Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Madeleine Rouxová – Katakomby

1 1 1 1 1 (1 hlas)
5

Madeleine Rouxová je už českým čtenářům dobře známá jako autorka děsivých young-adult románů. Dva předchozí situovala do prostředí bývalé psychiatrické léčebny. Novinka Katakomby – třetí kniha ze série – slibuje opět děsivý příběh a velké napětí. Jak splnila má očekávání? Opravdu dokáže konkurovat předchozím dvěma dílům?


KatakombyNa třetí knihu této série jsem byla zvědavá. Ač běžně romány pro mladistvé nečtu a i knihy s nádechem fantasy čtu jen výjimečně, tato série mě hodně oslovila. Katakomby však tempa předchozích dvou skvělých románů nedosahují, chybí v nich dostatek napětí i hrůzostrašna… Největší chybu vidím v tom, že autorka zasadila příběh do nového prostředí. S původními díly je spojený jen hlavními postavami a jednou z dějových linek, která se protáhla až do této knihy.

Hlavními hrdiny jsou opět tři kamarádi. Dan, Abby a Jordan, kteří se setkali poprvé na střední škole. Ta sídlila v domě, v němž byla původně psychiatrická léčebna, ve které se dělaly hrůzné pokusy na lidech. Nyní se setkávají po roce znovu, aby se vydali na prázdninovou cestu do New Orleans. Jordan tam má nastoupit na vysokou školu a bydlet při tom u svého strýce, který mu školu financuje. Abby chce vysokou školu na rok odložit a věnovat se svému fotografickému projektu. Právě na této cestě se chystá nafotit důležité záběry, které později bude zpracovávat. Dan je opět ten, který propojuje všechny tři knihy a přes nějž se bude vracet minulost a vzpomínky. Najde totiž stopy, které ho vedou k jeho biologickým rodičům. Touží proto zjistit vše, co bude možné. Kdo byli jeho rodiče? A proč ho odložili?

I když se autorka snažila opět navodit strašidelnou atmosféru zvolenými místy, kde se přátelé pohybují, nedostala do příběhu tolik mrazivých chvil, jako v předchozích dvou dílech. Pouze na začátku jejich cesty se mi zdálo, že by kniha mohla být stejně dobrá. Postupem času však na zajímavosti ztratila a z Katakomb se stal fádní příběh pro mladé okořeněný rádoby strašnou legendou, podivnými karnevalovými maskami a zločinci, kteří vyřezávají talismany z lidských kostí.

Jak napovídá název, v příběhu hrají určitou roli katakomby. Bohužel děj se v nich odehrává jen chvilku a je natolik neefektivní, že ani ony nedokážou příběh vylepšit a zachránit. To mě zklamalo nejvíc, neboť jsem v tom viděla největší potenciál hororu a těšila jsem se, jak se s tím autorka popere.

Kdyby postavila tuto knihu zcela samostatně a odpoutala se od vazby na předchozí dva díly, možná by vše vyznělo lépe. Takto mi připadá děj uměle vykonstruovaný a zbytečný a ani fakt, že se Dan konečně dozví vše o svých biologických rodičích, mi nepomohl k tomu, abych si Katakomby užívala stejně jako Asylum a Sanctum. Škoda, protože Rouxová umí psát poutavě a opravdu děsivě.

Knihu zachraňuje snad jen čtivost příběhu a to, že se ani chvilku nenudíte, protože autorka nenechá své hrdiny vydechnout a žene je do jedné hektické scény za druhou. Navíc je kniha opět proložena množstvím strašidelných a zajímavých fotografií a celkově je krásně graficky zpracovaná, což je její velké plus.

Název knihy: Katakomby
Autor: Madeleine Rouxová
Překlad: Bronislava Grygová
Nakladatelství: Jota
Místo vydání: Brno
Rok vydání: 2017
Vydání: 1.
Počet stran: 328
ISBN: 978-80-7565-167-9
Ediční řada:

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení