
Recenze: Daniel Handler – Proč jsme se rozešli
- Vytvořeno 22. 4. 2017 1:00
- Autor: Markéta Forejtová

Daniel Handler se pod pseudonymem Lemony Snickett proslavil sérií s názvem Řada nešťastných příhod, která dokázala zaujmout nejen mladší čtenáře. Tentokrát se ovšem zaměřuje na vztah dvou teenagerů Min Greenové a Eda Slatertona, respektive na 43 důvodů, proč se rozešli.
Kniha Proč jsme se rozešli je vyprávěna prostřednictvím dopisu Min Edovi. Ten přikládá do krabice spolu se třiačtyřiceti dalšími, zdánlivě spolu nesouvisejícími předměty, které reprezentují těch několik měsíců, které Min s Edem strávili jako pár. V dopise mají čtenáři možnost prožít zvláštní vztah od prvního do posledního okamžiku a dozvídají se také, proč se ti dva nakonec museli rozejít.
Možná se vám zdá, že má kniha poněkud prvoplánový název a že hned podle něj uhodnete, co a proč se vlastně Min a Edovi stalo. Možná máte pravdu, ale v příběhu to nehraje takovou roli. Nejde totiž o překvapení či dějový zvrat, ze kterého se jen tak nevzpamatujete. Autor si za cíl předsevzal spíš představit nám ne tak docela obyčejnou lásku mezi klukem, u něhož objevíte plno stereotypů, a dívkou, na kterou by se nehodil ani jediný.
Právě kvůli zvláštnosti toho, co si mezi sebou Mia s Edem vybudovali, se ale příběh příliš vlekl. Občas bylo skutečně těžké se nutit do dalších stránek a vůbec si zvyknout na autorův styl psaní. Zajímalo mě, jak se do sebe Min s Edem zamilovali a co se mezi nimi přihodilo, ale sáhodlouhé popisy filmů, zastrčených obchůdků a Minino neustálé litování sebe sama, mě po několika kapitolách přestaly bavit. Na jednu stranu jsem se do hlavní hrdinky snažila vcítit, protože měla ráda odlišnost a originalitu, na druhou stranu jsem ale nedokázala snést její výlevy sebelítosti, které protkávaly celý její dopis Edovi. Často jsem ho při čtení litovala, protože takovou smršť emocí bych po rozchodu číst rozhodně nechtěla.
Možná to teď zní, jako bych knihu kritizovala pro její jedinečnost a pro to, že se snaží vybočit z řady. Tak to ale není – oceňuji veškerou snahu. To, co mi tolik vadilo, byla spíše zdlouhavost, s jakou Daniel Handler popisoval veškerý děj. Kdyby kniha byla o sto stránek kratší, mnohem lépe by se četla a Min by dokázala vyprávět ten samý příběh.
Na druhou stranu jsem si u čtení celou dobu jen nezoufala. Danielu Handlerovi se povedlo napsat příběh věrohodně formou dopisu. Možná vám bude chvíli trvat, než si zvyknete na věty typu „a tak jsem tě pozorovala dál“, ale po pár kapitolách si tohle oslovování začnete užívat, protože k celé atmosféře knihy zkrátka patří. Autor také zaujal zvláštní přístup k charakteru Eda. Představte si typické klišé: basketbalový hráč, vysportovaný, populární, na první pohled tak trochu snob, ale sympatický. Tak takový byl Ed, nebo tak nám byl na začátku alespoň představen. Jenže právě jeho vztah s Min umožňuje čtenáři nahlédnout pod tuhle povrchní vrstvu osobnosti a odhalit Edův skutečný charakter. Z důvodu vyzrazení děje ho tady popsat nemůžu, ale troufám si tvrdit, že vás překvapí.
Nesmím ovšem zapomenout zmínit to nejlepší, co v knize Proč jsme se rozešli najdete: ilustrace. Jejich autorkou je Maira Kalmanová a musím říct, že se podařily skutečně na jedničku. Kniha je tak potěchou pro oko každého čtenáře a ilustrace vás dokonce dokážou motivovat k tomu, abyste četli dál.
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...