Vasesouteze2
Recenze: Knihy pro dospělé

Jákobovy barvy

Recenze: Lindsay Hawdon – Jákobovy barvy

  • Vytisknout
1 1 1 1 1 (2 hlasů)
Vytvořeno 25. 6. 2017 1:00
Autor: Slavka Čubanová
5

O druhé světové válce a holokaustu už bylo popsáno velké množství stránek a přece se dá přijít s něčím novým, neokoukaným. Přesně to se povedlo Lindsay Hawdon v knize Jákobovy barvy. Sledujeme osudy jedné rodiny, do kterých zasáhla zloba a falešné ideály lidí. Pomalu rozplétáme historii a skutečnosti, o kterých se jen velmi špatně mluví, zvlášť pokud jste malý chlapec.


Jákobovy barvyJákob je osmiletý cikánský chlapec, že čtvrtiny Rom, ze čtvrtiny Jeniš, a protože se narodil ve špatnou dobu, musí utíkat a skrývat se. Jeho otec ho naučil, jak se dá přežít v přírodě, jak se schovat, pokud nechcete, aby vás někdo našel. A Jákob se učil dobře. Je hladový a vyděšený, bojí se jakéhokoli setkání s lidmi, pronásledují ho vzpomínky, které mu berou naději.

Doba je zlá, plná strachu. Nikdo nikomu nevěří, každý každého pozoruje a snaží se vytěžit pro sebe to nejlepší. Ale i v této atmosféře se najdou lidé, kteří jsou ochotní pomáhat. Vystavují se tím velkému nebezpečí, ale ani to je neodradí od toho, aby prokázali lidskost. I Jákob jich pár potká a jen díky nim dokáže zůstat naživu.

Kniha Jákobovy barvy se však nesoustředí pouze na Jákobův příběh. Autorka sestavila barevnou mozaiku historie jedné rodiny. Jednotliví členové pocházejí z jiného světa, jiné společenské vrstvy, přesto si k sobě našli cestu a vytvořili celek. Každý z nich prožil nějakou tragédii a nese si ji v sobě. Jedině společně dokázali svou minulost překonat. Jenže jejich život zkřížila druhá světová válka a holokaust. Pár mocných se rozhodlo, že někteří lidé si nezaslouží žít. Zasáhla je nacistická genocida.

Kniha se nečte jednoduše, rozhodně od ní nečekejte jednohubku na nedělní odpoledne. Vzhledem k tomu, co vše malý chlapec zažije, je potřeba některé pasáže doslova strávit. Navíc se velmi rychle střídají dějové linie. Chvíli sledujete dětství Jákobovy matky, pak je to Jákob sám v lese a za chvíli si čtete o otci a jeho životě v cikánské kolonii. Vše se prolíná a pomalu spojuje v jeden velký barvitý příběh tří generací. Rozdílné je i prostředí, ve kterém se děj odehrává. Bohatá společnost, která si užívá večírky, a chudá maringotka plná cikánských dětí, které si hrají s plátěnou mičudou.

Jde o velmi smutný příběh, který jen pomalu nabývá reálný obrys. Jákob zvolna odhaluje, co se vlastně stalo, jaký je jeho osud a co ho nutí křičet ze spaní. Autorka vyprávění založila na pocitech, ty jsou to hlavní, vše zastřešují a dávají příběhu význam. Vše dokresluje barvitým popisem okolí, kterýzobrazuje nejen krajinu, ale i náladu okamžiku.

Lindsay Hawdon dala své první knize velmi zvláštního hlavního hrdinu. Jákob je dítě, ale nechová se tak. Jeho činy formovala doba, ve které se ocitl. Přemýšlí a jedná jako dospělý člověk. Přebírá na sebe odpovědnost, kterou by dítě mít nemělo. Právě pasáže s Jákobem jsou nejsilnější části příběhu.
            

Jákobovy barvy
Autor Lindsay Hawdon
Překlad Petra Krámková
Nakladatelství Domino
Místo vydání Český Těšín
Rok vydání 2017
Vydání 1.
Počet stran 375
ISBN/EAN 978-80-7498-173-9
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Soutěže

Vasesouteze1

Aktuality

  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  

  • Zlaté stuhy 2019 předány!

    V pondělí 29. dubna byly v Centru současného umění DOX již po sedmadvacáté slavnostně předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. Ve čtyřech oblastech bylo uděleno celkem čtrnáct ocenění.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Albatros 20 procent sleva

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení