Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Marcella Marboe – Utrpení docenta H. aneb Jak (ne)zvládnout manželku a jiná zvířata - díl II. Aktivní rezistence

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
5

S prvním dílem knihy východočeské spisovatelky Marcelly Marboe se čtenáři mohli seznámit už před rokem. Pro ty, které zaujalo líčení života, spojeného s docentem H., rodinou a s rozmanitými tvory, je jistě dobrou zprávou, že jeho pokračování je už na světě. Jaká nová utrpení autorka pro svého manžela připravila?



utrpeni-docentaI když název může vést k domnění, že docent H. je hlavní postavou knihy, není tomu tak. Autorka mu přisoudila skromnou roli symbolického arbitra, ke kterému se v duchu obrací s řečnickou otázkou „co tomu docent H. zase řekne“, a levné pracovní síly, která sice brblá, ale dobrovolně vykonává otrocké práce. Jeho utrpení není však tak vážné, dokonce ani z pohledu muže. Pomineme-li skutečnost, že potěšení ženy je pro muže velkou satisfakcí, je pocit z vytvořeného díla tak uspokojující a vítězný, že všechna příkoří jsou okamžitě zapomenuta a zůstává čirá radost, podpořená otupujícím účinkem endorfinů. Utrpení – nejen docenta H. – se pak přesouvá do polohy, vhodné pro začlenění do historek, určených pro pobavení přátel při skleničce vína.

Podobným způsobem je koncipovaná kniha Marcelly Marboe. Skládá se z drobných příběhů, ze kterých vlivem filtru časového odstupu vyprchaly negativní emoce, a zůstalo jen to, co dýchá klidem a laskavostí. Taková je lidská přirozenost. Naštěstí. Utrpení docenta H. je především kniha určená pro pobavení a autorka při jejím psaní očividně myslela na své přátele, kteří ji budou číst. Podstatou účinku jejího humoru je totiž určitá zainteresovanost čtenáře. Buď osobní známost s autorkou, nebo vžití se do situací, které popisuje.

Každý, kdo někdy choval nějaké zvíře či vychovával dítě, nemá nouzi o historky, často jsou si zhruba podobné. Umění vyprávění je to, co dokáže z fádního líčení udělat dobře vypointovaný příběh a autorce se rozhodně nedá upřít, že vyprávět dokáže. Je potřeba ocenit, že se Marcella Marboe nesnaží o vtipnost za každou cenu, takže místo křečovitého vtipkování zvolila spíše laskavé líčení příhod nabitých vlastní komikou. Samozřejmě, můžeme se ptát: co je vtipného na slepicích, které místo pohodlného kurníku hřadují na větvích stromů? Co je vtipného na záchraně zraněného ptáka nebo podvyživených ježčat?  Jak jsem se už zmínil – pro jedny představa, jak se jejich kamarádka Marcella snaží bidlem shodit opeřence z jejich postu, jiným úsměv na tváři vyvolá vzpomínka, jak sami ošetřovali a vypiplali nějakého ubohého tvora. Kamenem úrazu je samozřejmě skutečnost, že ne všem čtenářům jsou všechna témata blízká, čímž pro ně vznikají v textu hluchá místa.

Silnou stránkou Marcelly Marboe jsou dialogy. Dokáže řečí spolehlivě rozlišit charakter postavy, jednoduše ji vymodelovat pomocí několika slov. A přestože se zmiňuji o dialogu, asi nejlepší je monolog, který vede Mireček a v němž shrnuje prakticky celý svůj život. To, že má jeho vyprávění poněkud sladkobolný tón, nemůžeme vyčítat autorce, odpovědnost nese sám Mireček, který chce trochu lacině zapůsobit na každou ženu. Proud Mirečkových slov trochu připomíná vnitřní monolog Hrabalových hrdinů a také jejich pestré a nezvyklé osudy.

Pohodové a úsměvné vyprávění končí ve chvíli, kdy se začne týkat myslivců. Autorka ale nenamířila své nesympatie proti všem – jak jim říká – „zeleným mužíčkům“. Jen proti těm, kteří střílí na všechno, co se hýbe. Touha zabít cokoliv, byť by to byl sousedovic pes, nemá s myslivostí nic společného.

Se zvířátky jako hlavním tématem si autorka donekonečna nevystačí, musí se zapojit rodina i přátelé. Tím se základní téma rozmělňuje, avšak zároveň poněkud zpestřuje. Zdůrazňuje autobiografické rysy knihy, pevněji ji zasazuje do konkrétního prostředí a konkrétní doby.

Druhý díl Utrpení docenta H. s podtitulem Aktivní rezistence se od prvního liší nepatrně. Hlavním tématem zůstává život na vesnici, zvířata a rodina. Autorka vypráví s lehkým humorem, záměrně bez hlubších psychologických vhledů do situací či postav. V tomto díle se však nevyhýbá vážnějším námětům, která sice pro někoho mohou působit rušivě, podle mého názoru však knihu obohacují. Marcella Marboe neváhala zařadit ani vsuvky s poetickým nábojem, jimiž mimo jiné vyjadřuje lásku ke kraji, v němž žije. Přecházení od jednoho tématu k druhému působí poněkud nesourodě, kniha je však vyvážena bohatým a barevným jazykem, prozrazujícím zkušenost autorky a její kultivovanost. I když čtenáři nemusí být všechny příhody rodiny docenta H. blízké, většina z nich potěší a pobaví.

Název: Utrpení docenta H. aneb Jak (ne)zvládnout manželku a jiná zvířata - díl II. Aktivní rezistence
Autor: Marcella Marboe
Nakladatelství: Oftis
Vydání: 1.
Rok vydání: 2017
Počet stran: 288
ISBN 978-80-7405-422-8

 

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení