Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Eva Černošová – Vypravěčka

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
5

O smyslu lidského života můžeme filozofovat, snažit se v něm nalézat vyšší poslání a naplnění, ale když přijde čas a člověk pocítí potřebu zajistit pokračování rodu, vznešené myšlenky jdou stranou. I když moderní doba často staví do popředí peníze a kariéru, příroda mívá poslední slovo. A právě touha po dítěti tvoří jedno z témat knihy Evy Černošové Vypravěčka.

 

vypraveckaJLJako základ pro koncepci své knihy zvolila autorka redukovanou formu rodinné kroniky, v níž hlavní roli hrají ženy jako nositelky rodové linie. Tato myšlenka, která se v současné české literatuře objevuje poměrně často, nemá nic společného s feminismem nebo kompenzací mužského principu. Jde spíš o návrat ke kořenům, kdy ženy hrály výraznější roli ve společenstvích, roli hraničící s přírodní magií. Dnes chápeme postavení muže a ženy zcela jinak, přesto instinktivně považujeme ženu-rodičku za dárkyni života a muže-lovce za ničitele. Protiklady, které se v průběhu let doplňují.


Kateřina, kterou rod prozatím končí, se vyrovnává s instinktivním tlakem na další potomstvo. Úděl, jež mnoho žen před ní braly jako samozřejmost, si Kateřina komplikuje úvahami, které v sobě zahrnují nejen stereotypy moderní společnosti, ale i prastarý strach z neplodnosti.


Autorka právě toto trauma využívá jako výchozí bod poutě do minulosti, kterou Kateřina podniká a zapisuje ji. Psaní je pro ni formou freudovské psychoanalýzy, přinášející úlevu i bez přítomnosti psychiatra, což ostatně zná mnoho spisovatelů. Kateřina se vrací hluboko do minulosti až ke své prababičce, ale nezachovává časovou osu, jak by se dalo od kroniky očekávat. Beletristické pojetí prozrazuje, že Eva Černošová nechává svou hrdinku fabulovat a domýšlet si podrobnosti ke kusým faktům, které se z dávných dob zachovaly.


Zcela logicky se v knize objevují i motivy vztahu mezi matkou a dcerou a Kateřina, stejně jako mnoho jiných mladých žen, má důvěrnější vztah ke své babičce.


Příběhy jednotlivých žen se prolínají v krátkých kapitolách, působících jako ústřižky nekompletního puzzle, jež sice nelze složit, ale dává dostatečnou představu o kompletním obrázku. Zpočátku není jednoduché se v něm orientovat, autorka uvádí jména a zasazuje je do krátkých příběhů bez toho, aby upřesnila vztahy nebo dobu událostí.


Hlavní hrdinka si klade celou řadu otázek, což autorka zdůrazňuje obrovským množstvím otazníků, vykřičníků, ale také pomlček uvozujících vložené věty. Vnitřní monology a vír pocitů nedovoluje, aby se v textu projevila dějová složka, avšak zdá se, že to nebylo autorčiným záměrem. Pokud však se nějaký pramínek příběhu objeví, zůstává klidný, nezčeřený výkyvem rytmu. Možná proto se nedokázala anotace knihy zachytit jiné myšlenky, než Kateřininy role v Kouzelné flétně, přestože z hlediska knihy jde pouze o marginální motiv jednoho z hlavních témat.


Vypravěčka sice míří do konkrétního vyústění, opírá se však pouze o emoce a intuici své hrdinky. Použil jsem slova „sice“ a „pouze“, ovšem ve světě hrdinky knihy to není málo. Logická a pragmatická rozhodnutí zde nemají místo. Text je zpracován úsporně, přestože téma v sobě ukrývá větší potenciál nejen v dilematu hlavní hrdinky, ale i v životě žen jejího rodu. Malý rozsah knihy bude sympatický především čtenářům, kteří se chtějí s Evou Černošovou jako spisovatelkou seznámit, ale rozsáhlejší text by je odradil.


Název: Vypravěčka
Autor: Eva Černošová
Nakladatel: OFTIS
Stran: 104
Rok vydání: 2017
Vydání: 1.
ISBN 978-80-7405-424-2

Soutěže

Aktuality

  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  
  • Zlaté stuhy 2019 předány!

    V pondělí 29. dubna byly v Centru současného umění DOX již po sedmadvacáté slavnostně předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. Ve čtyřech oblastech bylo uděleno celkem čtrnáct ocenění.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení