
Recenze: Bengt Pohjanen – Faravidova říše
- Vytvořeno 27. 8. 2016 1:00
- Autor: Jiří Lojín

Mýty mají v sobě cosi fascinujícího, něco, co se vymyká racionálnímu úsudku a útočí rovnou na emoce. Možná to způsobuje vědomí, že kořeny příběhu se skrývají v nedohlednu dávných časů a můžeme v nich hledat a pátrat. Kniha Faravidova říše Bengta Pohjanena je zdařilým umělým mýtem, založeným na těch skutečných.
Faravidova říše nevznikla jen z pouhého rozmaru autora, ani proto, aby zaujala širokou čtenářskou obec. Pro Bengta Pohjanena se největší motivací stala snaha buditelská. Na rozdíl od velkých národů, které nemusely nikdy v minulosti bojovat za svou identitu, mimo jiné určenou vlastním jazykem, vědí Češi, oč jde. Alespoň někteří. Kniha Faravidova říše je psaná jazykem meänkieli, podobným finštině, kterým mluví malá skupina obyvatel nejsevernější části Švédska v okolí Botnického zálivu. Bengt Pohjanen sice není jediným autorem, píšícím tímto jazykem, avšak patří mezi ty nejvýznamnější.
Bengt Pohjanen je spisovatel trilingvní, vládne – kromě zmíněného jazyka meänkieli – také švédštinou a finštinou. Autorův vztah k místu, jehož jazyk se snaží chránit, charakterizuje to, že Botnický záliv se finsky nazývá Pohjanmaa.
Faravidova říše je koncipovaná jako severský epos, popisující putování hlavního hrdiny Ingvara, jeho formování a konečné zasvěcení. V této oblasti je možno označit Ingvarovu postavu za archetyp. Pohjanenův hrdina prochází dokonce dvěma zasvěceními. Přijímá křest a jméno Ingvar se mění na Ondřeje, posléze nalézá království svých předků a mění se na Faravida II. Transformace je provázena putováním, hrdinové eposů nevyspívají prostřednictvím studia knih, musejí poznávat život a svět. Proto se i Ingvar musí rozloučit s krajem, v němž vyrůstal. Jeho pouť nemá konkrétní cíl, nechává se unášet náhodou.
Stejně jako Ingvar cestuje, nalézá a postupně přijímá jednotlivé střípky zasvěcení, prochází knihou i víra v různých podobách. V tom se odráží proces, jakým bylo původní pohanství pomalu vytlačováno křesťanstvím, a také jak si lidé nové náboženství přizpůsobovali svým zvyklostem. Dodnes nacházíme v křesťanských svátcích dávně stopy víry předků, což ale také svědčí o schopnosti křesťanství ustoupit v zájmu evangelizace i v podstatných detailech.
Pohjanenovi se podařilo dokonale vystihnout nejen tón severského eposu, ale i jeho další atributy. Vkládá do něj čaroděje i hrdinské činy mladého hrdiny. Přitom z něj nedělá neohroženého a statečného reka, často píše o jeho pochybnostech a strachu, přesto se ve vypjatých chvílích vzmuží. Často mu ale pomůže náhoda, která je však spíše interpretovaná jako osud. Ano, staré i moderní pojetí hrdinů nepřipouštějí náhodu, pouze osud a předurčení.
Děj knihy je zasazen do 11. století, do oblasti, o níž náš dějepis příliš nemluví. Proto je velmi zajímavý autorův doslov, který alespoň částečně dá obsah knihy do historického a místního kontextu. Užitečná je také závěrečná poznámku překladatele Michala Kováře Bengt Pohjanen a staronový národ Severu. Je dobře, že kniha našla překladatele, který se v problematice dobře orientuje, protože jedině tak může být překladatelská práce smysluplná. Domnívám se však, že v jiném případě by české vydání vůbec nevzniklo.
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...