
Recenze: Gustav Meyrink – Proměna krve
- Vytvořeno 29. 3. 2018 0:00
- Autor: Jiří Lojín

Gustav Meyrink patří mezi fascinující osobnosti, nezahaloval se sice aureolou záhady, tak, jak to s oblibou činily jiné duchovní bytosti jeho doby, ale o to zajímavější jsou jeho postoje a názory. Kniha Proměna krve slibuje popis cesty, kterou se z bankéře stal spisovatelem a mystikem.
Kdo zná Meyrinkovo prozaické dílo, ví, že kromě hluboké znalosti duchovních nauk mu nebyl cizí smysl pro humor a sžíravou ironii. Proto je potřeba i Proměnu krve číst pečlivě a snažit se odlišit, co ho ve skutečnosti ovlivnilo a z čeho si spíše dělá legraci. Příležitostí k tomu měl dost, mystika ve třicátých letech prožívala nebývalý boom, podobně jako u nás v devadesátých letech dvacátého století. V takové situaci se zákonitě mezi seriózními naukami vynořují pseudovědecké školy, které slouží různým šarlatánům dostat se k moci nad určitou skupinou lidí a získat majetek.
A právě tyto slepé cesty k osvícení tvoří první části knihy Proměna krve. Gustav Meyrink byl naštěstí obdařen natolik analytickým myšlením, že nepodlehl falešné mystice maskované velkými tajemstvími a vzletnými slovy. Snahy „lóží“ o jeho zlákání glosuje Meyrink s lehkostí a nevtíravým vtipem, což čtenáře, zejména toho, který má podobné zkušenosti, určitě pobaví.
Meyrink, tak jako mnoho mystiků v jeho době, se snažil o sjednocení různých náboženství a filozofií. Podstatou této práce je srovnávání dostupných pramenů s Biblí. Tyto snahy dokumentují, jak hluboce byli lidé okolo Meyrinka ovlivnění křesťanstvím a aniž si to plně uvědomují současní ateisté, dostalo se i jim pod kůži společně s výchovou a kulturou, které je obklopuje. Snahy o sjednocení můžeme vnímat také jako omlouvání si odklonu od hodnot, které od mládí podvědomě respektujeme.
Pro Gustava Meyrinka je to však období objevování a tápání. On a jeho přátelé se setkávají s Bhagavadgítou a musejí si na vše přijít sami, zatímco dnešní čtenář může čerpat z mnoha poznámek a komentářů. To samé můžeme najít ve vzpomínkách Karla Weinfurtera, českého mystika, který patřil ke kruhu Gustava Meyrinka. Hledání v obrovském chaosu různých škol měly společné.
Součástí knihy je rozsáhlý doslov Evy Markvartové, který může hodně osvětlit čtenářům, kteří nejsou s životem a dílem tohoto autor seznámeni. Určitě jím nepohrdnou ani ti zkušenější, rádi využijí příležitost si některá fakta zopakovat a oživit.
Kniha, přes poměrně obtížné téma, zůstává velmi čtivou, na Meyrinkově stylu lze poznat jeho bohaté zkušenosti s prozaickou formou a přehled, který si dokázal autor udělat v tak složité a špatně klasifikovatelné problematice, jakou je mystika.
Název: Proměna krve
Autor: Gustav Meyrink
Nakladatel: Malvern
Překlad: Václav Ondráček
Stran: 128
Rok vydání: 2017
Vydání: 1.
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...