
Recenze: Gina Mayer – Rodinné prokletí
- Vytvořeno 19. 8. 2016 1:00
- Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Rodinná sága z 19. století, která ukazuje, jak nevinné dětské hry mohou ovlivnit osudy celé rodiny. Poznejte historické mezníky této doby a zjistěte, jak ovlivňovaly myšlení a jednání hlavních hrdinů. Sledujte životy hlavních hrdinek – prababičky, babičky, matky a dcery – a objevte, jaké prokletí je spojuje.
Román Rodinné prokletí, v originále Leonore und ihre Töchter, což podle mě mnohem víc vystihuje jeho samotnou podstatu, nás zavádí do Francie a Německa v 19. století. Autorka zvolila zvláštní styl vyprávění. Rozdělila knihu na šest dílů, přičemž začíná v roce 1900, kdy se seznámíme s nejmladšími členkami rodiny – Dorou a její dcerou Nanette. V Paříži právě začíná světová výstava a celá Francie i okolní státy žijí pokrokem a uměním, který představuje. Příslibem skvělé budoucnosti… Dora to však sotva vnímá. Zjistila právě, že je podváděna manželem, a jakoby to nestačilo, Gustav ji opustí a odstěhuje se za milenkou. Vystaví ji tak skandálu a veřejnému pokoření. Nanette poznává mladého bohatého muže, který se jí stane průvodcem po výstavě a do kterého se rychle zamiluje. Něco jí však na mladíkovi nesedí. Straní se jí? Nebo jí něco tají? Každá z žen se potýká s vlastními problémy, když je navštíví babička Matilda a začne vyprávět svůj životní příběh.
Následuje druhý díl, který nás přenese do Düsseldorfu v roce 1848. Tam poznáme mladičkou Matildu a tragédii, která se jí v mládí stala a zcela ovlivnila její budoucnost. Co se stalo, že se stala chladnokrevnou obchodnicí a lásce dala přednost před rozumem a jistotou? Abychom pochopili Matildino jednání, je třeba jít ještě hlouběji do minulosti. K samému jádru problému. K tomu, co prožila v dětství její matka, otec a dívka, se kterou se tehdy přátelili. To nám odhalí další dva díly, třetí, zasahující až do roku 1813, a čtvrtý, odehrávající se o deset let později, v roce 1823. I když už pak čtenář zná téměř všechno podstatné, přece jen je třeba vrátit se zpět k Matildě a zjistit, jak vše pokračovalo. A jelikož je nutné celý příběh uzavřít, končí kniha opět v roce 1900, kde se dozvídáme, jak to celé s ženami v této osudem pronásledované rodině skončilo.
Snad mi odpustíte rozvláčný popis obsahu, který ale zase tak moc o obsahu neprozrazuje. To totiž není žádoucí. Bylo však potřeba vysvětlit, jak autorka postupovala a jak odhalovala jednotlivé důležité momenty a události. I když se to může zdát na první pohled složité, Mayerová píše tak, že ani na chvilku knihu neodložíte. Už po prvních řádcích se vžijete do dalšího a dalšího dílu a poznáváte tak jednotlivé členy rodiny.
Kromě příběhu samotného se dozvíte spoustu informací o lidech v 19. století. Jak žili, jak moc se lišily společenské vrstvy a jaké bylo dilema, když se začaly mísit. Co znamenal hřích v očích veřejnosti a jak snadné bylo uvěřit pověrám, když navíc ve všem figurovala pevná víra a pravidelná návštěva kostela. Pochopíme, že jinak se žilo a myslelo na vesnici a jiný byl život ve městě. Jak se protloukali a o obživu bojovali pařížští umělci, jak se kdo díval na sufražetky, jak byla jejich shromáždění přijímána a konečně jaké nadšení a očekávání přinášela svým návštěvníkům pařížská světová výstava v roce 1900.
