskosti a přístupu k životu. Metoděj Popov jako vysoký důstojník státní bezpečnosti si užívá prominentního života, i když on to chápe spíše jako askezi a sebeobětování pro socialistickou společnost a pro Stranu (Metoděj toto slovo vnímá s velkým „S“). Konstantin Šejtanov naproti tomu trpí ve vězení. Jeho proces sice není vykonstruovaný, skutečně odpálil nálož u sochy Stalina, avšak podstatou zůstává systém špehování a udávání, kdy donáší soused na souseda, příbuzný na příbuzného, v podstatě každý na každého.

Konstantin mohl být z dnešního pohledu považován za teroristu a Metoděj mohl být přesvědčen, že společnost před terorismem chrání. Tato úvaha je ale zjednodušená a slouží pouze k zdůvodnění represí vůči nepohodlným občanů. Konstantin je přesvědčením anarchista, vláda pro něj představuje třídu vykořisťovatelů, a to i za socialismu, kdy by taková třída teoreticky neměla existovat. Není však schopný jakéhokoliv kompromisu, zejména proto, že jakýkoliv kompromis znamená kolaboraci. Metoděj o Konstantinovi říká: „Z vlastní umíněnosti a vzdorovitosti stvořil morální zákon." (224)

Metoděj se dokáže přizpůsobit i novému režimu, otázkou však zůstává, jak „nový“ tento režim je. Stejně jako v ostatních postkomunistických zemích se z bývalých aparátčíků stali úctyhodní podnikatelé a politici nových komunistických stran, lidé s konexemi a s mocí, která je dána tím, že na mnoho jiných „něco ví“. Není tajemstvím, že archívy státních bezpečností v jednotlivých státech se částečně zničily, částečně někam ztratily a jen málo z jejich tajemství se dostalo na veřejnost. V Metodějově životě se objevuje jen jeden rušivý moment, dívka, která prohlašuje, že je jeho dcerou. Vše, co po svém otci požaduje, je, aby uznal nemorálnost svých činů, ten to však z podstaty svého myšlení nemůže připustit. Tím ovšem zároveň zavírá cestu k odpuštění.

Mezi tyto dva tematické proudy zařadil autor intermezza, přibližující atmosféru v Bulharsku v období od padesátých let až do jednadvacátého století. Román má tak má charakter skládačky, v níž se čtenář poměrně snadno orientuje, zejména pokud je částečně obeznámen s tím, co se dělo v době vlády komunistů. Záměrně píšu „částečně“, protože mnoho informací se skrývá pod nánosem dezinformací dodnes.

Význam knihy spočívá ve srovnání situace u nás a v Bulharsku, v tom, že si čtenář snad uvědomí, jak iluzorní je pojem „demokracie“ a pojem svobody, jenž se v ní měl být obsažen. Konstantin nakonec také dojde k určitému druhu vnitřního osvobození – po Metodějově smrti a sblížení s Dorou. Otázkou však zůstává, zda ten malý kousek svobody uvnitř může člověka uspokojit. Stejně jako v románu Iliji Trojanowa, lidé, kteří aktivně potlačovali jakýkoliv náznak odporu proti systému, stále pracují ve veřejných funkcích a honosí se svými zásluhami. Ve světle historie jde o absurdní chování, avšak mlčící většina ho přijímá bez vážnějších námitek.

Podobné příběhy nutí k přemýšlení a vzpomínání, tedy přesně k tomu, co se nedostává poddajnému davu, kterému se snadno vládne. Moc a vzdor přeložila Radka Denemarková, která se právě s knihami tohoto typu dokáže ztotožnit a uchopit jejich vnitřní podstatu. Jen některá jména překladatelů zaručují, že kniha, na níž pracovali, je hodna pozornosti, Radka Denemarková však k nim bezesporu patří.

Název: Moc a vzdor
Autor: Ilija Trojanow
Překlad: Radka Denemarková
Nakladatel: Akropolis
Rok vydání: 2018
Vydání: 1.
Stran: 448
ISBN:  978-80-7420-216-7

 

Soutěže

Aktuality

  • Svaz českých knihkupců a nakladatelů děkuje zdravotníkům a spouští iniciativu #knizkaprosestricku

    Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) si velice váží práce sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, kteří v těchto dnech intenzivně pečují o pacienty nemocné Covidem-19 a letos proto nemají mnoho možností připravit se na blížící se Vánoce. SČKN proto věnuje kolekci knižních titulů Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a spouští iniciativu #knizkaprosestricku. Nabízí tak veřejnosti možnost poděkovat zdravotnickým pracovníkům za jejich nasazení tím, že pro ně mohou koupit a darovat jim knížku.

    Číst dál...  
  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení