Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Goce Smilevski – Návrat slov

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
5

Makedonský spisovatel Goce Smilevski se ve svých knihách pouští do odvážných témat. Tím posledním byla tragická láska slavné Heloisy a jejího milence, manžela, filozofa a teologa Abélarda. Že tento příběh znáte z dějin filozofie? Že to není nic nového? Smilevski ve svém nejnovějším díle dokazuje, že se na tuto pozoruhodnou ženu umí podívat ze zcela nového úhlu. V jeho podání se roztoužená odmítnutá manželka a milenka mění především v doufající matku.

 



Návrat slovHlavní hrdinkou Smilevskiho knihy Návrat slov je již zmíněná Heloisa. Vzdělaná žena, která vyrůstala jen s matkou, neboť otec zemřel, když byla ještě malá. Zůstal jí po něm pouze malý astrolab, který nosila celý život pověšený na krku jako vzpomínku na své nejdražší – otce a matku. Po matčině smrti se jí ujal strýc a na základě matčina přání ji odvedl do kláštera v Argenteuil. Tam měla zůstat osm let a vzdělávat se. Po svém návratu tato chytrá dívka poznala Abélarda. Mladého učence a filozofa, který přednášel v katedrální škole Notre-Dame. Z hodin filozofie už víme, že se do sebe zamilovali, a na základě Abélardova díla rovněž víme, že Heloisina láska zůstala stejně silná a vášnivá i v době, kdy se stala abatyší stejného kláštera, ve kterém kdysi studovala a psala svému milému velmi emotivní dopisy.

Autor vycházel z myšlenky moderních historiků, kteří se domnívají, že Abélard si ony Heloisiny dopisy vymyslel a napsal sám. Že roztoužené vzdechy té, která má především dbát o blaho sester v klášteře, jít jim příkladem a milovat Boha, jsou jen fikcí. Že Abélard použil tyto smyšlené dopisy proto, aby lépe demonstroval a obhájil své dílo. Ale kdo potom byla Heloisa ve skutečnosti? Trpěla tím, že musela krátce po narození odložit svého syna, o kterého Abélard zřejmě nejevil vůbec zájem, nebo jí byl lhostejný? To jsou otázky, které si položil i Smilevski. A na základě moderních výzkumů a svých otázek vznesených ke slavné Heloise stvořil historický román, který vás pohltí, uchvátí a dojme. 

Heloisa je zde především ženou – matkou. Matkou, které bylo odejmuto to nejcennější, co v životě má – její dítě. Celý život myslela jen na něj. Přemýšlela, co dělá, jak vyrůstá, jak si hraje se svými vrstevníky, jestli někdy myslí na matku a zda přemýšlí, proč se vzdala života s ním. Celý život doufala, že jednoho dne si pro ni Abélard přijde, sejme z ní řeholní slib a odejdou spolu pro syna, aby žili rodinný život, jako mnozí jiní.

Autor dokázal, že se velmi dobře orientuje nejen v historických a politických událostech, ale že je schopen vystihnout ducha oné doby, stejně jako náboženské a filozofické myšlenky. Využívá mnoho slavných děl, mezi filozofickými a náboženskými spisy cituje třeba i Šalamounovu Píseň písní. V knize Návrat slov se setkáme také s mnoha významnými osobnostmi francouzského středověku. Novým pohledem vidíme Sugera, opata kláštera Saint-Denis, který je znám svým osvícený dílem a přestavbou kláštera a katedrály v novém, gotickém slohu, který v té době neměl ve Francii obdoby. Nyní vidíme tohoto mecenáše jako bezohledného člověka, který si jde slepě za svým cílem a neváhá zneužívat lidi kolem sebe. V novém světle spatříme také Bernarda z Clairvaux, ale i mnoho jiných slavných jmen historie.

Smilevskiho dílo je v anotaci připodobněno ke knihám Umberta Eca. I když oproti Ecovi je Smilevskiho román mnohem útlejší, kvalitou mu zlehka šlape na paty. Zda se mu to podařilo, či nikoli, to nechám na povolanějších čtenářích, mně se však tento historický román velmi líbil, dobře se četl a přinesl rozhodně mnohem víc, než jen historickou zápletku s milostným příběhem. Stejně jako Eco se i Smilevski v románu pouští do výkladu filozofie, náboženství, historie apod. Jen do všeho nezabředá s takovou intenzitou, takže román může být stravitelnější i pro čtenáře, kteří knihy Umberta Eca vzdali. Smilevski se čte velmi dobře, zvolna, nenásilně směřuje ke čtenářovi důležité myšlenky té doby, stejně jako předkládá osobnosti, které známe mnohdy jen jako slavná jména ohraničená daty. Nyní před našima očima ožívají a mění se v osoby z masa a kostí.

Zatímco Ecova díla nejsou pro „každého“ čtenáře, Smilevski je určitě čtivější a tím snadněji stravitelnější. Přesto jsem přesvědčená, že – stejně jako u Ecových děl – bude-li číst Návrat slov člověk, který nemá o této době, historii, náboženství a filozofii velké znalosti, mnoho důležitého mu unikne mezi řádky a mine ho. Nevychutná si sílu a nádheru tohoto díla, tak jak si jistě Smilevski a jeho Návrat slov zaslouží. 


Název knihy: Návrat slov

Autor: Goce Smilevski

Překlad: Dagmar Dorovská, Ivan Dorovský

Nakladatelství: Odeon

Místo vydání: Praha

Rok vydání: 2016

Vydání: 1.

Počet stran: 230

ISBN: 978-80-207-1683-5

Ediční řada: Světová knihovna Odeon


Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení