Recenze: György Spiró – Kamenný žabák
- Vytvořeno 12. 10. 2018 1:00
- Autor: Jiří Lojín
Provokatéři se v literatuře najdou vždy a všude. Ve vládních kruzích nejsou zpravidla příliš oblíbení, ale většinu čtenářů jejich texty pobaví a přitom nutí k zamyšlení nad stavem současného světa. Současný svět (v žádné historické epoše) není nikdy dokonalý, a tak je pořád nad čím dumat.
Hlavní hrdina románu Kamenný žabák, který napsal maďarský spisovatel György Spiró, je prosťáček, stržený vírem událostí. Koloman Melák by v poklidu prožil svůj život v místě, kde se narodil, jako tisíce jiných podobných, kdyby nezasáhla náhoda a nebyl dosazen do úřadu župana. Tím se odstartuje jeho bizarní pouť prostorem i časem, kterou absolvuje bez toho, aby čemukoliv porozuměl.
Na přebalu knihy je v souvislosti s Kolomanovou nedovtipností zmiňován Švejk, což ovšem není příliš trefné. Ano, Švejk se také dostává do víru událostí první světové války, princip jeho myšlení je však diametrálně odlišný. Pochopit Švejkovu osobnost dělá mnoha lidem – zejména cizincům – velký problém, snad proto je „švejkování“ synonymem zbabělosti i hlouposti, avšak taková interpretace je pravdě velmi vzdálená. Švejka proto nechme raději stranou, i když je stejně jako Koloman obklopen absurdní mašinérií.
Hrdina knihy na své pouti představuje čtenáři svět, podobně jako Voltairův Candide nebo Ibsenův Peer Gynt. Všichni zmínění události pozorují, aniž by na ně měli jakýkoliv vliv. V podstatě nejsou pro příběh důležití, bez nich by svět zůstal úplně stejný. Každý z nich je zbytečným hrdinou, postavou bez funkce. Nabízí se také srovnání Kolomana s hloupým Honzou. I když pojímání obecního hlupáka je v u různých národů rozdílné, jedno mají společné. Hloupý Honza nakonec všechny „převeze“ a ukáže se, že jeho hloupost je pouze zdravý selský rozum, který se na zdánlivě komplikované věci dívá zpříma. Koloman je však opravdu hloupý a hlavně dokonale pasivní.
György Spiró koncipoval Kamenného žabáka jako grotesku a základem pro vyprávění se stala alegorie. Čtenář – zejména maďarský – však přesně ví, o čem je řeč. Člověk, který o minulosti a současnosti Maďarska ví méně, má občas s orientací potíže, ale vzhledem k tomu, že část reálií má kořeny v celé Evropské Unii, lze nalézt i prvky, mířící na ni.
Zkoumat Kolomanovu osobnost nemá příliš smysl. Autor si zvolil prázdnou nádobu či dokonce černou díru, která vše nasává, vše však v ní beze stopy mizí. Koloman se nemění, snad jen fyzicky, na začátku mladý, zavalitý muž, na konci sešlá troska. Také Maďarsko se v pohledu autora změní. Od zaostalé země, jak ji známe třeba z románu Satanské tango (László Krasznahorkai, 2001), až po radioaktivitou zamořenou krajinu, dobrou tak pro lovce mutantů.
V textu nelze hledat žádnou logiku, Koloman je unášen z jednoho místa na druhé. V této souvislosti si čtenář určitě vzpomene na divoké přesuny inženýra Prokopa z Čapkova Krakatitu. Spiró si však počíná mnohem temperamentněji a přechod z jedné scény do druhé má překotný spád. Jeho interpretace současné reality má příchuť bizarnosti a často používá černý humor hrubého zrna, nebezpečně balancující na hraně dobrého vkusu. Ale zcela přesně vystihuje, jak malou cenou může mít lidský život, ale jak velkou naopak má život vybraného jedince.
Scéna v blázinci, která má v knize poněkud výsadní postavení, v krátkosti představuje maďarské novodobé dějiny, zejména jejich protagonisty a hybatele. K jejímu pochopení však je potřeba alespoň základní znalosti mít, protože Historik, postava, která Kolomana a čtenáře dějinami provází, pouze útržkovitě představuje osoby přicházející na jeviště.
Kamenný žabák je nezvykle chaotický, avšak dokonale plní svůj satirický účel. Čtenář se pobaví autorovými postřehy, avšak častokrát ho zamrazí při pomyšlení, že věci popisované v knize se opravdu dějí, jen sdělovací prostředky je nedokážou interpretovat s takovou brutalitou, jak to umí György Spiró.
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...