Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Petr Stančík – Andělí vejce

1 1 1 1 1 (5 hlasů)
5

První polovina dvacátého století byla postižena dvěma světovými válkami, přesto i v těchto neklidných dobách lidé žili, pracovali, milovali a rodili se. Koloběh života se nepřerušil i přes hrůzy – zvlášt té druhé – války. Hrdina románu Petra Stančíka Andělí vejce žije právě v těchto dobách.

 



Andělí vejceS Augustinem Hnátem se čtenář poprvé setkává 12. května 1945 v 5 hodin ráno. Přesné stanovení doby je nezbytné, protože předurčuje vše, co se v jedné z linií textu bude dít. Hlavní děj se odehrává v průběhu jednoho dne, jeho konec je v 18:23. I když je už oficiálně po válce, po kraji se potulují skupiny utíkajících nacistů a ti jsou daleko nebezpečnější, než když byli v roli okupantů. 

Druhý dějový proud je retrospektivní. Jeho hrdinou zůstává Augustin Hnát, ale autor sleduje jeho dospívání a neodvratně směřuje k osudnému dvanáctému květnu, ke klíčovému dni celého románu. Čtenář má možnost lépe poznat člověka, o němž jeho děda prohlásil, že má hlavu jako andělí vejce.


Kniha se rozjíždí tak opatrně, že zpočátku čtenář marně hledá styl svého oblíbeného autora. Nebývá zvykem, aby Petr Stančík stál tak pevně oběma nohama na zemi a psal jakousi kroniku života jednoho sedláka. Postupně však, zprvu nesměle, prosakují skrze krotký text náznaky nereálných, ale poetických prvků, aby posléze naplno vypukly orgie Stančíkovy fantazie. Čtenář, který propadl knize Mlýn na mumie, tak může být spokojen, i když Andělí vejce operuje na poněkud menší ploše. Literární, nikoliv zeměpisné, jak se ukáže později. 

Postavu Augustina Hnáta utesal autor do podoby pravého českého samorosta, hloubavce a přírodního filozofa, který má svůj předobraz ve starých českých románech. Trochu ho paroduje, protože jeho názory a vidění světa mají poněkud bizarní rysy, ale nevylučuji, že i takové se mohly zrodit v hlavách přemýšlivých vesničanů. Takoví lidé byli připoutáni k chalupě a půdě a jejich vědomosti a myšlenky nebyly formovány vyšší školou, proto mohly vznikat skutečně podivné konstrukce, které většinou zanikly smrtí jejich nositele.

Stančíkův hrdina ale na poli nezůstal, respektive pole orné byl nucen vyměnit za pole válečné a bojovat za Rakousko-Uhersko v první světové válce. Tato rozsáhlá a nosná epizoda se postupně přibližuje ke košatým dobrodružstvím Voltairova Candida, nebo v současné době známějšímu Stoletému staříku Jonase Johanssona. Stančík bravurně používá skutečná historická fakta a doplňuje je absurdními pointami.

Augustin Hnát však je člověk renesanční, ne-li přímo cimrmanovský, a tak Petr Stančík dostal příležitost představit se jako básník, přestože autorství skromně přenechal svému hrdinovi. Není asi třeba připomínat jméno Odillo Stradický ze Strdic. Hnát však není tak paralyzován poezií ani duchovnem, aby se nedokázal dobře starat o statek, pálit kořalku a péct chleba. O chlebu a jeho výrobě dokáže Petr Stančík psát s velkým zaujetím, sám by v jeho souvislosti slovo „výroba“ nepoužil, leda v souvislosti s jeho průmyslovou produkcí v parních pekárnách, které Augustina Hnáta naplňuje údivem, ale zdaleka ne obdivem. Pečení pro něj nezačíná mísením mouky s vodou a kváskem, ale setím obilí. Zkrátka celý vesnický život svého hrdiny interpretuje Petr Stančík jako uzavřený ekosystém, který požaduje jen málo externích vstupů a výstupů.

Ještě se zastavím u dalšího výrazného rysu Stančíkovy prózy – jídla. Komisař Durman z Mlýnu na mumie se projevil jako nezřízený gurmán a i když Augustin Hnát je spíš umírněný a vyrovnaný, přece jen se v Andělím vejci najde místo na popis lahůdek. Některé pasáže tak proměňují knihu na kuchařku, která by asi zastáncům racionální stravy příliš nevyhovovala.

Andělí vejce lze z vnějšího pohledu brát jako svéráznou kroniku první poloviny dvacátého století, kterých je v české literatuře poměrně velké množství. Stančíkovo originální zpracování však z knihy dělá nejen zábavné čtení, podporované autorovou nespoutanou fantazií, ale i podnět pro úvahy o zodpovědnosti člověka vůči svému okolí – lidem i všemu ostatnímu.

Název: Andělí vejce

Autor: Petr Stančík

Nakladatel: Druhé město

ISBN: 978-80-7227-385-0    

200 stran

Rok vydání: 2016

Vydání: 1.

 

Soutěže

Aktuality

  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  
  • Zlaté stuhy 2019 předány!

    V pondělí 29. dubna byly v Centru současného umění DOX již po sedmadvacáté slavnostně předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. Ve čtyřech oblastech bylo uděleno celkem čtrnáct ocenění.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení