
Recenze: Nikos Kazantzakis – Bratrovrazi
- Vytvořeno 3. 7. 2018 1:00
- Autor: Jiří Lojín

Řecký spisovatel Nikos Kazantzakis se do povědomí českých čtenářů dostal především svou novelou Řek Zorbas. Za svou popularitu vděčí pravděpodobně filmovému zpracování, v němž exceloval skvělý Anthony Quinn, herec, který navzdory svému americko-mexickému původu na plátně stvořil uvěřitelný prototyp prostého Řeka.
Kazantzakisovo dílo je nesporně významné, přesto kniha Bratrovrazi vyšla v českém překladu poprvé teprve teď. Autor se vrací do doby občanské války (1946 – 1949), která se stala tragickou kapitolou řecké historie. Příběh je poměrně jednoduchý, podobný mnohým, které se odehrávaly v mnoha řeckých vesnicích. Román se z něj stal díky filozofickým a morálním úvahám. Vedlejších dějových linií je málo a jsou krátké, nevýrazné, poslouží především k rozvíjení zmíněných úvah či k budování cestiček k nim.
Téma, rozpracované v knize Bratrovrazi, je sice obtížné, avšak spolehlivě vede k dramatické zápletce. A především může autor zveřejnit svůj postoj k občanské válce. V době, kdy román psal, šlo o současnost, nikoliv historii a přestože ho před vydáním v padesátých letech přepracovával, lze Bratrovrahy brát jako text psaný pod dojmem této události. Proto je pozoruhodné, jak důsledně se dokázal vyhnout politickému postoji a ponechává v knize pouze lidský rozměr.
Nezávislý postoj se snaží zachovat otec Jannaros, kněz v obci Kastelos. V jeho případě však nejde o lidský, ale boží rozměr, což mu však situaci nijak neulehčuje. Nestrannost je však vesničany vnímána jako stranění „těm druhým“, touha po svobodě jako nebezpečí. Svými názory se nestává váženým, ale fašistou či bolševikem. Utrpení lidí dostupuje takové intenzity, že obviňují Boha a víra se pro ně transformuje v břemeno, které na ně doléhá fatální vahou.
Knězi nejde o vyřešení konfliktu vítězstvím jedné strany, ale o smír. Není však idealista, stejně jako autor románu. Přesto však nedokáže domyslet všechny důsledky a nedokáže umlčet své svědomí. V tom tkví jeho tragédie, potažmo tragédie všech čestných lidí.
České vydání knihy Bratrovrazi nenechává – pokud se týká informací – čtenáře na holičkách. Je doplněno stručnou, ale výstižnou historií řecké občanské války, jejím odrazem v řecké literatuře a statí o životě a díle Nikose Kazantzakise. Spojení strohých historických fakt s příběhem cíleným na jedince dává jedinečnou možnost vcítit se do doby politických bojů i do tragédie muže, který nespoléhá pouze na své instinkty, ale snaží se chovat tak, jak by se člověk chovat měl.
Autor dokáže – a nejenom v tomto díle – provést svého čtenáře hlubinami pravoslavné křesťanské mystiky, v tomto ohledu je velmi erudovaný. S tím je potřeba počítat, tento aspekt knihy je velmi náročný. Pokud by knihu čtenář vnímal pouze jako příběh, o mnohé by se ochudil.
Bratrovrazi nejsou koncipováni jako proklamace nebo vyjádření osobního postoje. Stejnou měrou popisují násilí páchané vládními vojáky, stejně jako násilí páchané partyzány. Ani církev není ušetřena, pro autora existuje mezi vírou a církví propastný rozdíl. Scéna, v níž dobře živený mnich vybírá od chudých obyvatel vesnice jejich poslední zbytky jídla, je toho dostačujícím důkazem.
Kniha Bratrovrazi je v konečném důsledku poněkud bezradná, řešení neexistuje, zůstává pouze jakýsi morální apel. To ovšem neubírá textu nic na významu. Sugestivní líčení bídy, strachu a utrpení nejsou přepjaté a neslouží k šokování čtenáře. Popisuje skutečný stav chudých řeckých vesnic v době občanské války a je potřeba je procítit, aby nás alespoň tato zprostředkovaná skutečnost varovala před jakýmikoliv formami extremismu.
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...