
Recenze: Astrid Lindgrenová – Válečné deníky 1939–1945
- Vytvořeno 27. 5. 2017 1:00
- Autor: Ester Dobiášová

Věděli jste, že si autorka světoznámé Pipi Dlouhé punčochy vedla válečný deník? Nemusíte klopit oči studem, že vám to nejspíš na střední škole uniklo. Válečné deníky Astrid Lindgrenové vydalo poprvé švédské nakladatelství Salikon Förlag v roce 2015, v českém překladu je publikovalo nakladatelství Slovart letos. Sedmdesát let po skončení druhé světové války a třináct let po smrti autorky.
Astrid Lindgrenová se pro své vlastní potřeby rozhodla pečlivě dokumentovat průběh války pomocí novinových výstřižků, kreslených vtipů nebo fotografií, v této snaze vytrvala až do roku 1946. „Ach! Dnes začala válka. Nikdo tomu nechce věřit,“ tak začíná její první zápisek z 1. září 1939 (str. 19). Její rozčarování vyčteme i z dalších zápisků: „Člověku se ani nechce věřit, že se něco takového děje ve 20. století.“ (3. října 1939, str. 23)
Autorka měla to štěstí, že válku na vlastní kůži téměř nepocítila, nikdy nebyla v ohrožení života a svobody, ani netrpěla hladem. Avšak hluboce se jí dotýkaly osudy napadených zemí, příkoří a útisky, které museli lidé v nesvobodě snášet a vůči kterým byla bezmocná. Ale nejen jich, coby humanistka soucítila se všemi lidmi postiženými válkou: „V Německu pokračují strašlivá bombardování, zprávy z Hamburku jsou k pláči, vždyť jsou tam děti, bolí z toho u srdce, je to donebevolající a k nevydržení.“ (6. srpna 1943, str. 186)
Když začala Astrid Lindgrenová pracovat pro bezpečnostní službu a cenzurovat mezinárodní korespondenci, potvrdily se jí mnohé informace z novin a válka pro ni nabrala konkrétnějších a děsivějších obrysů. Některé pasáže z dopisů si opisovala a zařazovala do svých deníků.
Deníkové záznamy jsou seřazené podle let a data. Na konci každého roku jsou vložené oskenované části autorčina deníku spolu s některými vystřiženými články. Díky tomu čtenář získá konkrétnější představu o tom, jak deníky skutečně vypadají. Oskenované strany jsou bohužel jen ilustrativní – přestože v textu místy najdeme dvojtečku s odkazem k souvisejícím skenům, ty nechala překladatelka Jitka Herčíková bez překladu. Kdo nerozumí švédštině, zůstane bohužel ochuzen.
Válečné deníky Astrid Lindgrenové vnášejí zajímavý, místy výrazně analytický pohled na druhou světovou válku a její vliv na psychiku a humanitu citlivého člověka, který jí bezprostředně není zasažen. Zároveň nám poodhaluje osobnost známé spisovatelky, která na počátku války ještě netušila, že se jí jednou stane.
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...