Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Iwona Kienzler – Evropa je rodu ženského

1 1 1 1 1 (1 hlas)
5

V historii měly ženy podstatně menší práva než muži. Správná žena měla být primárně dobrou manželkou a matkou, vládu a případnou obživu rodiny měl obstarat muž. I přes tento handicap se uměly ženy realizovat a velice často vládly místo svých mužských protějšků. Kniha Evropa je rodu ženského polské autorky Iwony Kienzlerové představuje čtenáři nejznámější panovnice našeho kontinentu.


Evropa je rodu ženskéhoKniha obsahuje dvanáct medailonků žen, díky nimž se naše dějiny formovaly tak, jak se formovaly. Některé z nich byly urozeného původu, jiné sice ne, ale dokázaly svou krásou či inteligencí okouzlit vlivné muže, dostat se tak do jejich přízně a zajistit si pohodlný a spokojený život. Většině z nich ale nestačilo realizovat se v oblasti mateřství a nechtěly být jen ozdobou svého úspěšného a slavného partnera, chtěly být také užitečné a toužily po tom, aby využily svůj intelekt. I když v historii nebylo možné, aby vládla sama žena, dokázaly si trůn pro sebe zajistit. Vládly místo svých nezletilých potomků, prohlásily své muže nepříčetnými apod.

Velice úspěšnou panovnicí se stala Kateřina Veliká, která vládla v Rusku. I když z počátku své vladařské kariéry musela bojovat s mnohými příkořími, překonala je a nakonec vládla na trůnu sama několik desetiletí. Už od malička byla připravovaná svými rodiči na fakt, že se vdá za budoucího panovníka. Její nastávající muž ale nebyl silnou postavou, a tak se po jejich sňatku velice brzy vlády ujala právě Kateřina, i když musela čelit své tvrdohlavé tchýni. I přestože byla Kateřina Veliká známá prostopášnice a milenci se v její posteli střídali často, dala světu i mnoho dobrého. Vybudovala čtyřpatrový sirotčinec, v té době největší v Evropě, kde ženy, které nechtěly své děti, je zde mohly anonymně odložit tedy něco na způsob dnešních babyboxů. Zasloužila se také o založení první medicínské koleje v zemi. Ač sama trpěla tím, že jí její tchýně vzala děti hned po narození, aby je mohla vychovávat sama, udělala Kateřina to samé svým dětem. Roli babičky si ale užívala a svým vnukům se s radostí věnovala.

Každá jednotlivá kapitola se věnuje jedné z panovnic. Kromě informací o ní samotné se čtenář může seznámit s tehdejší dobovou situací a s postavami, které ovlivňovaly tehdejšího panovníka. Člověk při četbě přijde na to, že v historii byly šlechtické rody mezi s sebou velice propojené a často se stávalo, že se brali příbuzní. Tohoto faktu ale často využívali panovníci, když už se chtěli své manželky zbavit a pořídit si ženu novou. Nalezli ve svém rodu případný důkaz o tom, že je se svou současnou manželkou příbuzný, a bylo po problému.

Spisovatelka čtenáři předkládá historii Evropy z pohledu žen. I přes jejich velkou nevýhodu v podobě podružného postavení, dokázaly tyto ženy změnit obraz jejich země, často celého kontinentu. Díky nim například Kryštof Kolumbus objevil Ameriku, vzniklo mnoho skvělých literárních děl a přišlo na svět mnoho vynálezů. Přísloví za vším hledej ženu“ tedy platilo už v dávných dobách a domnívám se, že platí dodnes.

Název Evropa je rodu ženského
Autor    Iwona Kienzler
Překlad   
Nakladatelství    Alpress
Místo vydání    Frýdek-Místek
Rok vydání    2016
Vydání    1.
Počet stran    264
ISBN    978-80-75432407

Soutěže

Aktuality

  • Pozvánka na KNIHEX 2019

    V neděli 19. 6. se od 10 do 20 hodin bude konat už šestý knižní jarmark Knihex, který představí malá a menší nakladatelství a jejich produkci pod širým nebem, tentokrát na novém místě, a to na ostrově Štvanice v okolí Vily Štvanice.

    Číst dál...  
  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení