Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Jakuba Katalpa – Doupě

1 1 1 1 1 (2 hlasů)

Téma únosů, motivovaných jinými, komplikovanějšími touhami, než je prosté výkupné, se v literatuře objevuje poměrně často, i když jistý nárůst takové literatury lze zaznamenat po odhalení únosu N. Kampuschové. Jde o téma lákavé, protože umožňuje velmi hlubokou sondu do duše lidí, kteří se navenek nejeví nijak narušeně. Nový román Jakuby Katalpy Doupě se věnuje právě tomuto fenoménu, i když v něm najdeme i jiné náměty.


knihaKvěta, ovdovělá osamělá žena, má nutkavou potřebu se o někoho starat. Ta ji nakonec dožene k absurdnímu činu – do připravené pasti lapí místního pošťáka. Její motivace je odlišná od té, kterou má hrdina Nabokovovy povídky Zde mluvíme rusky nebo knihy Jiřího Kratochvila Slib. Květa není motivovaná ani závazkem k rodině ani povinností pomstít se, hledá jen důvod, proč dál žít. 

Minulost staré ženy se na první pohled zdá spořádaná, téměř dokonalá, ale podobně jako v Čapkově Obyčejném životě se postupně odkrývají detaily, naznačující, že všechno je jinak. Květa si vše přizpůsobuje svým představám a sama si pravdu nepřipouští. Vězněný pošťák, kterému vypráví svou upravenou verzi pravdy, slouží nechtěně jako psychoterapeut, protože zatímco navenek zaznívají lži, uvnitř si Květa vzpomíná na skutečnou verzi událostí a dokáže si přiznat hořkou pravdu.

Květin příběh autorka orámovala dvěma dalšími dějovými liniemi. Němou pozorovatelkou se stává stará Vietnamka, trávící mnoho času sezením před obchůdkem své dcery. Výhled na vchod Květina domu jí dává možnost spojit si pošťákův příchod a jeho zmizení. Dedukuje však, že se stal obětí vraždy, ale ani to ji nepřiměje k tomu, aby své podezření sdělila policii. Symbolizuje uzavřenost vietnamské komunity i touhu ukojit především vlastní zvědavost. Místo aby se stala klíčem k osvobození nebohého uneseného muže, sledujeme několik úseků života její rodiny.

Ve druhé zmíněné linii hraje hlavní roli japonský pár žijící v Americe. Žena umírá na rakovinu, muž, který její nemoc nedokáže psychicky zvládnout, vyráží na cestu po místech, které manželé spolu chtěli navštívit. Propojení všech tří příběhů nastává v okamžiku, kdy Hideki Ikeda zcela absurdně zabloudí k vietnamskému obchůdku v blízkosti Květiny vily. Jde o bod, který působí velmi neobratným dojmem. Je nasnadě, že autorka musela legalizovat existenci silného příběhu, v němž dokázala vykreslit slabost mužského hrdiny bez toho, že by ho stavěla do nepříznivého světla, které by nutilo čtenáře ho primárně odsoudit.

Román Doupě se spíš rozpadá na nezávislou novelu a dvě povídky bez pevnějších vazeb. Nic na tom nemění stavba, využívající střídání fragmentů jednotlivých textů. Nosným v každém okamžiku zůstává ten Květin. Autorka ho výtečně vypointovala, a přestože stará žena je hlavní postavou, určité pozornosti se dostává i pošťákovi. Zachycuje jeho vztek i rezignaci, v neposlední řadě i určité sympatie ke své věznitelce, přestože autorce nejde o klasické zachycení stockholmského syndromu. Poněkud lacinou se stala volba pošťákova jména. Květa ho lapila, proto se musí jmenovat Ptáček.

Doupě je plné smrti. Umírá Japonka Akiko, smrt Květina manžela Jiřího iniciuje únos a Květa o jeho smrti často přemítá. Jistým způsobem jde o knihu o smrti a umírání plnou melancholie, vkrádající se i do mysli Bohumila Ptáčka. Není v ní místo pro radost a porozumění. Květa a její dcera k sobě nemohou nalézt cestu, Bohumil Ptáček má svou ženu rád, když je od ní oddělen. Hideki sice svou ženu miluje, ale její nemoc ji v jeho očích změnila. Vietnamka Hoang, i když žije se svou rodinou, má v sobě obrovskou dávku osamělosti.

Jakuba Katalpa je talentovaná a zkušená spisovatelka a na jazyce jejího románu je to znát. Základní koncepce románu je sice velmi volná, ale vnitřní kompozice jednotlivých částí má pevnou logiku a stavbu, který z celku dělá poutavou a živou knihu. Závěr sice s sebou nenese žádný překvapivý zvrat, většina čtenářů jej však pravděpodobně nečeká.

Název: Doupě
Autor: Jakuba Katalpa
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2017
Vydání: 1.
Stran: 312
ISBN 978-80-7577-128-5

Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení