
Recenze: Pavel Bareš – Projekt Kronos
- Vytvořeno 1. 7. 2017 2:00
- Autor: Lukáš Loužecký

Jako uragán vlétl do české fantastiky mladý autor Pavel Bareš se svým debutem Projekt Kronos. Přichází s opravdu dlouhým, přesto velice zajímavým urban sci-fi příběhem, který ve vás zanechá silné pocity.
Po třetí světové válce se svět nachází v troskách. Píše se rok 2052 a z civilizace zbylo pouze několik přeživších měst. Jedním z těch ústředních je Attiona City, které se skládá z prominentní horní části a spodního Downtownu, kde žijí ti méně šťastní. Ústřední roli zde hraje i drogový byznys, který kvete a tím ničí společnost. Navíc Downtown postihla i neléčitelná choroba, která velice rychle zabíjí.
To je opravdu kratičký úvod do celého příběhu. Sám autor se vyjádřil v tom smyslu, že hlavní roli zde hraje samotné město. A mně nezbývá, než s tímto tvrzením souhlasit. Popisy temných zákoutí a poválečných hrůz jsou natolik intenzivní, že vám v hlavě vytvoří jasné představy o tomto chmurném městě.
Přesto se v ději vyskytuje hned několik postav, u kterých budete často váhat, jaký mají vlastně význam. V úvodu i v samotné anotaci se setkáváme zejména s mladým chlapcem Jasonem, který zničehonic získal nadpřirozené schopnosti, stal se z něj tzv. Sehir. Tito jedinci mají nadání měnit realitu, vytvářet si vlastní ulice či zdi jen pomocí myšlenky a mnoho dalších talentů. Jason se snaží svým nadáním konat dobré skutky, potírat drogové bosse a celkově pomáhat potřebným. Prostě takový superhrdina. Jinak je to v jádru docela nesmělý a vystrašený kluk. Lehce si ho oblíbíte, přestože není zrovna ideál, navíc se postupem času začne měnit jeho povaha, protože si začne určité věci uvědomovat. V průběhu čtení se objeví ještě několik Sehirů, ale Jason je pro začátek nejdůležitější.
Nejdříve jsem si myslel, že právě Jason bude tou hlavní postavou. Avšak v průběhu času se pozvolna posunul na vedlejší kolej (alespoň podle mého názoru) a víc prostoru dostávají tzv. sirotkové. Jedná se o součást organizace, která má honit a likvidovat právě nebezpečné Sehiry. Největší prostor z těchto sirotků si získal Luco Scarpa, na první pohled nepříliš sympatický mladík. Ten se řadí do páté (nejsilnější) kategorie, kde už se cvičí Thomas, Nataly a Peter. Společně se snaží fungovat, poznávat a především trénovat na své budoucí povolání agentů. Autor se v těchto kapitolách daleko více propracovává k mezilidským vztahům a vytváří komplikované poměry.
Už tedy máme dvě skupiny – Sehiry a jejich pronásledovatele sirotky – a od nich se odvíjí jedna z ústředních dějových linií. Ale v knize jich najdete víc, rozhodně se nejedná o jednoduchý příběh. Co jiného taky čekat, když má kniha více než pětsetpadesát stran. Autor se snaží čtenářům představit celé město a s tím souvisí i velké množství postav i událostí. To může být pro někoho problém, protože se začne v ději lehce ztrácet. Zpětným pohledem mi děj připadá poměrně jednoduchý, lehce pochopitelný, jen to musíte vzít za ten správný konec.
A na co se ještě můžete těšit? Na řadu městských šarvátek, velkou porci nadpřirozena, drogové podsvětí i nějaký ten drsnější humor. Některé z postav občas velice slušně zahláškují, osobně se mi líbil zejména humor Nataly. Také musím vyzdvihnout útržky z novinových článků a další dokumenty, které se nacházejí na začátku každé kapitoly. Díky nim se můžete ještě hlouběji vcítit do děje.
Co říct k celkovému hodnocení? Jedná se o debut mladého autora, takže bych určitě vyzdvihl zajímavou komplexnost tohoto díla. Celý svět je promyšlen do sebemenších detailů a nabízí každému najít si v knize to své. Určitě se vám bude líbit alespoň nějaká postava nebo se zasmějete u některých hlášek. Závěr celého románu je částečně otevřený, takže se rozhodně můžete těšit na pokračování. A já jsem opravdu zvědavý, protože mě město Attiona City skutečně pohltilo. Doufám, že v noci neuslyším jeho tajemný hlas.
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...