Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Meik Wiking – Hygge

1 1 1 1 1 (3 hlasů)

Věděli jste, že Dánové jsou podle celoevropského výzkumu nejšťastnější lidé na světě? Podle Meika Wikinga je tím pravým důvodem, proč tomu tak je, právě hygge – pocit klidu, spokojenosti a sounáležitosti. Pocit bezpečí a domova. Podle mě to není jen pocit, pravý důvod dánského štěstí vidím v tom, že pro tento pocit mají konkrétní slovo. A denně ho používají.

 

Utepils (norsky) = sedět venku na slunci a vychutnávat si pivo
Jaké to je? Najít slovo pro něco, co už jste podvědomě dávno znali a cítili, jen jste to možná nedokázali přesně pojmenovat?
Nebo možná nejste zrovna milovníky piva? Nevadí.
Hanyauku (kwangali) = chůze po špičkách na teplém písku
A tak pro jistotu ještě do třetice.
Cafuné (portugalština) = akt, kdy prsty něžně prohrábneme vlasy milované osoby

Jaké to je dát abstraktnímu pocitu najednou vlastní název? Já jsem při čtení těchto slov cítila jakýsi pocit konkretizace, jakoby něco, co bylo do té doby jen abstraktní a velmi těžko uchopitelné, náhle získalo pevné obrysy. Zároveň jako by svět kolem mě sdílel mé pocity a rozuměl jim.

Cítili bychom stále lásku, kdyby pro ni neexistovalo slovo? Samozřejmě, že ano. Ale nebyli bychom poněkud ochuzeni, kdybychom například neměli slovo „sňatek“?(str. 37)

Já teď ale zajdu ještě mnohem dál, když řeknu, že všechny tyto věci jsou pro mě dokonalá „hjůga“.

Hygge.

Myslete chvíli na to slovo, než budete číst dál.
Představte si následující situaci. Přijdete domů po práci. Uděláte si šálek dobrého čaje nebo kávy. Sednete si do křesla, přikryjete se dekou a díváte se z okna (čím ošklivější je venku počasí, tím lépe). Zapálíte svíčku a otevřete si hezkou knížku – vůbec nevadí, že už jste ji jednou četli. Upečete si k tomu něco dobrého a voňavého. Před spaním se pak půjdete podívat na západ slunce s lidmi, které máte rádi.
Jak se cítíte? A teď si pocit spojte se slovem.

Hygge.
Hygge bývá popisováno různě, od „umění vytvářet sounáležitost“, „útulna na duši“ a „důvěrná pospolitost“ až po „kakao s rozsvícenou svíčkou“. Hygge je atmosféra, která nás obklopuje, a vědomé prožívání štěstí. Je to způsob bytí s lidmi, které máme rádi. Je to pocit domova. (str. 6)

Podle celoevropského sociálního průzkumu jsou Dánové nejšťastnější lidé v Evropě, jsou vyrovnaní a nejméně stresovaní. (str. 9) Autor této knihy je členem Institutu výzkumu štěstí a již několik let se snaží vyzkoumat přesnou příčinu toho, proč tomu tak je.
A jeho odpovědí je vlastně jedno jediné slovo. Hygge.

Hygge má své místo v životě každého z nás. Když jsem pro něj však našla slovo, stalo se zároveň součástí mé běžné slovní zásoby a tak i přirozenou částí každého dne. Hygge už nebyl jen nejasný pocit čehosi dobrého, byla to jasná záležitost. Taková, kterou si můžete přesně naplánovat na určitou hodinu. Taková, ke které můžete přizvat své přátele a rodinu.

A tak se i pocit štěstí stal uchopitelnějším a dosažitelnějším. Zdá se to možná trochu zvláštní, ale zřejmě i na ty nejjednodušší a nejpřirozenější věci v životě zkrátka někdy potřebujeme návod. Nebo alespoň malé pobídnutí. A právě to je hlavním cílem Meika Wikinga.

Jeho kniha je vlastně právě takovým návodem, jak hygge dosáhnout, přivést ho do svého každodenního života a svého domova. A musím říct, že se autor tohoto úkolu zhostil velice zodpovědně (vždyť v celé jedné kapitole rozebírá jen výběr správného hygge osvětlení!).

Ano, dozvíte se například, jaké lampy si lidé v Dánsku vybírají do svých domovů jako zdroj toho nejvíc hygge osvětlení. Dále jsou zde také kapitoly věnované tradičním dánským pokrmům, jejichž vaření a následná konzumace přinášejí ty nejpříjemnější pocity (čím déle jídlo vaříte, tím větší je to hygge). A chcete-li dovést svoji hyggelig domácnost k dokonalosti, udělejte si takzvaný hyggekrog – kout plný polštářů, dek a svíček, kde si v mírném světle lampy můžete číst.

Autor do knihy vkládá také vědomosti, které mu přinesla jeho práce v Institutu výzkumu štěstí, různé ankety a statistiky. Jaké činnosti jsou například nejvíc hygge? A kolik času denně strávíme jejich provozováním? Může být hygge i naše práce? A kolik svíček za rok spotřebuje průměrný Dán? To a mnohem víc vyjadřují v knížce grafy, které jsou tak hezky zpracované, že i z nich dýchá pocit pohody.

Hygge není knížka, kterou otevřete, abyste se na každé stránce dočetli nové a šokující informace. Nedoporučuji vám vlastně ani číst ji jedním dechem, protože potom zjistíte, že se zase tak moc nikam neposouvá. Vlastně ji vůbec nemusíte číst od začátku do konce – klidně ji otevřete, kde se vám to zrovna bude líbit. Její hlavní účel je zkrátka být zdrojem dobré a příjemné nálady, proto také hygge vyzařuje doslova z každé stránky a z každého obrázku. Je to ten pravý knižní kamarád, ke kterému se můžete uchýlit vždy, když je vám pod psa.

Třeba ve škole to tak snadno nejde, zachumlat se do deky a uvařit si čaj. Na cestě přeplněným metrem si jenom těžko zapálíte svíčku. A ať se snažíte sebevíc, občas se vám prostě stane, že s sebou nemáte kousek koláče. Malou knížku však můžete mít pořád u sebe a s ní i potřebnou zásobu hygge.

Hygge
Autor Meik Wiking
Překlad Monika O. Vitinová
Nakladatelství Jota
Místo vydání Brno
Rok vydání 2017
Vydání 1.
Počet stran 288
ISBN/EAN 978-80-7565-111-2
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Soutěže

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  
  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení