
Recenze: Dora Kaprálová – Berlínský zápisník
- Vytvořeno 1. 10. 2016 1:00
- Autor: Tereza Zítková

Město jako Berlín je místo plné života, město, kde se odehrálo mnohé z moderních evropských dějin. Svým pohledem ho čtenáři představuje Dora Kaprálová ve své knize Berlínský zápisník.
Dora Kaprálová je povoláním filmařka, spisovatelka a literární kritička. Kromě toho zastává také roli cestovatelky, básnířky a manželky a matky. Ve všech svých životních rolích se cítí dobře a vykonává je s radostí a velkým elánem. Ve svém deníku popisuje veškeré podrobnosti své denní rutiny, kterou prožívá. Každodenní setkávání s osamělou sousedkou, vtipné postřehy čtyřleté dcery či pracovní povinnosti, které ji často nutí cestovat vlakem. To vše tvoří velice osobní popis života Dory Kaprálové, jejího pohledu na svět a na město Berlín, ve kterém žije.
V Berlíně se v dnešní době dle autorky nachází velmi multikulturní společnost. Žije zde zajímavá mozaika různých osobností i národností a snaží se vedle sebe i spolu vycházet. Proto i Dora nakonec přijde na to, jak se dostat pod slupku nedostupné starousedlici. Samota je totiž často velice nepříjemná věc.
Mladá Češka má ale také velmi pevný a intenzivní vztah se svou domovinou, a tak kromě postřehů z Berlína může čtenář v knize objevit historky z dětství, mládí, příběhy z Brna a jeho okolí, z míst, kde mnoho let bydlela a otiskla zde svůj odkaz. K tomu se navíc přidávají historky z cest vlakem, které poměrně často absolvuje se svými dcerami za účelem návštěvy svého otce a kamarádek.
Deník, který není veden pravidelně, začíná jednoho mrazivého února roku 2013. Autorka seznamuje čtenáře se svým životem, se svou rodinou, svými niternými pocity i myšlenkami. Beletrizované deníky mají v české literatuře své místo a dodnes patří mezi oblíbené žánry. Čtenáři si rádi přečtou osobní svědectví o určité době, v tomto případě o dnešní moderní a uspěchané době. Velkou zvláštností, které si každý čtenář všimne na první pohled, je fakt, že autorka nepoužívá celá jména popisovaných osob či míst, ale pouze jejich počáteční písmena. Když tedy čtenář nezná souvislosti, chvíli mu trvá, než mu dojde, jestli je město B. Brno nebo Berlín. Jak ale deník graduje, autorka zapomíná na své zkratky a přechází ke „klasickému“ pojmenování. Nejspíš je to dané tím, že už se se svým čtenářem sblížila a touží ho ve svém vyprávění vtáhnout do svého života víc, než si ze začátku troufala.
Kniha zajisté zaujme čtenáře všímavé a citlivé. Čtenáře, kteří v knize chtějí nalézt něco víc, než jen dobrý příběh. Chtějí poznat i samotného autora, snaží se přijít na to, proč vlastně je vůbec spisovatelem a co dělá jeho život životem. Je to nejenom deníkový zápis jednoho osudu, je to popis pulzujících měst Brna a Berlína, je to intimní zpověď člověka toužícího po domově, tápajícího v cizině, je to popis života samého. A už je na každém jednom čtenáři, co zaujme právě jeho, co si z knihy vezme a co z mnoha úžasných myšlenek přijme za své.
Ukázka
Stmívá se. „Zloději mají v srdci bídu,“ říká ještě žena lámanou němčinou. A pak se odmlčí. Děti klimbají, čtu si dál M. knihu o prasklé aortě, o touze po životě (protože myšlenky na sebevraždu jsou přece touhou po životě). Před usnutím ve vlaku spatřím naposledy prázdné kozlí oči jednoho ze zlodějů. Venku zahřmí. Jsme za Drážďany a mě zmateně napadá, že jsem třeba obvinila nevinného; a že má vlastně ta chudá Čečenka překvapivě luxusní iphone. Usínám… (Str.61)
Název: Berlínský zápisník
Autor Dora Kaprálová
Nakladatelství Druhé město
Místo vydání Brno
Rok vydání 2016
Vydání 1.
Počet stran 176
ISBN 978-80-7227-382-9
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...