Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Pieter de Buysser – Řezači kamene

1 1 1 1 1 (1 hlas)

Někde uprostřed Berlína, v zemi nikoho zbylé po jiné známé zdi, se jednoho dne čtyři děti pustily do stavby vlastní zdi, představující nulu, Ground Zero, místo ničeho a všeho, místo začátku. Po padesáti letech se u zdi objevují jiné čtyři děti, a jak se ukáže, jsou víc než jen dalšími obdivovateli, návštěvníky či následníky v té době již proslulé nulové myšlenky.

 

Řezači kameneAčkoli román Řezači kamene obsahuje dějovou linku vyprávějící příběh nových dětí u zdi, je především prostorem pro seznámení s myšlenkou nulové zdi v rozhovorech i úvahových monolozích. Lidé, kteří ke zdi přichází řešit své problémy či nalézat inspiraci, jsou zde denními návštěvníky. Kolem zdi vzniklo za dobu její existence bezpočet příběhů a postavy románu se vyžívají v tom, že je mohou vyprávět dál, upravovat a přetvářet. Hned zpočátku se čtenář dozvídá, že příběhy a bajky jsou jedním z důležitých „produktů“ zdi, které pomáhají přetvářet okolní společnost. Zeď je také místem pro rozličné inspirativní aktivity, z nichž tou nejzmiňovanější je hra Předchůdce, jejíž hráči se snaží přinést nové myšlenky, kterými se „připraví na nejlepší“, čehož se však ve skutečnosti nedá dosáhnout, ponouká tedy hráče k dalším novým, lepším myšlenkám.

Začalo to u Moniky, ženy, která jim už roky nosí třikrát týdně chleba. Když jí Lis bajku vyprávěla, neskutečně se jí smála. Když byla zase doma, po měsících si troufla poslat dopis, který již dlouho schovávala. (…) následující den se bajka proplížila školními branami a otáčivými dveřmi kanceláří, a od té doby se šířila taky on-line. Advokátní kanceláře v ty dny zažívaly nápadnou kulminaci: nesmyslné, pomstychtivé případy byly zrušeny a nové, z podstaty nespravedlivé případy se začaly. (Str. 27)

Děti, které na začátku románu ke zdi přicházejí, jsou obrazem Starších, kteří ji vybudovali – jsou čtyři, stejného původu, pohlaví a věkového odstupu. Jak se ukazuje, neplánují hned tak odejít. Jejich rozdílné představy o směřování dění kolem zdi je brzy přivedou k rozporu, který se na pozadí historek a příběhů postupně vyostřuje. Ačkoli jsou Řezači kamene knihou plnou konverzace, když už dojde k akci, stojí to za to. Aktuální dění kolem zdi má vždy dramatické a nečekané vyústění, často fatální.

„Dřív mívali lidi ke zdi úctu. Stejně jako teď moje sestra, bratři a já. Dokonce jsme to včera sami viděli. Lidi sem na pozemek vbíhali, jako by to bylo fotbalový hřiště. A ani to hřiště už to není: je to výběh pro psy.“
„Ale dítě. Proč myslíš, že to dřív bývalo jinak? To se pleteš. A proč by to mělo být jinak?“
„Vidíš. Ty už ani nechápeš, že by to mělo být jinak.“ (Str. 76)

O co stavitelům zdi vůbec jde? Starší tvrdí, že je ke stavbě zdi nevedla konkrétní myšlenka, jednali intuitivně, a přesto lze z románu vyčíst, co existence jejich nuly znamená pro její příznivce. Je místem pro nový začátek, pro popření minulosti, tradic, předsudků a předurčení. Podává důkaz, že mnohé může vzejít z nuly a trvat, prospět společnosti. Činy a myšlenky zde vzniklé se vzpírají zavedeným osnovám konání, její příznivce lákají nahodilé, spontánní akce, které se však pro svůj úspěch opakují. Je to tedy vlastně protimluv – když trvá, co z nuly vzešlo, už je to něco, rozvíjí se to a roste a časem se stane škatulkou, pročež je odvrženo jako nežádoucí výpotek báječné neorganizované činnosti. Ani směr myšlenek, které odsud pocházejí, se nedá uřídit a občas se zvrtne.

„Nula při odčítání u vypuštění rakety znamená ‚start‘. Stejně je to s touhle nulou tady, kterou jsme Lis, bratři a já postavili. Nula je znamení odchodu. Je to okamžik začátku. Tři, dva, jedna, nula: lift off. Je to chvíle volby, rozhodnutí, přechodu k činu. Tak, v nule, začíná umění začít.“ (Str. 145-146)

Řezači kamene se snaží začít od nuly, protože minulost je svazuje, představuje konvence myšlení, vychozené cestičky, zažité způsoby. Na místě ničeho je neomezený prostor pro „thinking outside the box“, který dovoluje myšlenkám ignorovat prošlapanou cestu a vzít to neprobádaným lesem.

Řezači kamene
Autor Pieter de Buysser
Překlad Adéla Elbel
Nakladatelství Argo
Místo vydání Praha
Rok vydání 2016
Vydání 1.
Počet stran 368
ISBN/EAN 978-80-257-1859-9
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Soutěže

Aktuality

  • Jaký byl 31. ročník Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě?

    Všichni vědí, jaký vliv měl v minulém roce koronavirus na kulturu v České republice, ostatně zasažen byl celý svět. Mohlo by se tedy zdát, že zrušení knižního veletrhu je jen drobností. Ale z drobností sestává celý život, takže lidé, kteří mají k takovým akcím vztah, to pociťují jako tvrdý zásah.

    Číst dál...  
  • Znovu začínáme

    Milí čtenáři,

    naše krátká odmlka se chýlí ke konci, stejně jako léto a prázdniny. Od 28. 8. 2021 začnou opět pravidelně vycházet recenze, nejprve s trochu menší frekvencí, ale ta se velmi brzy zvýší, protože plány našich vydavatelství vypadají velmi zajímavě a jistě bude co číst a čem psát. Doufám, že jste léto využili k odpočinku, pokud ne v zahraničí, jak jsme si v poslední době zvykli, tak aspoň na krásných místech u nás. K odpočinku patří také četba a pokud vás něco zaujalo, chtěli byste se o svůj čtenářský zážitek podělit s ostatními a našli odvahu k tomu, abyste zkusili napsat recenzi, ozvěte se nám na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Třeba se z toho vyvine zajímavá spolupráce.

    Těším se na nové setkání s vámi.

    Jiří Lojín

    Šéfredaktor

     

     

     

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení