Finské podivno v nové sbírce povídek
- Recenze
- Vytvořeno 26. 10. 2016 1:00
- Autor: Jiří Lojín
Zařadit texty do literárního proudu Weird či možná lépe řečeno New Weird není jednoduché, je proto spolehlivější, pokud se k němu hlásí sami autoři. Kniha Lesní lišky a další znepokojivé příběhy obsahuje několik povídek právě takových spisovatelů. Sbírka je o to zajímavější, že jde o autory finské.
Pozorný čtenář lehce pozná, že finská fantastika, tak jak nám ji předkládá kniha, se v některých rysech velmi vymyká z průměru. Nemám na mysli kvalitu, ale především její kořeny. Kromě vlivu eposu Kalevala, jak je uvedeno v anotaci i velmi kvalitně zpracovaném doslovu, jde i o výrazné sepjetí s přírodou. Finsko je zemí, kde se zachovaly rozsáhlé plochy lesů a zbytky nedotčené krajiny, a z textů je cítit, že ve Finech zůstala divoká příroda hluboce zakořeněná.
Sbírku otevírá povídka Johanny Sinisalo Transit. Autorka text koncipovala jako výslech dvou lidí, z nichž pomalu vyplývá na povrch podstata děje. Čtenář může mít námitky k trochu naivnímu vyznění, ale autorka odvedla skvělou práci ve vytváření napětí a záhady. Podle přebalu knihy jde o nejvýznamnější představitelku žánru a zřejmě nejde o náhodu.
Čarodějná kolébka Leeny Krohn je spíš nevýrazná a její vyznění ani zpracování nejsou příliš jasné. Literatura nemusí být jednoznačná, úloha čtenáře a jeho interpretace se může odlišovat od autorova záměru, v tomto případě však text působí vágně, jako kdyby si s tématem nevěděla rady ani autorka. Titulní povídka Lesní lišky Maarit Verrnonen má trochu kingovské rysy. Tři kluci, kteří spolu vyrůstali, se v dospělosti setkávají za podivných okolností. Zcela naplňuje význam slova „podivný“, charakterizující tento druh literatury. Velmi nejasná je podstata povídky Motýl, kterou napsal Jyrki Vainonen. Částečně ji prozrazuje její název, avšak některé symboly jsou málo srozumitelné.
Pasi Ilmari Jääskeläinen je zastoupen povídkou Kéž bychom tu byli taky. Základem se stala relativně častokrát použitá představa úniku z přelidněného světa, v němž mají lidé spoustu starostí, do světa jiného, šťastného a spokojeného. Autor však nekončí na prahu nové existence, ale řeší etické a psychologické problémy střetu obou způsobů bytí. Zápletka je velmi dobře rozpracovaná po stránce logických souvislostí i uvěřitelnosti emocí hlavních postav.
Následující Gordonův příběh, který napsala Tiina Raevaara, čtenáře zavádí do zcela jiného světa, do takového, ve kterém lidé žijí po boku inteligentních ptáků, kteří neustále vedou boje – jedna skupina druhů proti druhé. Existence záhadné nemoci dotváří kulisu příběhu, v němž dominuje vztah muže a potáplice.
Sbírku uzavírá Anne Leinonen povídkou Temná zhouba, uzda smrti. Jde sice o vlkodlačí příběh, které mají kvůli různým naivním fantasy většinou trochu naivní příchuť, ale je velmi citlivě zpracovaný. Vlkodlaci představují kulisu, pokud si je odmyslíme, zůstane příběh dívky vyrůstající v drsném a primitivním prostředí s matkou a surovým otčímem. Povídka velmi dobře naplňuje představu hlubokého lesa a každodenního boje s přírodou.
Editor sbírky si dobře uvědomoval, že český čtenář není příliš obeznámen se současnou finskou literaturou, zejména s proudem, který je oficiálně považován za okrajový. Proto se u každé povídky nachází krátký medailonek autora, který alespoň částečně přibližuje jeho dosavadní práci. To je obsahem i rozsáhlé závěrečné poznámky Podoby finského podivna, v němž jsou ovšem díla autorů vkládána do celkového kontextu finské literatury. Zajímavé je, že naprostou většinu povídek napsaly ženy, nelze však z tohoto malého vzorku posoudit, zda i ve Finsku začínají převládat texty autorek.
Prostřednictvím sbírky Lesní lišky a další znepokojivé příběhy může český čtenář alespoň trochu nahlédnout do Finnish Weird, potažmo do malé části současné finské literatury. Velmi dobrou práci odvedli překladatelé, účastníci překladatelského semináře, který proběhl v oddělení finských studií Ústavu germánských studií FF UK v roce 2015.
Název: Lesní lišky a další znepokojivé příběhy
Autor:
Nakladatel: Pistorius & Olšanská
ISBN: 978-80-87855-62-1
128 stran
Rok vydání: 2016 (1. vydání)
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...