Recenze: Knihy pro dospělé

Příběhy ze staré Číny

1 1 1 1 1 (1 hlas)
5

Rozmarné a tajuplné příběhy ze staré Číny jsou cenným obrazem staré společnosti a čínské životní moudrosti. Středověké povídky původně šířili lidoví vypravěči, sepsány byly až druhotně. Vypravěčské umění se ve staré Číně těšilo značné oblibě; na městských tržištích, v bazarech, v čajovnách a na dalších veřejných prostranstvích se lidé shlukovali, aby si vyposlechli poutavý příběh, který byl nezřídka vyprávěný na pokračování. Lidové příběhy vznikaly souběžně s umělými literárními útvary, na rozdíl od vysoké literatury ale přitahovaly široké masy.


Rozmarné a tajuplné příběhy ze staré ČínyUž samotný titul slibuje a napovídá mnohé. Aby si získaly pozornost publika, povídky musely být mistrně vystavěné. Autoři k tomu využívali nejrůznější prostředky. Inspiraci hledali v každodenním životě, ve folklórní tradici, nahlíželi do bohaté historie národa. Volili témata hrůzostrašná, lechtivá, ne-li pohoršlivá, a jinak výstřední. Příběhy mají rytmus, zápletku, prvky nadpřirozené se prolínají s realitou, jako by byly její přirozenou součástí, nechybí nadsázka a humor. Fiktivní postavy ke skutečnému životu nemají daleko, jsou to ženy v domácnosti, úředníci, studenti, hlupáci, pobudové, zloději, záletníci, konkubíny, dohazovačky, mniši a jeptišky.

Sebrané povídky anonymních autorů spojuje silný mravoučný podtext, dalo by se říci, že jsou dobovým pojetím morálky. Přibližují se v tomto směru pohádkám, mnohé z nich by však byly klasifikovány jako nevhodné pro děti. Povídka Dvě jeptišky a prostopášník vyzývá k nutnosti odlišit milostný cit od citu chorobného, pravou lásku od vilnosti, chlípnosti, prostopášnosti a krvesmilství. Úvodní poetická povídka Přátelství až za hrob oslavuje přátelské pouto, které nerozdělí ani smrt. Ba naopak, smrt je poutem. Jeden z dvojice přátel si vezme život, aby jeho druh mohl dokončit cestu za svým snem. Když svůj sen uskuteční, připraví se sám o život, aby příteli, který se obětoval, pomohl bojovat se zlými silami ze záhrobí. Bratrská láska je námětem povídky Záhadný obraz. Motiv povídky Manželská věrnost není nutné prozrazovat.

Zvláštní postavení mají v příbězích ženské hrdinky.  Na toulkách po starobylé Číně potkáme nejen ženy nižšího společenského stavu, ale také ženy učené, obdařené talentem. Seznámíme se s historickými postavami, s literátkami, které se mohly stát členkami Akademie věd, s Cchaj Jen, autorkou Osmnácti nápěvů k hunské píšťale, nebo s kurtizánou Süe, navrženou do funkce tajemníka pro vojenské záležitosti. Právě jim vypravěč skládá hold v příběhu Výběr ženicha nebo v závěrečné povídce Dívka bakalář, a zároveň podrobí kritice někdejší společnost, která ženám přisoudila podřadné postavení.

Některým povídkám předchází podobenství. Má formu krátkého samostatného příběhu a umravňující či didaktický záměr, který má pravděpodobně kořeny v buddhismu, vyjadřuje zcela nepokrytě. O rčení a úsloví tu dočista zakopáváme. V předmluvě ke knize překladatelka uvádí, že taková předehra měla i zcela praktický účel, během ní se měl soustředit dostatečný počet posluchačů a v přestávkách v nejnapínavějším místě děje se od nich vybíraly peníze.

Osobitým prvkem čínských povídek jsou lyrické pasáže. Verše, jež se prolínají s prozaickým textem, jsou víceúčelové; zprostředkovávají emoce, dodávají příběhu spád, podporují dramatičnost, předznamenávají děj. Na samém konci knihy nás čeká příjemné zjištění, že i přes nepochybnou rozdílnost vzdálených kultur jsou city a vášně univerzální.

Od vydání Mathesiova překladu Zpěvů staré Číny se čínská literatura stala zdrojem inspirace pro mnohé české tvůrce. Do přebásnění se pustil třeba Jaroslav Vrchlický, František Hrubín, Jan Vladislav nebo Josef Hiršal. Zachycené lidské city, hodnoty i samo narativní umění odolaly času. Vyprávění vábilo posluchače ve staré době a vábí čtenáře i v době mediální. V překladu Jarmily Häringové se „Příběhy“ dočkaly už třetího vydání. Tento fakt svědčí o čtenářském úspěchu, je rovněž upřímným oceněním překladatelské práce. Jarmila Häringová opatřila knihu předmluvou a doplnila vysvětlivkami, které pomohou čtenáři rozšifrovat alespoň některé z prastarých symbolů a společenských, historických a literárních narážek.

Název knihy: Rozmarné a tajuplné příběhy ze staré Číny
Přeložila: Jarmila Häringová
Nakladatelství: Vyšehrad, spol. s.r.o.
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2017
Vydání: 3.
Počet stran: 424
ISBN: 978-80-7429-700-7
Ediční řada: Mozaika

Doporučujeme

Veletrh

Soutěže

Aktuality

  • Nová kniha Miloše Cajthamla Na odstřel získala prestižní Literární cenu Knižního klubu 2018

    PRAHA, 4. 9. 2018 – Laureátem 23. ročníku Literární ceny Knižního klubu se rozhodnutím odborné poroty stal Miloš Cajthaml, jeho novela Na odstřel o problematickém hledání mužského vzoru se prosadila v konkurenci 121 zaslaných rukopisů. Odměnou vítězi je vydání knihy pod renomovanou nakladatelskou značkou Knižní klub, prémie 100 000 Kč a originální skleněná plastika ve tvaru knihy. Vítězné dílo bylo slavnostně vyhlášeno 4. září 2018 v Kaiserštejnském paláci na pražské Malé Straně.

    Číst dál...  
  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení