Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Elise Valmorbida – Madona z hor

1 1 1 1 1 (3 hlasů)
5

Madona z hor, příběh (ne)obyčejné silné ženy, se odehrává v italských horách uprostřed nesmlouvavé přírody. Co nabídne, to je třeba zužitkovat, chcete-li přežít. Autorkou je australská spisovatelka, jejíž rodinné kořeny sahají právě do Itálie, Elise Valmorbida. V současné době žije v Anglii.  Román Madona z hor je její první knihou přeloženou do češtiny. Autorka vykresluje osudy Marii Vittorii a její rodiny na pozadí historických událostí světové hospodářské krize, II. světové války a období krátce po válce.

 

 

madona-z-horDěj se začíná odehrávat v roce 1923, tedy po I. světové válce. Lidé, žijící v horských osadách, se musí od rána do večera „ohánět“, aby si v souladu s přírodou a tím, co nabídne, obstarali živobytí. V této době, kdy se svět vzpamatovává z hrůz jedné války a ještě netuší, že brzy přijde druhá, je hlavní hrdinka Maria Vittoria provdána za Achillea, kterého jí vybral otec. Tak to bylo tehdy zvykem a Maria ani jinak neuvažovala. Vyzbrojená příručkou Křesťanská nevěsta měla radost, že nezůstane bez manžela. Ještě jednu „přítelkyni“ měla vždy s sebou, sošku Panny Marie – Madonu z hor. K ní se Maria modlila, ji prosila o pomoc, jí se svěřovala. A Madona viděla do samotného nitra její duše.

 

Jednotlivé postavy přibližují role jedince v tehdejší společnosti. Osud hlavní postavy Marii naznačuje, co znamenalo být vdanou ženou – podřídit se manželovi ve všem, občas snášet i rány jeho pěstí, ale mít pevné zázemí (v případě Marii střechu nad hlavou, prosperující obchůdek a pole), být obdarována dětmi a mít ve společnosti dobrou pověst. Naopak postava sestřenice Delfiny smutně naznačuje, jak bylo pohlíženo na neprovdané ženy, navíc když se trochu vymykaly normálu. Achille je prototypem muže, který umí vzít za práci, dokáže vydělat i udržet peníze a zajistit rodině živobytí. Manželka musí být dobrou matkou a hospodyní. Také role dětí jsou zde vykresleny autenticky. Prominentní postavení měl nejstarší syn Primo, který postupně přebíral manýry svého otce. Nejtěžší roli měly samozřejmě dcery – krásná a silná Maria Amelia a malá, neduživá Maria Bruna.

 

Velká část příběhu se odehrává v období, kdy se začal do italské společnosti vkrádat fašismus. Nejdříve nenápadně a měl jen málo stoupenců, později agresivně a rozpínavě. V horách se lidé stávali fašisty mimo jiné také proto, aby přežili a zbytečně na sebe neupozorňovali. Marii,  Achilleovi ani jiným členům jejich rodiny se tato skutečnost nevyhnula. Museli se s ní vypořádat a také si vytrpět své v době, kdy se z přátel a sousedů stali zrádci.

 

Ke konci románu, v období po II. světové válce, se čtenáři otevírá nová dějová linie Mariiny dospělé dcery Marie Amelie. Amelia představuje typ sebevědomé ženy, která se odváží vzepřít tradičnímu modelu a postavit se čelem osudu, který jí chtějí nalinkovat rodiče, i když není lehké přijmout důsledky. Konec příběhu se tedy nevrací na začátek, aby si opakoval stejný scénář, ale cesty obou Marií se rozdělí a otevírají se dva nové příběhy. Určitě je představitelné, že by autorka v tomto místě navázala a v osudech obou žen pokračovala, aniž by šlo o „nastavovanou kaši“.

 

Román je psán v er-formě. Nabízí krásné vypravovací i trefné úvahové pasáže. Vypravěč jako by popisoval výstřižky ze života hlavních i vedlejších hrdinů a spojoval je dohromady. Vzniká tak velmi barevná, ale kompaktní koláž vnějších i vnitřních světů jednotlivých postav, která tvoří celistvý obraz tehdejší společnosti. Tento styl je na jedné straně zajímavý a poutavý, ve velké míře podporuje obrazotvornost čtenáře, ale na druhé straně je trochu statický jako sled fotografií nebo obrázků. Autentičnost hrubé a rázné italské povahy naopak podporují fráze a průpovídky, které jsou napsané přímo italsky a následně přeloženy do češtiny. I bez překladu by ale byly z kontextu pochopitelné.

 

Samostatnou rovinu, která prolíná celý příběh, tvoří promluvy sošky Madony z hor. Představují tíhu svědomí Marii Vittorii, hodnotí všechny její touhy, stesky, úspěchy i prohřešky tak, jak si to Maria sama představuje. Jsou ovlivněné konzervativní katolickou výchovou, vycházejí z její tvrdohlavosti, a přitom ze srdce milující ženy. Obě Marie tedy jako by splývaly v jednu. Maria Vittoria přes všechny své slabosti a ženské touhy (nebo právě pro ně) byla v mých očích rovněž Madonou, ženou, která pět dětí vychovala, dvě jí zemřely, o všechny své blízké měla po celou dobu příběhu starost, přestože jí někdy ublížili nebo ji ponížili. Do poslední stránky románu jsme se ptala: Dokáže Maria jako pravá Madona odpustit také sobě a své dospělé dceři?


Madona z hor
Autor Elise Valmorbida
Překlad Dana Chodilová
Nakladatelství Domino
Místo vydání Ostrava
Rok vydání 2018
Vydání 1.
Počet stran 400
ISBN/EAN 978-80-7498-266-8
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení