Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Pavel Frydrych – Zpověď počátku tisíciletí

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
5

V době, kdy většina čtenářů hledá v knihách útěk z nudy a stereotypu života, je pro spisovatele poněkud problematické rezignovat na příběh. Respektive – jde o odvahu a jistý stupeň zatvrzelosti, která autorovi nedovolí se čtenáři podbízet. Nezávislá je i nová kniha Pavla Frydrycha Zpověď počátku tisíciletí, i když nelze říct, že by absence příběhu v ní byla absolutní.

Autor svou knihu rozdělil do dvou částí, schizofrenický zpovědi a počátky tisíciletí, rozdíl mezi nimi je nevýrazný a dělení je tak spíše formální, vedené autorovým osobním uměleckým cítěním. Knihu uvozuje poměrně široce pojatý text ecce homini (malé písmeno na počátku titulu je opět autorovým záměrem). Dvě zprávy, které nakrátko proběhly médii, tvoří základ pro poměrně bohaté vykreslení obrazu události. Autor převrací detaily ze strany na stranu a snaží se najít kromě zjevných rysů, prvoplánově prezentovaných tiskovými zdroji a zejména prazdrojem, z něhož většina novinářů čerpá, jiné, někdy překvapivé souvislosti. Nástrojem zkoumání se staly postavy, obklopující událost, pozorovatelé i protagonisté. Jejich pohled sice nemění vnější podstatu, ale v očích čtenáře formují postavu interpreta. Pro člověka je jednodušší transformovat objektivní skutečnost tak, aby co možná nejlépe zapadla do paradigmatu vnitřního světa, než se pokoušet upravit své chápání vesmíru. Nemám na mysli velká paradigmata, vycházející z fyzikálních teorií, ale malá, soukromá. Ta sice nepomáhají chápat hmotný svět, ale mapují cesty, jimiž lidé hledají smíření a ospravedlnění svých činů nebo nečinnosti.

Způsob, jakým Pavel Frydrych své povídky vytvářel, je z vnějšího pohledu intuitivní, založený na asociacích, vycházejících z různých zdrojů. Zprávy z médií už byly zmíněny, druhým podstatným pramenem, z nějž text vyvěrá, je odraz prostředí, nových míst, která autor navštívil. Inspirovat může cokoliv – příroda svým poklidem či naopak dramatičností, nádraží jako znamení cesty či hřbitov. Ten sám o sobě představuje obrovský soubor nejrůznějších symbolů, vedoucích od narození až ke smrti. Letopočty, vymezující život neznámého člověka, dokáže vyvolat proud představ, jak autor v povídce náhrobky, kříže, věky dokázal.

Texty Pavla Frydrycha nelze jednoznačně zařadit. Od vyprávění, vycházejícího z reálného základu, přechází k surrealistickému toku slov, pak se vrací zpět do našeho světa, ale přetváří ho ve své fantazii. Nebojí se ani podívat do budoucnosti, i když žánru sci-fi se sotva dotkne. Nebezpečí zkázy Země v textu malý očistce Nicoty slouží pouze jako základna pro rozvíjení úvah o smyslu lidského žití a místa člověka ve vesmíru. Jde o téma velmi široké a obecné, lze říct, že má svůj význam pouze v případě, když přijmeme předpoklad, že dílo, vytvořené člověkem je něco, co je potřeba uchovat a civilizace mé nějaký, třebas nezjevený smysl. Autor se tak drží se tak západního způsobu myšlení, v němž koncepce pomíjivosti jako akcentu umění nemá své přirozené místo.

Text knihy Zpověď počátku tisíciletí je psán obecným jazykem, kontrastujícím s obsahem, který často zabíhá k vážným tématům. Celková koncepce působí poněkud chaotickým dojmem – forma je pravděpodobně záměrně neustálená, každý text je uvozený jedním či více citáty. O ně ostatně není nouze v celé knize, o čemž svědčí seznam použité literatury. Rejstřík poukazuje na zvláštní charakter knihy Pavla Frydrycha, balancující na hraně beletrie a vnitřní zpovědi autora, ovlivněného zájmem o filozofii a sjednocení fyziky s křesťanskou mystikou při pohledu na vesmír.

Celkové ladění sbírky je jednoznačně nekomerční, autor čtenáře nehledá, nechává ho, aby si ho našel sám. Proto nejsou jeho texty „učesané“ a neukázněnost, která se navenek projevuje ve formě a částečně i v typografické úpravě, vyjadřuje osobnost autora. Cílí na čtenáře, který je naladěný na podobnou vlnu jako autor, který se chce zamýšlet a stavět svůj vlastní svět fantazie, pro který mu kniha poslouží pouze jako základ.

Název: Zpověď počátku tisíciletí
Autor: Pavel Frydrych
Nakladatel:  OFTIS
Rok vydání: 2016
Vydání: 1.
Stran: 208
ISBN: 978-80-7405-404-4

 

Soutěže

Aktuality

  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  
  • Vyhlášení cen za českou detektivní literaturu

    Cena Jiřího Marka pro nejlepší detektivku vydanou v roce 2017 putuje k Vilému Křížkovi za historický příběh Smrt má vůni inkoustu (nakladatelství Mystery Press).

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení