
Recenze: Jiří Kratochvil – Bakšiš
- Vytvořeno 16. 6. 2018 1:00
- Autor: Jiří Lojín

„Příběhy zatím ve mně běhají jak králíci,“ říká Jiří Kratochvil v jednom z rozhovorů (zde). A přestože od té doby už uběhlo osm let, pravidelně jednoho králíka za druhým vytahuje na světlo Boží. Tentokrát se jmenuje Bakšiš.
Jednoduchý příběh o komplikovaném hledání a nenalézání nechává autor rozehrát pod taktovkou škodolibého Skřeta. Jeho obětí se stane dospívající Jakoubek, Daniela, kterou autor i skřet nenazvou jinak než čubka. Je totiž konec druhé světové války a Daniela ji prožila jako prominentní německá milenka a jen skřetův včasný zásah ji zachránil před lynčem místních lidí, kteří se po porážce Německa náhle stali odvážnými a hrdinnými vlastenci.
Texty Jiřího Kratochvila nelze nikdy pojmout jako samostatné entity. Jde sice o ucelená díla, v pozadí jsou však provázána jemnými, ale pevnými vlákny. Objevují se v nich podobné či totožné postavy, segmenty děje i myšlenky. Autor nechává Bakšiš v tomto smyslu otevřený a v závěrečné poznámce vysvětluje, jak rozebral svůj starý román Siamský příběh, charakterizovaný jako příběh lásky dvanáctiletého chlapce ke zralé ženě, a sestavil z něj nový. Kratochvilova poznámka má dva důsledky – vede čtenáře ošidnou zkratkou prvoplánového vysvětlení, ale potvrzuje některá čtenářova podezření, když se setkává se známými jmény.
Skutečnost je ale komplikovanější, či spíš komplexnější. V Bakšiši najdeme citace z mnohem většího počtu předchozích autorových knih. Jak ctitelé Kratochvilových textů vědí, jde o člověka, který si se svými postavami rád pohrává. Někdy přímo vstupuje do příběhu a otevřeně jim oznámí svou přítomnost a záměr, jindy manipuluje ze zákulisí. V Bakšiši však tato výsada patří Skřetovi.
Role, které na sebe Kratochvilovy postavy berou, jsou jako kostýmy. Lze je libovolně oblékat a svlékat, ne jednu identitu vrstvit jinou, jak to dělá hrdina jeho románu Herec. Nebo jinak. To, co provádí se svými postavami v celém svém díle, dělá na nepoměrně menší ploše v románu Noční tango. V Bakšiši se Daniela stává Jakoubkovou průvodkyní dospíváním, zhuštěným do extrémně krátkého období. Je škoda, že autor velmi brzy opustil koncept trojúhelníku krása – vilnost – cudnost, cikánka Pančava, stejně jako schovanka, z příběhu brzy vymizí a zůstává pouze linie Danieliny krásy, která až k závěru zcela přirozeně uvadá.
I když Kratochvilova kniha vznikla rozebráním jiné, nejde o žádný recyklát. Spíš jako kdyby chtěl autor vyjádřit, jak pevně si stojí za každým slovem, které napsal. Ale nerad bych si osoboval právo tlumočit hypotetické autorovy myšlenky a záměry. Jisté však je, že hra, kterou Jiří Kratochvil svými romány provozuje, stále pokračuje.
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...