
Recenze: Alena Hrachovcová – Do žížal se nekouše!
- Vytvořeno 9. 6. 2017 1:00
- Autor: Tereza Zítková

Alena Hrachovcová měla velice mylnou představu o bohatství spisovatelů. A jelikož sama potřebovala peníze, začala také psát. Velice brzy ale přišla na to, že psaní je pro ni hlavně velkou relaxací a že díky němu může ventilovat svou případnou zlost, kterou by jinak odnesl manžel. Soubor povídek Do žížal se nekouše! je už její dvanáctou knihou a myslím, že se máte na co těšit.
Alena Hrachovcová se ve svých povídkách nezaobírá vážnými tématy, ba naopak. Reaguje na věci běžné, často až banální, ale dokáže svého čtenáře pobavit a zlepšit mu den. Některé z textů mohou být čtenáři povědomé, jelikož už vyšly jako fejetony v MF DNES. Texty mají převážně autobiografické prvky.
Velice často ve vyprávění figuruje téma rekonstrukce obydlí, manžel podceňující sílu ženské tvrdohlavosti a autorčiny běžné domácí činnosti. Na pohled se může zdát, že povídky budou nudné, ale myslím si, že se u nich pobaví každý, kdo má v sobě alespoň malou špetku humoru a zná, jaké je to zabřednout do denní rutiny. A i když jsou povídky většinou na straně žen, každý správně naladěný muž se nakonec zasměje taky.
V několika povídkách Alena Hrachovcová líčí, jak jí došla trpělivost s manželem. Mnoho z vás to zná také. Poprosíte manžela, aby doma vyměnil žárovku/natřel okenní rámy/ pověsil obraz. On na to samozřejmě musí jít s mužskou rozvahou, vše nejprve pečlivě zváží, připraví si potřebné propriety a potom teprve může jít na věc. Často ale přemýšlení trvá tak dlouho, že se žena jednoho dne rozhodne danou činnost udělat sama. Samozřejmě za to sklidí vlnu kritiky, protože kdyby to nechala na manželovi, rozhodně by to dopadlo lépe. Žena má ale sama ze sebe dobrý pocit a rozhodně si nenechá těmito průpovídkami zkazit náladu. Jsou i případy, kdy se žena do dané činnosti pustí v přítomnosti manžela. Takže nejen, že po celou dobu poslouchá dobře míněné rady, nakonec se manžel pochválí sám za to, jak skvěle vám poradil, protože bez něj byste to samozřejmě tak dobře neudělala.
V další skupině povídek se autorka věnuje zvířatům. Vzpomíná na své pejsky, kteří měli svou povahu, a i když ji často přiváděli k šílenství, měla je samozřejmě velmi ráda. Nesmím také opomenout historky, které zažila s mazlíčky své vnučky, když je měla na hlídání. Dotyčný králík si s sebou na prázdniny dovezl víc věcí, než autorka potřebovala sama na měsíc, kromě pelíšku, klece, toho správného krmiva i řadu rad a poučení, jak se o něj starat.
Kniha Do žížal se nekouše! je tou správnou volbou pro zahnání jarní únavy. V mnohých situacích si budete s autorkou notovat a říkat si: ano, tohle dobře znám, ale nakonec se báječně pobavíte a odreagujete se. Protože co je lepšího, než se od srdce zasmát při čtení dobré knihy?
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...