Recenze: Pavao Pavličić – Dixieland
- Vytvořeno 1. 10. 2018 1:00
- Autor: Jiří Lojín
Pomalu zapomínáme, že teprve nedávno proběhl v bývalé Jugoslávii konflikt, s jehož následky se mnoho lidí potýká dodnes. Ale tak, jako nám připadalo, že válka je daleko, připadá nám dnes, že už byla dávno. Nic z toho však není pravda. Možná zrovna román Dixieland chorvatského spisovatele Pavao Pavličiće pomůže lidem znovu se rozvzpomenout.
Dixieland se na válku, která se rozhořela v roce 1991, nezaměřuje prvoplánově, i když město, kde se odehrává, by k tomu mohlo svádět. Vukovar, autorovo rodiště, se stalo jedním z míst, na němž byly spáchány těžké válečné zločiny, kde zemřelo mnoho civilních obyvatel. Román je pojatý mnohem obecněji.
Kompozice románu je tvořena hlavně nepravidelným setkáváním skupiny chlapců, později mužů, kteří pod vlivem profesora Angeluse hrají dixieland. To, co se zprvu může zdát jen jako mimoškolní aktivita, má svůj skrytý význam. Odhalování motivace profesora Angeluse tvoří další dějovou rovinu, procházející celým textem. Další linka patří magickému vyprávění o zvláštních vlastnostech hudebních nástrojů a schopnostech jejich majitelů. Nakonec vše ústí do válečných událostí ve Vukovaru, dotýkajících se celé skupiny i jejich bývalého profesora.
V románu není nic samoúčelné, každá postava má svůj úkol, každé vyprávění se později odráží v dalším ději. Všechny rekvizity se objeví opakovaně. Text však neplyne lineárně, autor spíše krouží okolo ústředního bodu, který se však objevuje až v závěru. Proto působí kniha zprvu poněkud chaoticky, čtenář se dlouho nemá o co opřít.
Kniha je rozdělena do kapitol podle obsazení nástrojů v dixielandovém orchestru, ten svůj si hlavní hrdina, který je zároveň vypravěčem, nechává téměř nakonec. Místo epilogu zastává poslední kapitola nazvaná Tuš, což je titul velmi výstižný.
Autor se důsledně vyhnul líčení drastických scén, v pozadí však stále číhá všudypřítomná smrt. Je pojímaná ale tak nadneseným způsobem, že působí spíš jako alegorie mnohem konkrétnější smrti. Lidé, vystavení otřesným zážitků, pozbývají schopnost o nich mluvit přímo. Pavao Pavličić svůj román Dixieland vede právě takovým způsobem, o smrti nepíše přímo, ale naznačuje, je ve Vukovaru na každém kroku a číhala tam i v době mezi válkami.
Český překlad románu obsahuje mnoho přechodníků, text tak působí poněkud archaicky. Bez znalosti předlohy je však těžko soudit, jestli to zamýšlel autor knihy, nebo přechodníky preferuje překladatel Jan Doležal.
Dixieland se jeví jako významný román zejména v evropském prostoru. I když pojednává zdánlivě o hudbě a tématem se stalo hledání tajemství, důrazně připomíná existenci Vukovaru a všeho, co se v něm dělo za druhé světové války i za války v devadesátých letech minulého století. Autor naznačuje, jak může přátelství překonat i rozdíly v době vyostřeného nacionalizmu, avšak to není hlavní téma románu. Čtenář si může vybrat, které téma je pro něj nejdůležitější, dobrý román dokáže poskytnout náměty k přemýšlení i ztotožnění. Díky nakladatelství Runa máme možnost posoudit kvalitu chorvatské literatury a srovnat ji se světovou. A srovnání dopadá velmi dobře.
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...