
Recenze: Peter Newman
- Vytvořeno 9. 11. 2016 1:00
- Autor: Lucie Sigmundová

Co knize přidává na atraktivnosti je kombinace fantasy prvků a jakéhosi pseudo-středověkého světa rytířů s post-apo. Na jednu stranu nese tulák zázračný okřídlený meč, na tu druhou v rozpadajících se městech svítí neony a děti se čipují. Tak je navozován dojem kdysi vyspělé společnosti, která se ocitla v troskách. Je to velmi rozmanitá směs, která ale kupodivu funguje.
Newmanův Tulák je klasická fantasy toho nejčistšího zrna. Mlčenlivý hrdina v ní putuje z démony zaplaveného jihu do bašty čistoty na sever. Má své poslání, má dítě. Hodně se tam šermuje, meče zpívají, bohové oplakávají ztraceného druha. Jedny z prvních obrazů, se kterými se setkáte, jsou zmutovaný psověk a předávání informací mezi démonem a jeho sluhou, které probíhá vzájemným dotykem jazyků.
Uchvatitel, teď už plně probuzen, rozpohyboval tělo, které dřív patřívalo Gamě. Pokynul Loutce, ať jde blíž. Bylo to těžkopádné gesto, nehodilo se k největšímu z netvorů a Loutka byla ráda, že u toho Necivila ani První nejsou. Loutka uposlechla, chvatně překonala vzdálenost mezi nimi a přiložila své čelo k pánovu, její jemné rysy vypadaly vedle rozpadající se zrůdnosti nadpozemsky krásné. S hlavami u sebe jako milenci se vzájemně dotkli jazyky a vzápětí mezi nimi proběhl proud myšlenek. (Str. 27)
Tak jsou šikovně nastavena pravidla hned na začátku – hrát se bude sebevědomá svérázná hra, a kdo ji neakceptuje, brzy skončí. Tulák je ultimátní fantasy pro ty nejzapálenější fandy žánru a dost možná s ním budete mít problém, pokud podobně laděné knihy běžně nevyhledáváte. Zatímco třeba takové Město schodů (http://www.vaseliteratura.cz/pro-dospele/5499-mesto-schodu) nabízelo detektivní prvky a rozsáhlé filozofické i společenské přesahy a jako takové mohlo bavit i širší okruh čtenářů, Tulák má svou jasnou cílovou skupinu.
Pokud jde o hrdinu plahočícího se zpustošenou zemí, je definován jen svým posláním navrátit zázračný meč tam, kam patří – zpět mezi bohy. Bezejmenný tulák totiž celou dobu mlčí. Dokonce i retrospektivní náhledy do minulosti jsou šikovně napsány tak, že v nich shodou okolností neřekne jediné slovo. Je to geniální přístup – tulák pro vás bude vždy ten největší sympaťák, protože jeho chování můžete interpretovat, jak jen chcete. A přidat mu všechny ty domnělé motivace, které tam toužíte mít. Na rozdíl od ostatních se neprojevuje jinak než svými činy, krčením ramen a mračením. Ostatně, drtivá většina obyvatelů tohoto světa je snímána povrchně, zvenčí – pouze mluví, ale co si skutečně myslí, to zůstává záhadou (resp. nemusíte jim věřit). Poněkud překvapivě jsou tak přístupné jen myšlenkové pochody (pochybujících) démonů.
Co knize přidává na atraktivnosti je kombinace fantasy prvků a jakéhosi pseudo-středověkého světa rytířů s post-apo. Na jednu stranu nese tulák zázračný okřídlený meč, na tu druhou v rozpadajících se městech svítí neony a děti se čipují. Tak je navozován dojem kdysi vyspělé společnosti, která se ocitla v troskách. Je to velmi rozmanitá směs, která ale kupodivu funguje.
Také byste se měli připravit na to, že vyprávění je záměrně nepříjemné. Právě proto, že se ocitáme ve světě, který padnul. Všudypřítomná beznaděj a odpor se vyskytují ve všech rovinách. Nejde jen vzhled postav (kříženec mouchy a člověka), nebo jejich chování (podrazy a hyenismus). Atmosféru pečlivě podtrhují strohé popisy. Pokud se společně s hrdiny ocitnete ve městě, které je hlavní baštou démonů, nepochybně narazíte na popisy typu „lidé se vyhrnuli do ulic jako zvratky“. Destrukce je opravdu všeobjímající a sahá až k samotnému nebi – planetu obíhá Slunce rozpadlé na dvě poloviny. Tulák je čtivý kousek, ale musíte na něj mít žaludek.
Poněkud unylé je střídání přítomnosti s návraty do minulosti. Když se konečně objeví první retrospekce „o osm let dříve“, je to příjemné osvěžení, protože umožňuje lepší orientaci v knize. Jenže po čase se tento systém stane pravidlem a ztrácí švih. Můžete si být jisti, že když se objeví nová záhadná postava, vzápětí bude vysvětleno, odkud se vlastně vzala. A že všechny záhady budou do jedné objasněny. Přesto stojí za to se do knihy pustit. Pokud jste fanouškem fantasy, není nad čím váhat. I přes všechny mouchy, které má, zůstává Tulák atraktivní četbou.
Název knihy: Tulák
Autor: Peter Newman
Překlad: Jakub Kalina
Nakladatelství: Host
Místo vydání: Brno
Rok vydání:2016
Vydání: 1.
Počet stran: 375
ISBN: 978-80-7491-480-5
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...