19. století, jeho kulturu, každodennost, politiku a vůbec ducha té doby autorka vystihla naprosto skvěle. I čtenář, který nemá o té době velké povědomí, se dokáže ponořit do autorčina světa a prožít příběh s hlavními hrdinkami. Problém bych viděla ve schématu, který autorka zvolila a který jsem výše popsala. Připadal mi chaotický a příliš od sebe odděloval jednotlivé osudy žen, takže jsem si ve výsledku nedokázala příběh představit jako jeden celek. Ovlivnilo to tak můj dojem z knihy, nepřítomnost jakýchkoli emocí i celkovou spokojenost s příběhem. Přestože nebyl nijak zvlášť složitý, byl příliš roztříštěný a plochý. Nedokázala jsem se začíst do hloubky a odhalovat jednotlivé vrstvy. I když si autorka dala práci a tyto vrstvy sama vytvořila rozdělením knihy na jednotlivé díly, nepřipadaly mi dostatečně přesvědčivé.
Z knížky mám nakonec rozporuplné pocity. Byl by to krásný dojemný příběh, kdyby byl jinak napsaný a poskládaný. Vzhledem ke kvalitě historické části celého příběhu je to velká škoda.
Nejlépe hodnocené články
- Tři otázky na tělo: Dají se psát vážná témata i zábavnou formou?
- Radka Denemarková: Čemu nerozumím, si chci pokaždé propátrat literárním světem
- Jaké to je, být zdravý mezi choromyslnými?
- Petr Kliment: „Tištěná kniha bude jednou starožitností pro sběratele“
- Antická filosofie snadno a rychle. A nejenom to
Soutěže
Aktuality
-
Nominace na Cenu Jiřího Ortena 2021
V pořadí 34. ročník prestižní Ceny Jiřího Ortena (CJO), jíž udílí Svaz českých knihkupců a nakladatelů talentovaným autorům do 30 let věku, zná své nominované. Odborná porota vybrala z 21 přihlášených titulů tři pozoruhodné knihy: básnickou sbírku Šimona LeitgebaBetonová pláž (JT´s nakladatelství), počin Gábiny Pokorné V hlavě (Práh), přinášející bez příkras zápisky mladé schizofreničky,a románový debut Praskliny (Listen) spisovatelky, publicistky a scenáristky Kláry Vlasákové.Slavnostní vyhlášení vítěze proběhne 17. května 2021 od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny.
Číst dál... -
Lidé poslechem audioknih tráví stále více času
Praha, 14. 1. 2021 - Výsledky 7. ročníku Velkého audioknižního průzkumu ukazují, že lidé stále častěji volí jako formu čtení audioknihy a poslechem mluveného slova tráví čím dál více času.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
Odpovědět po dvou letech se vyplatí :) -
Kronika zániku Evropy (1984 – 2054)
Dobrý den, děkuji za komentář, pan Vondruška vystudoval historii na FF UK, studie napsal v době, kdy ... -
Kronika zániku Evropy (1984 – 2054)
Vondruška se sotva mohl zapsat do povědomí (podvědomí je maličko něco jiného) "... mnoha věděckými ... -
Touha bez romantiky
Ano, o tom vím, ale zmiňoval jsem se o Vaší vlastní literární tvorbě, proto jsem neuváděl překlad ... -
Touha bez romantiky
Děkuji za zmínku o knize. Ráda bych doplnila informace, jejichž absence mě zde zarazila. Mezi vydáním ... -
Když se introvertka vdá
Já sice typický introvert nejsem, ale tenhle komiks mě moc baví! Díky za super recenzi -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Vážená paní Hlušičková, děkuji Vám za zprávu. Předně Vám přeji vše nejlepší v tomto roce! Moc mne ... -
Literatura faktu
jeto hrozne -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Dobrý den, bohužel kniha mi dodnes nedorazila, přestože jsme ji objednávali, tak Vám to píši, že ... -
Literatura faktu
jeto hruza
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...