Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: David Lagercrantz – Muž, který hledal svůj stín

1 1 1 1 1 (0 hlasů)

Navázat tam, kde jeden skončil, není jednoduchá záležitost. Navázat tam, kde skončil Stieg Larsson v rámci své úspěšné trilogie Milénium, je, řekli byste, nemožné. David Lagercrantz se však svého úkolu zhostil se ctí, což potvrzuje i v pátém pokračování s názvem Muž, který hledal svůj stín.


knihaLisbeth si odpykává svůj trest ve vězení Flodberga, kde se seznámí s mladou dívkou bangladéšského původu, která je zde soustavně šikanována a týrána. Když se jí zastane a postaví se na její stranu, udělá si nejen nepřátele mezi ostřílenými kriminálníky, ale také se zaplétá do životního příběhu dívky plného bolesti, útlaku a náboženských dogmat, která ji dovedla až za vězeňské mříže. V téže době navštíví Lisbeth také Holger Palmgren, kterému se do rukou dostaly dokumenty, na jejichž základě vyplouvají na povrch, byť prvotně jen v matných obrysech, skutečnosti z Lisbethiny minulosti. Tohoto stébla se spolu s Lisbeth chytá i Mikael Blomkvist a postupně odhaluje spletitou síť lží a neuvěřitelných činů ve jménu vědy ve vztahu k výzkumům realizovaných na dvojčatech, která byla oddělována, aby vyrůstala v diametrálně odlišných rodinách.

Lagercrantz není Larsson, nemůže být a ani nemá tendenci jím být. Larssonův děj byl plochý, propracovaný do detailu a přesto mrazivě jednoduchý. Lagercrantz vnáší do příběhu moderní přístup, což do jisté míry ale ubírá původnímu duchu Milénia. Na druhou stranu se jedná o svěží styl, který je velmi dynamický, Lagercrantz volí zajímavé dějové linie, zajímavé charaktery především nových postav, pracuje s gradací děje a jeho závěry mají logiku. Kniha je tak čtivým pokračováním, které navazuje tam, kde Larsson skončil, přesto je vhodné oba autory neporovnávat a posuzovat jejich díla separovaně.

Čtenáři může určitou dobu trvat pochopit, co je na sérii jiné. Jsou to především charaktery hlavních postav. Lisbeth se zdá být starou dobrou Lisbeth, ale je to jen slabý odvar Lisbeth, kterou bývala. Hlavní postavy se postupně, velmi pozvolna proměňují a už nejsou tak černobílé, jak bývaly. Ale protože máme nespočet barev duhy, není to nevýhodou. Co na druhou stranu může být do jisté míry matoucí, je množství postav, které v knize vystupují a vynořují se jakoby odnikud. Pozorný čtenář si na ně však záhy zvykne a pochopí, že každá má v příběhu svoji roli a důležité místo. Díky těmto postavám není už Lisbethin a Mikaelův příběh tím hlavním, ale vedle nich se odehrávají osobní dramata ostatních postav.

Jako nešťastnou považuji pouze volbu dvou linií příběhu, tedy projektu oddělených dvojčat a islámských přistěhovalců. Příběh mladé islámské dívky působí, jako by byl v knize navíc, jako vata pro to, aby se Lisbeth zabavila, aby měl její pobyt ve vězení nějaký účel. Těžko ve skutečnosti soudit, proč. Věřím, že příběh výzkumného projektu zaměřeného na dvojčata a životní příběh dvou bratrů, kteří do okamžiku, než se setkali, žili jen z poloviny, je mnohem zajímavější a nosnější a jako hlavní příběh a linie by bohatě postačil. Na druhou stranu jiní čtenáři mohou příběh islámských bratrů, kteří změnili život vlastní sestře, považovat za svěží vánek a do jisté míry možnost vydechnout vnesená do jinak jednostranně zaměřeného dynamického děje.

Děj rozhodně není předvídatelný, to je jeho velká deviza. Byť si čtenář často domýšlí, stejně často se děj posunuje zcela jiným směrem, což zvyšuje atraktivitu knihy. Každý spisovatel má svá specifika, někteří umějí líčit postavy, jiní prostředí, ostatní se zaměřují na děj. Lagercrantz dokáže velmi přesvědčivě pracovat s emocemi, popisuje je tak jednoduše a přitom tak citlivě, že čtenář má při čtení některých pasáží nevyhnutelný pocit sounáležitosti s danou postavou. Závěr jako takový je jen do jisté míry očekávaným, ale také spravedlivým vyvrcholením. Nenechává příliš mnoho otevřených otázek, přesto je pro případné pokračování kde navázat.


Ukázka z knihy:
Lisbeth Salanderová věděla, že ona i její sestra Kamila byly na seznamu instituce, která si říkala Registr pro výzkum dědičnosti a prostředí. Jednalo se o tajnou výzkumnou skupinu, o níž věděla jen hrstka lidí, spadajících pod Institut lékařské genetiky v Uppsale, který se od roku 1958 nazýval Státní institut pro rasovu biologii.
Na seznamu figurovalo dalších šestnáct dětí, přičemž většina z nich byla starší než ona a Kamila. Všechny byly označeny MZA nebo DZA. Lisbeth rychle pochopila, že MZ znamená monozygotní a odkazuje na jednovaječná dvojčata, zatímco DZ znamená dvouvaječná. Písmeno A byla zkratka anglického slova apart, celým výrazem reared apart, tedy vychovávána odděleně.
Pro Lisbeth tudíž nebylo těžké zjistit, zda děti na seznamu pocházely z jednovaječných, nebo dvouvaječných dvojčat a jestli vyrůstaly odděleně na základě předem připraveného plánu. Ona a Kamila byly na rozdíl od ostatních označeny DZ-fa, kde f znamenalo failed. Jinak bylo rozdělení dvojčat samozřejmostí. (Str. 261)


Muž, který hledal svůj stín
Autor David Lagercrantz
Překlad Azita Haidarová
Nakladatelství Host
Místo vydání Brno
Rok vydání 2017
Vydání 1.
Počet stran 456
ISBN/EAN 978-80-7577-147-6
Ediční řada Milénium

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Doporučujeme

Veletrh

Soutěže

Aktuality

  • Nová kniha Miloše Cajthamla Na odstřel získala prestižní Literární cenu Knižního klubu 2018

    PRAHA, 4. 9. 2018 – Laureátem 23. ročníku Literární ceny Knižního klubu se rozhodnutím odborné poroty stal Miloš Cajthaml, jeho novela Na odstřel o problematickém hledání mužského vzoru se prosadila v konkurenci 121 zaslaných rukopisů. Odměnou vítězi je vydání knihy pod renomovanou nakladatelskou značkou Knižní klub, prémie 100 000 Kč a originální skleněná plastika ve tvaru knihy. Vítězné dílo bylo slavnostně vyhlášeno 4. září 2018 v Kaiserštejnském paláci na pražské Malé Straně.

    Číst dál...  
  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení