Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Andrea Jolander – … jenom já jsem letadlo

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
5

… jenom já jsem letadlo – část známého pořekadla si vypůjčil český překlad nové knihy Andrey Jolander (v originále Alle verruckt ausser ich), kterou vydalo nakladatelství Portál. A jak už lze z názvu vytušit, kniha pojednává o tom, že život nás všechny čas od času staví do situací, kdy marně přemýšlíme, jestli jsme blázni my, nebo všichni okolo. Mnohdy nemusí jít ani o žádná velká dramata, ale je potřeba umět se na situaci podívat ze správného úhlu pohledu a sáhnout po adekvátním řešení.

 

 

jenom-ja-jsem-letadloAndrea Jolander je známá německá psycholožka s téměř čtyřicetiletou praxí. Mimo to má na svém kontě již několik úspěšných knih. V nejnovější knize … jenom já jsem letadlo se rozhodla propojit své poznatky z psychologie, psychoterapie a neurovědy tak, aby byly srozumitelné i pro publikum, které se těmito obory nezabývá. Lidským způsobem rozebírá zdánlivě malicherné i velmi závažné problémy, se kterými se běžný člověk na cestě svým životem setkává. Vychází přitom především z případů, se kterými se během své bohaté praxe setkala.

 

Hned v úvodu autorka uvádí, že „i tentokrát vás v knize dostatečně často čeká přeskakování z jedné věci na druhou, odchylování se od tématu i má oblíbená ostatně…“ (str. 7), čímž velmi přesně knihu charakterizuje. Její styl připomíná ze všeho nejvíc rychlý spád na sebe volně navazujících myšlenek. Názvy kapitol jako „Pupeční šňůra a helikoptéra“ či „Od pytlíku jablek ke Kitty Genovese“ ve vás probudí zvědavost a chuť rychle se začíst. Kniha je velmi čtivá a vhodná, pokud hledáte lehčí čtení k odpočinku, které si však zároveň udržuje vysokou úroveň a dávku oduševnělosti.

 

Někdy velmi závažná témata podává autorka příjemným stylem laskavého sarkasmu, nutí k akci a často také k nepříjemnému, ale zároveň osvobozujícímu uvědomění si, že některé věci se prostě nezmění a je třeba se k nim odpovídajícím způsobem i postavit. Celou knihu pak propojuje myšlenka, že je nejen třeba umět si ubránit svá práva a hranice, ale také je respektovat u druhých, a to i v případě, kdy se jedná o naše nejbližší a my to s nimi myslíme dobře.

 

Kniha … jenom já jsem letadlo vám nejspíš život nezmění a mnoho informací již pravděpodobně budete znát z jiných publikací či článků. Přesto mohu knihu jen doporučit. Je velmi zajímavá, dobře se čte a díky svému formátu „do kabelky“ vám může dělat společnost třeba během cesty do práce nebo na dovolené.

 

Denně se setkáváte s lidmi, kteří jen těžko chápou, že druzí žijí v jiném světě. Často je poznáte podle toho, že se kvůli vám rozčilují, anebo, máte-li spíše tendenci propadat depresi než vzteku, zlobí se na vás, že se po setkání s nimi cítíte ubití. Může to být kurýr zuřivě zvonící u vašich dveří, ačkoli je zcela zjevné, že se k nim nemůžete dostat v následující vteřině. Je mi naprosto jasné, že kurýři mají velice náročnou a velmi špatně placenou práci. Obracím se proto výhradně na ty nemnohé z nich, kteří si myslí, že tisknutím palce na zvonek a bušením do dveří mohou zákazníka přimět k určitému druhu teleportace.

 

V ideálním světě by měli být kurýři v menším stresu a měli by vydělávat víc peněz. Ale také by si měli hned první den po nástupu do práce proběhnout parkur čtyřpokojovým bytem a začít pěkně v zadním pokoji, usazení do křesla, s notebookem na klíně, který je po zazvonění zvonku nejprve zapotřebí opatrně odložit a snad ještě uložit právě otevřený soubor, potom chvátat ke dveřím bytu a dávat dobrý pozor, aby nešlápli na některou z koček, které jsou také zvědavé na to, proč zvonek zazvonil. (Str. 51–52)


… jenom já jsem letadlo
Autor Andrea Jolander
Překlad Jindra Hubková
Nakladatelství Portál
Místo vydání Praha
Rok vydání 2018
Vydání 1.
Počet stran 184
ISBN/EAN 978-80-262-1310-9
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Soutěže

Aktuality

  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  
  • Zlaté stuhy 2019 předány!

    V pondělí 29. dubna byly v Centru současného umění DOX již po sedmadvacáté slavnostně předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. Ve čtyřech oblastech bylo uděleno celkem čtrnáct ocenění.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení