
Recenze: Viktorie Hanišová – Houbařka
- Vytvořeno 13. 6. 2018 0:00
- Autor: Jiří Lojín

Problematické rodinné vztahy jsou častým tématem v literatuře i v reálném životě. Moderní civilizace ruší tradiční rodinné vztahy, často se právě tato skutečnost považuje za příčinu problémů. Ale možnost odříznout se od těchto vztahů někdy znamená nalezení osobní svobody.
Hrdinka románu Houbařka Viktorie Hanišové možná nezvolila pro hledání své svobody tu správnou cestu. Její taktikou byl útěk. Ode všeho – rodiny, civilizace a v podstatě i od sebe samé.
Autorka vstupuje doprostřed děje a čtenář zpočátku nemá tušení, proč se Sisi skrývá na polorozpadlé chalupě a jediným zdrojem jejích příjmů je sběr hub. V tomto okamžiku se prolíná hlavní postava Houbařky s hrdinkou knihy Anny Bolavé Do tmy. Obě se živí sběrem, jako kdyby žily v době prvních lidí, a jejich práce je naprosto naplňuje. Pomalu ovšem vyplouvá na povrch, že ono naplňování má spíš sloužit k vytlačení jiných myšlenek.
Literární postava Viktorie Hanišové nemá dostatek sil, aby překonala problémy a životní situace, které denně řeší všichni lidé. Důvod odhaluje autorka velmi pomalu, ale vnímavý čtenář jej pochopí opravdu brzy. To je trochu problém – pokud už člověk má v hlavě hrubý náčrt celého děje, pak mu připadají náznaky, které mají posouvat děj k jakémusi rozuzlení, dost očekávané a pozbývají účinku.
Nelze popřít, že je Houbařka dobře koncipovaná, má vyváženou strukturu, ale příliš nepřekvapí. Disponuje pouze jednou hlavní linií, začínající v minulosti, kterou Sisi před čtenářem ve vzpomínkách otvírá. Hrdinka se na časově omezené ploše nevyvíjí, pouze dospívá k určitému rozhodnutí, které pro ni představuje východisko z traumatu, jehož kořeny jsou v mládí. Označení „román“ je z tohoto hlediska poněkud přehnané.
Zajímavé je, že se čtenář nachází ve stejném postavení jako psychiatr, čelící otázce, zda se Sisi stala skutečnou obětí. Natolik se s hrdinkou není možné ztotožnit. Samozřejmě záleží na čtenáři a na jeho vlastních zkušenostech.
Pokud pomineme podobnost Houbařky s románem Do tmy, je nutné uznat, že jde o velmi dobrou knihu. Kromě zajímavé hlavní i vedlejší postavy, které nenechávají čtenáře na pochybách, že v nich je něco víc, než dávají svému okolí najevo, obsahuje text tajemství, k němuž je nutno se dopracovat, ale v konečném důsledku není kniha příliš komplikovaná. Nechybí ani závažná témata narušených rodinných vztahů a násilí. Témata sice často používaná, ale stále aktuální.
Aktuality
-
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál... -
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...