Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Petr Hrbáč – Na okraji topologické propasti

1 1 1 1 1 (1 hlas)

Básnické sbírky se v současné době ocitly na pokraji zájmu a málokteré renomované vydavatelství si je může dovolit vydávat. Ekonomicky jsou nezajímavé, a tak je na ně potřeba vydělat jinými knihami. Martin Reiner, majitel nakladatelství Druhé město, zařazuje do edičního plánu básnické sbírky velmi často, sám je známý svou láskou k poezii a také její znalostí. Kvalita jím vydávaných knih tedy nepřekvapuje.


Básnická sbírka Na okraji topologické propasti brněnského autora Petra Hrbáče zaujme už svým názvem, v němž se objevuje netypický technický termín. Že nejde o lacinou exhibici, která má za úkol přilákat čtenářovu pozornost, nýbrž o skutečně výstižnou charakteristiku knížky, se čtenář přesvědčí už při zběžném prolistování. Důvod se skrývá v profesi a zájmech autora, jak se dočteme na přebalu. Vysokoškolské vzdělání a vědecký zájem o botaniku formovaly nejen témata jeho básní, ale také způsob, jakým je podává.

Samozřejmě nelze předpokládat, že by byl otrokem vědeckých prací, vyžadujících přesnou formu citací a poznámek pod čarou. Vědecký přístup k textu pro Petra Hrbáče znamená vynikající příležitost k nadsázce hraničící se satirou. Ovšem to se týká formální stránky textu, obsahově se jeho básně řadí k přírodní poezii. Jako zapálený botanik hledá často právě v říši rostlin inspirace pro své verše a podává je s profesním zaujetím.

Je třeba podotknout, že forma ani témata se ve sbírce neopakují s pedantskou pravidelností, v tomto bodě umělec vítězí nad vědcem, ale čtenáře pobaví právě to, že občas ve sbírce narazí na báseň jako je Čajová krása pěnišníku, doplněnou poznámkou pod čarou, vysvětlující, že pěnišník není příbuzný čajovníkům. Navíc má podtitul bez vysvětlení psaný čínsky – přepisem i znakovým písmem – který není, jak by se dalo očekávat název pěnišníku, ale připomínka čínského básníka Du Fu. Taková záměrná pečlivost nutně musí vyvolat na tváři čtenáře úsměv.

Stejně zábavná je rozsáhlá poznámka k básni Babočka síťkovaná, obsahující zajímavosti z jejího života. Samozřejmě jde o relevantní informace, na to je Petr Hrbáč renomovaný odborník.

Čtenář však nesmí zapomenout, že sbírka Na okraji topologické propasti je skutečným uměleckým dílem, poezií, která se neskrývá za pseudopoetickým řazením nic neříkajících slov. Jeho verše jsou konkrétní a jejich síla vyvěrá z objektů, jimž se věnuje. Příroda v okolí Brna zůstává stále velkou inspirací pro básníky, i když od doby Skácela či Mikuláška už nějaká doba uplynula.

Nakladatelství Druhé město nešetřilo ani na provedení knížky. Bedřich Vémola zvolil sice střízlivý, ale nekonvenční a zajímavý obal, a doplnil knihu ilustracemi Víta Ondráčka. Celek působí vkusně, což ovšem lze u knihy nakladatelství Druhé město očekávat.

Název: Na okraji topologické propasti
Autor: Petr Hrbáč
Nakladatel: Druhé město
Ilustrace: Vít Ondráček
Stran: 74
Rok vydání: 2018
Vydání: 1.
ISBN: 978-80-7227-407-9

Doporučujeme

Veletrh

Soutěže

Aktuality

  • Nová kniha Miloše Cajthamla Na odstřel získala prestižní Literární cenu Knižního klubu 2018

    PRAHA, 4. 9. 2018 – Laureátem 23. ročníku Literární ceny Knižního klubu se rozhodnutím odborné poroty stal Miloš Cajthaml, jeho novela Na odstřel o problematickém hledání mužského vzoru se prosadila v konkurenci 121 zaslaných rukopisů. Odměnou vítězi je vydání knihy pod renomovanou nakladatelskou značkou Knižní klub, prémie 100 000 Kč a originální skleněná plastika ve tvaru knihy. Vítězné dílo bylo slavnostně vyhlášeno 4. září 2018 v Kaiserštejnském paláci na pražské Malé Straně.

    Číst dál...  
  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení