Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Pieter de Buysser – Řezači kamene

1 1 1 1 1 (1 hlas)

Někde uprostřed Berlína, v zemi nikoho zbylé po jiné známé zdi, se jednoho dne čtyři děti pustily do stavby vlastní zdi, představující nulu, Ground Zero, místo ničeho a všeho, místo začátku. Po padesáti letech se u zdi objevují jiné čtyři děti, a jak se ukáže, jsou víc než jen dalšími obdivovateli, návštěvníky či následníky v té době již proslulé nulové myšlenky.

 

Řezači kameneAčkoli román Řezači kamene obsahuje dějovou linku vyprávějící příběh nových dětí u zdi, je především prostorem pro seznámení s myšlenkou nulové zdi v rozhovorech i úvahových monolozích. Lidé, kteří ke zdi přichází řešit své problémy či nalézat inspiraci, jsou zde denními návštěvníky. Kolem zdi vzniklo za dobu její existence bezpočet příběhů a postavy románu se vyžívají v tom, že je mohou vyprávět dál, upravovat a přetvářet. Hned zpočátku se čtenář dozvídá, že příběhy a bajky jsou jedním z důležitých „produktů“ zdi, které pomáhají přetvářet okolní společnost. Zeď je také místem pro rozličné inspirativní aktivity, z nichž tou nejzmiňovanější je hra Předchůdce, jejíž hráči se snaží přinést nové myšlenky, kterými se „připraví na nejlepší“, čehož se však ve skutečnosti nedá dosáhnout, ponouká tedy hráče k dalším novým, lepším myšlenkám.

Začalo to u Moniky, ženy, která jim už roky nosí třikrát týdně chleba. Když jí Lis bajku vyprávěla, neskutečně se jí smála. Když byla zase doma, po měsících si troufla poslat dopis, který již dlouho schovávala. (…) následující den se bajka proplížila školními branami a otáčivými dveřmi kanceláří, a od té doby se šířila taky on-line. Advokátní kanceláře v ty dny zažívaly nápadnou kulminaci: nesmyslné, pomstychtivé případy byly zrušeny a nové, z podstaty nespravedlivé případy se začaly. (Str. 27)

Děti, které na začátku románu ke zdi přicházejí, jsou obrazem Starších, kteří ji vybudovali – jsou čtyři, stejného původu, pohlaví a věkového odstupu. Jak se ukazuje, neplánují hned tak odejít. Jejich rozdílné představy o směřování dění kolem zdi je brzy přivedou k rozporu, který se na pozadí historek a příběhů postupně vyostřuje. Ačkoli jsou Řezači kamene knihou plnou konverzace, když už dojde k akci, stojí to za to. Aktuální dění kolem zdi má vždy dramatické a nečekané vyústění, často fatální.

„Dřív mívali lidi ke zdi úctu. Stejně jako teď moje sestra, bratři a já. Dokonce jsme to včera sami viděli. Lidi sem na pozemek vbíhali, jako by to bylo fotbalový hřiště. A ani to hřiště už to není: je to výběh pro psy.“
„Ale dítě. Proč myslíš, že to dřív bývalo jinak? To se pleteš. A proč by to mělo být jinak?“
„Vidíš. Ty už ani nechápeš, že by to mělo být jinak.“ (Str. 76)

O co stavitelům zdi vůbec jde? Starší tvrdí, že je ke stavbě zdi nevedla konkrétní myšlenka, jednali intuitivně, a přesto lze z románu vyčíst, co existence jejich nuly znamená pro její příznivce. Je místem pro nový začátek, pro popření minulosti, tradic, předsudků a předurčení. Podává důkaz, že mnohé může vzejít z nuly a trvat, prospět společnosti. Činy a myšlenky zde vzniklé se vzpírají zavedeným osnovám konání, její příznivce lákají nahodilé, spontánní akce, které se však pro svůj úspěch opakují. Je to tedy vlastně protimluv – když trvá, co z nuly vzešlo, už je to něco, rozvíjí se to a roste a časem se stane škatulkou, pročež je odvrženo jako nežádoucí výpotek báječné neorganizované činnosti. Ani směr myšlenek, které odsud pocházejí, se nedá uřídit a občas se zvrtne.

„Nula při odčítání u vypuštění rakety znamená ‚start‘. Stejně je to s touhle nulou tady, kterou jsme Lis, bratři a já postavili. Nula je znamení odchodu. Je to okamžik začátku. Tři, dva, jedna, nula: lift off. Je to chvíle volby, rozhodnutí, přechodu k činu. Tak, v nule, začíná umění začít.“ (Str. 145-146)

Řezači kamene se snaží začít od nuly, protože minulost je svazuje, představuje konvence myšlení, vychozené cestičky, zažité způsoby. Na místě ničeho je neomezený prostor pro „thinking outside the box“, který dovoluje myšlenkám ignorovat prošlapanou cestu a vzít to neprobádaným lesem.

Řezači kamene
Autor Pieter de Buysser
Překlad Adéla Elbel
Nakladatelství Argo
Místo vydání Praha
Rok vydání 2016
Vydání 1.
Počet stran 368
ISBN/EAN 978-80-257-1859-9
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Soutěže

Aktuality

  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  
  • Zlaté stuhy 2019 předány!

    V pondělí 29. dubna byly v Centru současného umění DOX již po sedmadvacáté slavnostně předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. Ve čtyřech oblastech bylo uděleno celkem čtrnáct ocenění.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení