Vasesouteze2
Recenze: Knihy pro dospělé

Astrid Lindgrenová: Válečné deníky 1939–1945

Recenze: Astrid Lindgrenová – Válečné deníky 1939–1945

  • Vytisknout
1 1 1 1 1 (1 hlas)
Vytvořeno 27. 5. 2017 1:00
Autor: Ester Dobiášová

Věděli jste, že si autorka světoznámé Pipi Dlouhé punčochy vedla válečný deník? Nemusíte klopit oči studem, že vám to nejspíš na střední škole uniklo. Válečné deníky Astrid Lindgrenové vydalo poprvé švédské nakladatelství Salikon Förlag v roce 2015, v českém překladu je publikovalo nakladatelství Slovart letos. Sedmdesát let po skončení druhé světové války a třináct let po smrti autorky.


Astrid Lindgrenová se pro své vlastní potřeby rozhodla pečlivě dokumentovat průběh války pomocí novinových výstřižků, kreslených vtipů nebo fotografií, v této snaze vytrvala až do roku 1946. „Ach! Dnes začala válka. Nikdo tomu nechce věřit,“ tak začíná její první zápisek z 1. září 1939 (str. 19). Její rozčarování vyčteme i z dalších zápisků: „Člověku se ani nechce věřit, že se něco takového děje ve 20. století.“ (3. října 1939, str. 23) 

Autorka měla to štěstí, že válku na vlastní kůži téměř nepocítila, nikdy nebyla v ohrožení života a svobody, ani netrpěla hladem. Avšak hluboce se jí dotýkaly osudy napadených zemí, příkoří a útisky, které museli lidé v nesvobodě snášet a vůči kterým byla bezmocná. Ale nejen jich, coby humanistka soucítila se všemi lidmi postiženými válkou: „V Německu pokračují strašlivá bombardování, zprávy z Hamburku jsou k pláči, vždyť jsou tam děti, bolí z toho u srdce, je to donebevolající a k nevydržení.“ (6. srpna 1943, str. 186) 

Když začala Astrid Lindgrenová pracovat pro bezpečnostní službu a cenzurovat mezinárodní korespondenci, potvrdily se jí mnohé informace z novin a válka pro ni nabrala konkrétnějších a děsivějších obrysů. Některé pasáže z dopisů si opisovala a zařazovala do svých deníků.

Deníkové záznamy jsou seřazené podle let a data. Na konci každého roku jsou vložené oskenované části autorčina deníku spolu s některými vystřiženými články. Díky tomu čtenář získá konkrétnější představu o tom, jak deníky skutečně vypadají. Oskenované strany jsou bohužel jen ilustrativní – přestože v textu místy najdeme dvojtečku s odkazem k souvisejícím skenům, ty nechala překladatelka Jitka Herčíková bez překladu. Kdo nerozumí švédštině, zůstane bohužel ochuzen.

Válečné deníky Astrid Lindgrenové vnášejí zajímavý, místy výrazně analytický pohled na druhou světovou válku a její vliv na psychiku a humanitu citlivého člověka, který jí bezprostředně není zasažen. Zároveň nám poodhaluje osobnost známé spisovatelky, která na počátku války ještě netušila, že se jí jednou stane.

Válečné deníky 1939–1945
Autor Astrid Lindgrenová
Překlad Jitka Herčíková
Nakladatelství Slovart
Místo vydání Praha
Rok vydání 2017
Vydání 1.
Počet stran 368
ISBN/EAN 978-80-7529-211-7
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Soutěže

Vasesouteze1

Aktuality

  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  

  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení