Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Astrid Lindgrenová – Válečné deníky 1939–1945

1 1 1 1 1 (1 hlas)

Věděli jste, že si autorka světoznámé Pipi Dlouhé punčochy vedla válečný deník? Nemusíte klopit oči studem, že vám to nejspíš na střední škole uniklo. Válečné deníky Astrid Lindgrenové vydalo poprvé švédské nakladatelství Salikon Förlag v roce 2015, v českém překladu je publikovalo nakladatelství Slovart letos. Sedmdesát let po skončení druhé světové války a třináct let po smrti autorky.


Astrid Lindgrenová se pro své vlastní potřeby rozhodla pečlivě dokumentovat průběh války pomocí novinových výstřižků, kreslených vtipů nebo fotografií, v této snaze vytrvala až do roku 1946. „Ach! Dnes začala válka. Nikdo tomu nechce věřit,“ tak začíná její první zápisek z 1. září 1939 (str. 19). Její rozčarování vyčteme i z dalších zápisků: „Člověku se ani nechce věřit, že se něco takového děje ve 20. století.“ (3. října 1939, str. 23) 

Autorka měla to štěstí, že válku na vlastní kůži téměř nepocítila, nikdy nebyla v ohrožení života a svobody, ani netrpěla hladem. Avšak hluboce se jí dotýkaly osudy napadených zemí, příkoří a útisky, které museli lidé v nesvobodě snášet a vůči kterým byla bezmocná. Ale nejen jich, coby humanistka soucítila se všemi lidmi postiženými válkou: „V Německu pokračují strašlivá bombardování, zprávy z Hamburku jsou k pláči, vždyť jsou tam děti, bolí z toho u srdce, je to donebevolající a k nevydržení.“ (6. srpna 1943, str. 186) 

Když začala Astrid Lindgrenová pracovat pro bezpečnostní službu a cenzurovat mezinárodní korespondenci, potvrdily se jí mnohé informace z novin a válka pro ni nabrala konkrétnějších a děsivějších obrysů. Některé pasáže z dopisů si opisovala a zařazovala do svých deníků.

Deníkové záznamy jsou seřazené podle let a data. Na konci každého roku jsou vložené oskenované části autorčina deníku spolu s některými vystřiženými články. Díky tomu čtenář získá konkrétnější představu o tom, jak deníky skutečně vypadají. Oskenované strany jsou bohužel jen ilustrativní – přestože v textu místy najdeme dvojtečku s odkazem k souvisejícím skenům, ty nechala překladatelka Jitka Herčíková bez překladu. Kdo nerozumí švédštině, zůstane bohužel ochuzen.

Válečné deníky Astrid Lindgrenové vnášejí zajímavý, místy výrazně analytický pohled na druhou světovou válku a její vliv na psychiku a humanitu citlivého člověka, který jí bezprostředně není zasažen. Zároveň nám poodhaluje osobnost známé spisovatelky, která na počátku války ještě netušila, že se jí jednou stane.

Válečné deníky 1939–1945
Autor Astrid Lindgrenová
Překlad Jitka Herčíková
Nakladatelství Slovart
Místo vydání Praha
Rok vydání 2017
Vydání 1.
Počet stran 368
ISBN/EAN 978-80-7529-211-7
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Soutěže

Aktuality

  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  
  • Zlaté stuhy 2019 předány!

    V pondělí 29. dubna byly v Centru současného umění DOX již po sedmadvacáté slavnostně předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. Ve čtyřech oblastech bylo uděleno celkem čtrnáct ocenění.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení