
Recenze: Miroslava Varáčková – Adaptace
- Vytvořeno 13. 10. 2016 1:00
- Autor: Tereza Dvořáková

Adaptace Miroslavy Varáčkové je úplně první knihou slovenské autorky, kterou jsem kdy četla. Nalákala mě svou obálkou a především dystopickým dějem. Neměla jsem vysoká očekávání, jako u některých zahraničních autorů, protože jsem nevěděla, co mohu od autorky čekat, ale nakonec jsem byla mile překvapena.
Spolu se zoufalou hlavní hrdinkou putujeme válkou a epidemií zničenou krajinou, kde vládne nedůvěra a strach. Několik posledních přeživších neváhá krást, mlátit nebo dokonce zabíjet. Takže si všichni musí hlídat záda a být obezřetní. Zoya ztratila úplně všechny, na vlastní pěst se snaží najít poslední ráj na zemi, o kterém doufá, že existuje. Od svého přítele dostala mapu (která je součástí knihy, takže i čtenář ji vidí), ve které je vyznačeno, kde toto prosperující město leží. Mapa je pro Zoyu něčím víc, než kusem papíru, dává jí naději a ta je pro ni v této chvíli nejdůležitější. Doufá, že mapa ji opravdu dovede do cíle. Cesta ovšem vůbec není snadná a na hrdinku čeká mnoho nástrah.
Autorka dává velký prostor zamilovanosti a v knize není nouze o truchlení a vzdychání hlavní hrdinky, které se stýská po jejím příteli. Až to chvílemi zavání dívčím románem. Kdyby se autorka více soustředila na popis bezvýchodné situace, bezmoci a ustavičného strachu, byla by kniha mnohem lepší. Takhle jsme se bohužel moc nedozvěděli o postapokalyptickém světě, ale o tom, jak Zoye chybí Noe, víme dost.
Kniha je rozdělena na tři části. Vypravěčkou dystopického příběhu je hlavní hrdinka Zoya. První část se diametrálně liší od druhé a třetí. Zdá se, že najednou čteme úplně jiný příběh, než se nám na začátku mohlo zdát. Chvíli mi trvalo, než jsem se smířila s novou zápletkou děje, ale nakonec si myslím, že to knize prospělo, bylo to takové oživení.
Ovšem závěr mě poněkud zklamal, čekala jsem nějaké zajímavější, velkolepější zakončení. Potenciál tam byl veliký.
Miroslava Varáčková nešetří vulgarismy. Chápu, že ve zdemolovaném světě, když nemáte co jíst, komu věřit ani kde spát, máte právo na trochu klení, ale v první části knihy jsou taková slova na každé stránce a to už se mi zdá trochu moc. V příběhu hraje hlavní roli popis, přímá řeč je poněkud v pozadí.
Adaptace poukazuje na možnost, že něco podobného by lidstvo mohlo v budoucnu postihnout. Měli bychom být opatrní a zamyslet se nad tím, jak se chováme ke krajině a především jak se chováme k sobě navzájem.
Ukázka:
Vleču se pomalu, na zádech batoh s věcmi, které mi zbyly a které nezbytně potřebuju pro život. Několik tablet na čištění vody, deka, pár konzerv s ovocem a masem, termolahev, fotky, stará empétrojka na solární baterie, kterou si pouštím ve chvílích, kdy je mi nejhůř, a ručně kreslená mapa, co mi dal před svým odchodem Noe. Ta pro mě znamená nejvíc. Představuje naději a bez naděje bych sotva dokázala byť jen dýchat. Těsně před zničeným mostem vedoucím nad železničními kolejemi si sednu na obrubník a dopřeju svým unaveným nohám krátkou úlevu. Nemám kam spěchat. Už ne.(str.9)
Miroslava Varáčková žije s manželem a dvěma syny v Trnavě. Napsala už celou řádku knih pro mladé. Mezi nejoblíbenější příběhy Prežila som svet nebo Tri kroky do pekla.
Název: Adaptace
Autor: Miroslava Varáčková
Překlad: Jan Hanzlík
Nakladatelství: Slovart
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2016
Vydání: 1
Počet stran: 264
ISBN: 978-80-7529-050-2
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Svaz českých knihkupců a nakladatelů děkuje zdravotníkům a spouští iniciativu #knizkaprosestricku
Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) si velice váží práce sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, kteří v těchto dnech intenzivně pečují o pacienty nemocné Covidem-19 a letos proto nemají mnoho možností připravit se na blížící se Vánoce. SČKN proto věnuje kolekci knižních titulů Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a spouští iniciativu #knizkaprosestricku. Nabízí tak veřejnosti možnost poděkovat zdravotnickým pracovníkům za jejich nasazení tím, že pro ně mohou koupit a darovat jim knížku.
Číst dál... -
Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva
Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Velryba sírobřichá
velryba sírobřichá je, dle mého přesvědčení, objev seriózního virtuálního zoologa Jaroslava Haška. -
Návrat do pohádkového světa
Díky za pochvalu Viktorie. Snažím se. Knihy jsou mým velkým koníčkem od malička a mým velkým snem je ... -
Cestou do pohádky a zase zpět
Dobrý den Elen, i když je příběh primárně určen jiné věkové kategorii, tak já si užívám každý díl ... -
Jak je to se slovním přízvukem v češtině
Označení vedlejších přízvuků je závislé na tom, v jakém typu textů/přepisů je potřebujete ... -
Jak je to se slovním přízvukem v češtině
Jak se označují vedlejší přízvuky? -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Vážená paní Hlušičková, moc Vám děkuji za všechen čas, který budete knize věnovat. A omlouvám se, že ... -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Dobrý den, děkuji za informaci, knihu jsem si objednala, moc ráda si ji přečtu a napíši recenzi. Mějte ... -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Vážená paní Hlušičková, jen jsem se chtěl připomenout s novou knihou. Kniha NEBYLOVÉ už vyšla. Bude mi ... -
Ukázka z knihy: Kletba krve
Pro mě tato kniha není ale někomu se líbit může. Například název mi moc k názvu nesedí ale možná je to ... -
Cestou do pohádky a zase zpět
Země příběhů kouzelné přání, co na to říct. Bomba
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...