
Recenze: Vilma Kadlečková – Mycelium V: Hlasy a hvězdy
- Vytvořeno 25. 1. 2017 1:00
- Autor: Jiří Lojín

Ještě před nějakou dobou si čtenáři mysleli, že monumentální pentalogie Vilmy Kadlečkové Mycelium se blíží do finále. Věřím, že většina příznivců ságy cítila úlevu, že se konečně dozvědí, k jakému rozuzlení příběh míří, ale zároveň i smutek, že se budou muset rozloučit s hrdiny a jejich osudy. Autorka však, jako kdyby ani ona sama neměla sílu dát jim sbohem, rozšířila Mycelium o další díl. Hlasy a hvězdy, pátá část Mycelia, tedy poslední není.
V současné době můžeme Mycelium nazvat hexalogií a existuje velmi vysoká pravděpodobnost, že to tak zůstane. Vilma Kadlečková situovala děj do daleké budoucnosti, v níž jsou styky civilizací z různých planetárních soustav normální. Přestože autorka od začátku jednu z nich – Össeany – líčí jako velmi podivnou a cizí, hlavní myšlenou je to, že jde o společnost lidí, která se odcizila a vyvíjela zcela jiným směrem. Tím se autorka elegantně vyhnula úvahám o tom, proč by měly být mimozemské bytosti antropomorfní, proč by být neměly, případně kde by jaké orgány měly mít. Případným kritikům tak vzala vítr z plachet. Nicméně, kdesi v autorčině vesmíru dlí hmyzí bytosti, ale prozatím jen ona ví, jak je to ve skutečnosti.
Mycelium má rysy čistého sci-fi románu, i když se v něm objevuje velké množství mystických prvků. Jasnozření, telepatie, mentální souboje, tajemné náboženské kulty, lidské oběti. Autorka je ale dokáže naprosto racionálním způsobem převést zpět do naší reality. Vše je jen věcí terminologie, jakmile autorka vysloví pojem „psychotronika“, dostává se – a tím i svůj román – do oblasti, která je objektem zkoumání. Spojit slova „psychotronika“ a „vědecké zkoumání“ je poměrně riskantní, protože existuje mnoho lidí alergických na podobná spojení. Pomineme-li však spiklenecké teorie, naznačující gigantické psychotronické projekty v USA a bývalém Sovětském svazu, najdeme seriózní výzkumníky i u nás. Stačí vzpomenout profesora Kahudu a jeho bádání v oblastech mentionů. Vilma Kadlečková se ale spíš inspirovala Břetislavem Kafkou, který se zabýval parapsychologií, nikoliv však na akademické úrovni.
Výborně rozpracovaný náboženský systém Össenské Církve, dávající tušit tuny knih kaligraficky psaných obrázkovým písmem, jedinečným způsobem koření příběh záhadnou exotikou. I když z něj autorka jednu po druhé snímá vrstvu nevyzpytatelnosti, stále zůstává pro čtenáře přitažlivým. V pátém díle sice ustupuje do pozadí, stále však zůstává latentně přítomný. Autorka dokázala vytvořit základ technologie mimozemského světa, vyvinuté prostřednictvím hub a jejich produktů. Organický princip techniky se ve sci-fi vyskytuje, málokdy je však tak komplexní a zasahuje do všech aspektů života.
Děj ságy je velmi složitý. Proplétá se mezi jednotlivými postavami a jen pomalu odhaluje, co se skrývá v pozadí. Na rozdíl od předchozích dílů, v nichž se otázky spíše hromadily, začíná autorka na některé odpovídat. Je však jasné, že si v rukávu ponechává ještě hodně trumfů, které nakonec bude stejně nucena vytáhnout. V určitém smyslu se Mycelium podobá Duně, zejména plány, skrývajícími se v jiných plánech. Není příliš průhledné, kým kdo manipuluje, je však velmi pravděpodobné, že zdánlivě vyjasňující se vztahy nebudou takové, jak se zdají ke konci pátého dílu být.
Nechci Vilmě Kadlečkové podsouvat ženský přístup k charakterům mužských postav, ale některé z nich – v tomto případě bych měl psát „někteří z nich“ – reagují na situace, jimž jsou vystaveni, velmi emotivně a intuice často v rozhodování vítězí nad logikou. Daní za rozmáchlou formu vyprávění jsou komplikace, které si jednotliví protagonisté vzájemně způsobují jen proto, že před sebou naprosto zbytečně skrývají nepodstatné drobnosti. Ale proč vyčítat autorce, že chce co nejdéle čtenáře potěšit svým vyprávěním?
Sága Mycelium postupně dostává i formu audioknih, velmi dobře zpracovaných vydavatelstvím OneHotBook. Díky nim si lze dobře zafixovat znění komplikovaných názvů a jmen, zejména Össenských. Bylo by ideální, pokud by nakladatelství i herci měli dost síly k dokončení všech šesti audioknih.
Mycelium zachovává tradici české fantastiky, která se v současné době musí tísnit na knižním trhu vedle oblíbeného, i když někdy poněkud slaboduchého fantasy. Najít si dostatečně silnou čtenářskou skupinu, která se nebojí pustit do rozsáhlého a obtížného projektu – ano, jde o projekt, nejen pro autora, ale i pro čtenáře – není snadné. Zdá se však, že Vilmě Kadlečkové se to povedlo.
Název: Mycelium V: Hlasy a hvězdy
Autor: Vilma Kadlečková
Nakladatel: Argo
ISBN: 978-80-257-1968-8
Stran: 488 stran
Rok vydání: 2016
Vydání: 1.
Nejčtenější články
Aktuality
-
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál... -
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...