Recenze: Daniel Cole – Hadrový panák

Vytvořeno 9. 3. 2018 0:00

Autor: Kristýna Obermajerová

Jedno jediné tělo složené ze šesti obětí, nainstalované do složité symbolické polohy. S podobně zvráceným činem se detektiv seržant William Oliver Layton-Fawkes, přezdívaný Wolf, za celou svou kariéru nesetkal. Děsivý nález a následné vyšetřování média okamžitě překřtí na případ Hadrového panáka. Jenže při pátrání nejde jen o odhalení identity šesti obětí, ale také o záchranu života těch, jejichž jména se ocitla na vrahově seznamu. Přestože se zdá, že pachatel má před policií neustálý náskok, smyčka se postupně stahuje a vyšetřování začíná odkrývat, že nejen zločinci mají svá temná tajemství…

Hadrový panák od Daniela Colea je jednou z těch knih, jejichž vydání provází mocná mediální kampaň. V určitý moment je kniha úplně všude, reklama na vás vyskakuje na místech očekávaných i překvapivých, a především jste neustále utvrzováni v tom, že právě tohle je thriller roku. Řeknu vám to na rovinu: Hadrový panák thrillerem roku rozhodně není, přesto se ale nejedná o vysloveně špatné čtení. Pokud se autor do budoucna dokáže vyvarovat některých klišé, mohla by se z dalších plánovaných dílů vyklubat působivá záležitost. Proč je ale první díl série vcelku průměrnou knihou, přestože v sobě skrývá velmi slibný námět?

Největším problémem této knihy je zmatečnost, kterou je kniha doslova prošpikovaná. Ať už jde o nepřesnosti v časové ose příběhu nebo o změť dialogů, při čtení Hadrového panáka se občas přistihnete při tom, že vlastně vůbec nevíte, co se právě děje, proč a jak k tomu autor došel.

Především v první polovině knihy se objevují momenty, převážně související s probíhajícím vyšetřováním, ve kterých mluví najednou tolik postav, že je naprosto nemožné zorientovat se v tom, co kdo říká. Autor totiž v těchto chvílích často využívá jen a pouze přímou řeč. Někdy tyto slovní přestřelky nejsou na škodu, mnohdy ale skutečně potřebujete vědět, kdo se o danou informaci s ostatními postavami podělil, abyste mohli dostatečně dobře sledovat pokroky ve vyšetřování. Toto byla věc, která mě při čtení vysloveně rušila. Často jsem byla nucena číst tyto pasáže víckrát a snažit se rozklíčovat, kdo co říká, což mě při čtení zdržovalo a vytrhovalo mě to z atmosféry vyprávění.

Další zmatky se objevily i v časové rovině. Není výjimkou, že autor hovoří o něčem, co se děje v pondělí ráno, najednou ale čtenář zjišťuje, že se vlastně jedná o události nedělního odpoledne, a pak se zčistajasna objevuje přeskok zpět do pondělí. Což je samozřejmě podobně rušivé jako zmatečné dialogy a kazí to celkový dojem ze čtení.

A právě tyto zmatky a nepřesnosti snad způsobily i to, že se celá řada nesrovnalostí objevuje i v samotném vyšetřování. Mám trochu dojem, že si ho autor nepromyslel úplně detailně, protože je v něm spousta naprosto nelogických mezer. Elitní policisté se v knize dopouští zcela amatérských chyb a mně se při čtení zdálo, že se tak děje čistě proto, aby pachatel mohl ještě jednou uprchnout a aby se díky tomu příběh o něco prodloužil. Poměrně nedotaženou linii vyšetřování pak korunuje samotný závěr knihy, který mi přišel jako z jiného světa. Tváří v tvář předcházejícím událostem téměř nedává smysl a jsem skutečně zvědavá, jak z posledních stran knihy dokáže autor v příštím díle vybruslit. Ukousl si, podle mého názoru, skutečně velké sousto a nejsem si jistá, zda je vůbec možné s rozuzlením, které v tomto dílu předestřel, nějak smysluplně pracovat dál.

Nedostatkem knihy jsou také určité slovní obraty či přímo slovosled ve větách. Nemohu posoudit, zda některé z těchto chybiček nevycházejí z originálního znění textu, nebo zda se jedná čistě o problémy překladu. Bohužel, například obrat „naslouchal naslouchajícímu“ mi přišel až tragicky směšný.

Na začátku recenze jsem mluvila o tom, že by do budoucna bylo dobré, kdyby se autor vyvaroval některých klišé, která se do žánru thrilleru před pár lety vloudila a autoři se jich ne a ne zbavit. Nejvíce do očí bije vykreslení hlavního hrdiny, který je, jak už to dobře známe, zlomeným člověkem, který si s sebou táhne škraloup z minulosti, snaží se tohoto břímě zbavit a setřást tak stín pochybností, jež obestírá jeho pověst. Tohoto motivu jsou teď všechny nově vycházející detektivní a thrillerové příběhy plné a já bych si zoufale přála, aby autoři přišli s něčím novým a neopakovali dokola pořád to samé.

Z recenze se možná může zdát, že je kniha naprosto tragická, ale není tomu tak. Přes zde rozebírané nedostatky je Hadrový panák čtivým thrillerem se zajímavým námětem, který fanoušky žánru dozajista potěší. Předem však upozorňuji, že je nutné se připravit na mírnou zmatečnost příběhu, trochu lajdácké zpracování vyšetřování a na hlavního hrdinu, který nás v současném proudu zlomených policistů s temnou minulostí ničím novým nepřekvapí. Přesto se však budu těšit na další díly a budu zvědavá, jak se Daniel Cole popere s pokračováním grandiózně uzavřeného případu. Celkově hodnotím 4 hvězdičkami z 5 a doporučuji čtenářům, kteří mají rádi moderní thrillery a kterým nevadí literární mainstream.

Hadrový panák

	Autor	Daniel Cole
	Překlad	Michal Prokop
	Nakladatelství	Knižní klub
	Místo vydání	Praha
	Rok vydání	2017
	Vydání	1.
	Počet stran	360
	ISBN/EAN	978-80-242-5893-5
	Ediční řada	Edice světový bestseller

Do nakladatelství

Porovnat ceny