Žila jsem v zemi Alláhově
- Recenze
- Vytvořeno 24. 9. 2009 2:07
- Autor: Marta Šimečková

„Vida, zase holka,“ řekl stylem kvůli tomu jsem se sem nemusel obtěžovat a dodal: „Tak snad příště, že jo?“ omluvně mrkl na Hádže, že víc dělat fakt nemohl, a podával řvoucí Julii dál. V Maroku totiž dokud nemáte kluka, nemáte dítě, ale „jenom“ děvče. Loupla jsem po něm okem a nesouhlasně odfrkla „pffff“. Jako že mi může vlézt na záda. (S. 21)
Trápení s doktory však nečekalo naši rodinku jen jednou. Když jejich nejnovější přírůstek začaly obtěžovat ošklivé boláky po celém těle, odvedla Julii starostlivá maminka k lékaři a ten pouze konstatoval: „Nu co, když tak si uděláte další, inš-Alláh. Vždyť je to jen děvče“. (S. 24)
Při čtení knih z arabského prostředí se vždy raduji, že jsem se narodila v této republice. V zemi, kde narození dcery neznamená neštěstí a kde mají ženy stejná práva jako muži. Mezi výhody života u nás patří samozřejmě i vzdělání, které je přístupné pro všechny. Jak je to však se školstvím v Maroku? Přestože je v zemi zavedena povinná školní docházka, na venkově nikdy do školních lavic nezasedne 85 % dívek. „... první rodinná selekce proběhne na úrovni chlapec ano, dívka ne, druhá selekce prvorozený ano, další ne a v nejhorším případě, kdy je do kapsy pořádně hluboko i na prostý kus žvance, nejde do školy vůbec nikdo.“ (S. 26)
Kromě vážných témat v knize naleznete i mnoho úsměvných kapitol. Dozvíte se, proč Maročané stále opakují inš-Alláh, což v překladu znamená „dá-li Alláh“, jak je to s jejich řidičským uměním nebo jaké to je s nimi obchodovat. Seznámíte se navíc s nejrůznějšími kouty Maroka – jak těmi, které přitahují davy turistů, tak i těmi méně lákavými, v nichž je nutné být připravený na boj o holý život.
Knihu doporučuji všem, kteří se chtějí dozvědět něco nového o životě v Maroku a o mentalitě tamějších lidí. Autorka s lehkostí sobě vlastní píše o věcech vážných i nevážných a díky této mozaice slepené z vlastních zážitků čtenáře pobaví i poučí. Tedy: inš-Alláh.
Knihu Žila jsem v zemi Alláhově vydalo nakladatelství Portál.
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...
Komentáře