
Recenze: Michael Bronec – Tři kapitáni I.: Mračna nad Arénou
- Vytvořeno 31. 1. 2017 1:00
- Autor: Radovan Kolbaba
- Zobrazeno: 2133

Česká fantastická i vědecko-fantastická literatura už dávno nejsou jen chudí příbuzní svých zahraničních vzorů. Mnohá díla z našich luhů a hájů kvalitou potěší nejednoho milovníka dobrých, byť ne zcela v realitě zakotvených příběhů. Koncem roku přispěl se svojí literární troškou do mlýna muž, který zametal, dláždil či jinak připravoval cestu mnohým českým autorům fantastického žánru. Nakladatel Michael Bronec konečně vydal svoji vlastní knihu nazvanou Tři kapitáni I. s podtitulem Mračna nad Arénou. Co vlastně můžete od této více než deset let vznikající knihy očekávat?
Na první pohled je patrná péče, kterou nakladatelství Straky na Vrbě věnovalo knize svého majitele a vydavatele. Obálka Tomáše Kučerovského vypadá skvěle, vnitřní ilustrace Janiny Strnadové jakbysmet.
Tři kapitáni otevřou čtenářům dveře do světa daleké, patrně též alternativní budoucnosti, v níž Země není zdaleka jediným obydleným vesmírným tělesem. Hlavním hrdinou příběhu je koordinátor, jakýsi polodemokratický vůdce republiky planet v čele se Zemí. Ta se sice kdysi vymanila z vlády galaktického císaře, ale je na pokraji další meziplanetární války a její vyhlídky nejsou zrovna v barvě, o níž zpívá Ilona Csáková. Na začátku knihy získá Arnošt Kodex, tak se jmenuje zmíněný koordinátor, část galaktického pokladu nezměrné ceny, zároveň je konfrontován s nesnázemi v podobě úhynu zabijáckých mimozemských nestvůr, které jsou nezbytné pro dobré vztahy s rasou elitních vesmírných navigátorů. Chtě nechtě tak musí povolat do akce své dva přátele z mládí, kteří mu už nejsou zrovna příznivě nakloněni. A přestože Arnošt kombinací nadlidské fyzičky a brilantního mozku připomíná Bruce Waynea, první z jeho přátel je ještě silnější, zatímco druhý chytřejší. Honba za pokladem, odchyt nebezpečných potvor i snaha o udržení mocenské rovnováhy ve vesmíru tak může začít.
Celá kniha je psána živým jazykem. Obsahuje sice dlouhé vysvětlující pasáže formou dialogů, ale díky umu Michaela Bronce vůbec nenudí. Navíc text obsahuje dostatek barvitě popsané akce. Nezanedbatelným rysem příběhu je velké množství popkulturních odkazů, či lépe řečeno popkulturních vtípků. Nepřekvapí tak, že se Arnoštův ironický komorník jmenuje Alfréd, George Lucas je dávný dokumentarista a slavný wrestler nemůže mít jiné jméno než Hulk. Toto pomrkávání vykouzlí někomu na rtech úsměv, jiného může mírně obtěžovat, není však nikdy trapné nebo nadužívané.
Stinnou stránkou knihy může být obtížnější orientace v jedné z úvodních kapitol, kde se prolíná více časových rovin, byť jsou odděleny podobou písma. Stejně tak chvíli trvá, než čtenář pronikne do tohoto nového originálního světa. Jeho reálie jsou však podány způsobem, díky kterému nemáte ani na chvíli pocit, že čtete jen souhrn suchých faktů. Tři kapitáni nabídnou několik různě propletených dějových linek, z nichž většina nedojde svého naplnění. Je bohužel až příliš patrné, že se jedná o první díl trilogie a na další si musí čtenáři počkat.
Celým dílem silně prostupuje osobnost autora. Je patrná v originálním používání českého jazyka, do popředí se staví v předmluvě a osobitém poděkování spolupracovníkům. V žádném případě se však nemusíte bát trapného spisovatelského exhibicionismu.
Tři kapitáni je kniha s mnoha rozpory. Na jednu stranu obsahuje spoustu dialogů, ale není ani ukecanou, ani natahovanou. Najdete v ní velké množství odkazů na jiná literární či umělecká díla a přesto je velmi původní a neotřelá. Také se toho zde hodně děje a přitom málo stane, protože se jedná o první díl, takže nás zásadní zvraty a rozuzlení ještě čekají. Rozhodně je to ale kniha, která si zaslouží pozornost čtenářů science-fiction i zábavných dobrodružných příběhů. Tři kapitáni mísí humor, čtivé dialogy a svižnou akci v tom správném poměru. Nečekejte, až vyjdou další dva plánované díly a raději podpořte autora jejím nákupem už teď. Aspoň se budete mít do budoucna na co těšit.
Název knihy: Tři kapitáni I.: Mračna nad Arénou
Autor: Michael Bronec
Nakladatelství: Straky na Vrbě
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2016
Vydání: 1.
Počet stran: 304
ISBN: 978-80-87364-58-1
Ediční řada: Česká fantastika
Nejčtenější články
Aktuality
-
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál... -
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...