Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Astrid Lindgrenová – Válečné deníky 1939–1945

1 1 1 1 1 (1 hlas)

Věděli jste, že si autorka světoznámé Pipi Dlouhé punčochy vedla válečný deník? Nemusíte klopit oči studem, že vám to nejspíš na střední škole uniklo. Válečné deníky Astrid Lindgrenové vydalo poprvé švédské nakladatelství Salikon Förlag v roce 2015, v českém překladu je publikovalo nakladatelství Slovart letos. Sedmdesát let po skončení druhé světové války a třináct let po smrti autorky.


Astrid Lindgrenová se pro své vlastní potřeby rozhodla pečlivě dokumentovat průběh války pomocí novinových výstřižků, kreslených vtipů nebo fotografií, v této snaze vytrvala až do roku 1946. „Ach! Dnes začala válka. Nikdo tomu nechce věřit,“ tak začíná její první zápisek z 1. září 1939 (str. 19). Její rozčarování vyčteme i z dalších zápisků: „Člověku se ani nechce věřit, že se něco takového děje ve 20. století.“ (3. října 1939, str. 23) 

Autorka měla to štěstí, že válku na vlastní kůži téměř nepocítila, nikdy nebyla v ohrožení života a svobody, ani netrpěla hladem. Avšak hluboce se jí dotýkaly osudy napadených zemí, příkoří a útisky, které museli lidé v nesvobodě snášet a vůči kterým byla bezmocná. Ale nejen jich, coby humanistka soucítila se všemi lidmi postiženými válkou: „V Německu pokračují strašlivá bombardování, zprávy z Hamburku jsou k pláči, vždyť jsou tam děti, bolí z toho u srdce, je to donebevolající a k nevydržení.“ (6. srpna 1943, str. 186) 

Když začala Astrid Lindgrenová pracovat pro bezpečnostní službu a cenzurovat mezinárodní korespondenci, potvrdily se jí mnohé informace z novin a válka pro ni nabrala konkrétnějších a děsivějších obrysů. Některé pasáže z dopisů si opisovala a zařazovala do svých deníků.

Deníkové záznamy jsou seřazené podle let a data. Na konci každého roku jsou vložené oskenované části autorčina deníku spolu s některými vystřiženými články. Díky tomu čtenář získá konkrétnější představu o tom, jak deníky skutečně vypadají. Oskenované strany jsou bohužel jen ilustrativní – přestože v textu místy najdeme dvojtečku s odkazem k souvisejícím skenům, ty nechala překladatelka Jitka Herčíková bez překladu. Kdo nerozumí švédštině, zůstane bohužel ochuzen.

Válečné deníky Astrid Lindgrenové vnášejí zajímavý, místy výrazně analytický pohled na druhou světovou válku a její vliv na psychiku a humanitu citlivého člověka, který jí bezprostředně není zasažen. Zároveň nám poodhaluje osobnost známé spisovatelky, která na počátku války ještě netušila, že se jí jednou stane.

Válečné deníky 1939–1945
Autor Astrid Lindgrenová
Překlad Jitka Herčíková
Nakladatelství Slovart
Místo vydání Praha
Rok vydání 2017
Vydání 1.
Počet stran 368
ISBN/EAN 978-80-7529-211-7
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení