Recenze: Lotta Lundberg – Nultá hodina
- Vytvořeno 26. 7. 2016 1:00
- Autor: Jolana Hlušičková
Název knihy Nultá hodina má souvislost s termínem „Stunde Null“, který se v Německu používá pro označení období bezprostředně po skončení druhé světové války, kdy se celá země ocitla v troskách, lidé začínali žít nový život, často však s cejchem viny. Tři příběhy, které se volně prolínají, zachycují ženu ve chvíli, kdy se jí zhroutil dosavadní svět a ona se rozhoduje, kterým směrem se její život bude ubírat dál.
„Žena si musí zvolit. A za každou volbu zaplatí cenu,“ říká autorka v rozhovoru, který nám poskytla u příležitosti vydání její knihy nakladatelstvím Kniha Zlín. Celý rozhovor si můžete přečíst zde: Rozhovory: Lotta Lundberg | Vaše literatura.
Berlín, rok 1945. Spisovatelka Hedwig Lohmann míří ze zničeného Berlína do kláštera. Postupně se před námi odehrává smutný příběh ženy, svobodné matky, jejímž životním posláním je psaní knih. Kvůli tomu, aby mohla pokračovat ve své tvorbě, obětovala Hedwig svou dceru nazývanou „Holčička“ a nezabránila její deportaci do koncentračního tábora. Je přesvědčená, že se rozhodla správně, omlouvá své rozhodnutí tím, že se dcerce určitě nic zlého nestalo, a ony se zase setkají. Příběh je z velké části inspirován osudem významné švédské novinářky německo-židovského původu Cordelie Edvardson, která přežila v dětském věku koncentrační tábor v Osvětimi a později působila jako novinářka v Izraeli.
Uppsala, rok 1983. Isa je inteligentní dívka, těžce však snáší rozchod rodičů, a když matka odjede provádět výzkum do Afriky, její chování se stává problematickým a musí začít chodit na terapii k psycholožce. „Psychoška“ (jak jí dívka říká) s Isou navaže úzký vztah a výsledkem jejich rozhovorů je Velká terapeutická hra, kterou nadaná dívka vymyslí. Komunikace s Isou je zvláštní, autorce se výborně podařilo přiblížit čtenáři myšlenkové pochody trošku „vyšinuté“ dívky, která svět vidí z jiné perspektivy než všichni „normální“ lidé. Z rodinných důvodů však musí „Psychoška“ ukončit svou praxi a Isa tak ve svém životě přichází o další důležitou osobu.
Blidholmen, rok 2004. Ingrid se dozvěděla, že její manžel trpí nevyléčitelnou nemocí. Rozhodne se, že se vzdá své terapeutické praxe a přestěhuje se na venkov, aby tam o svého muže pečovala. Nemoc se zhoršuje a velkým zklamáním je pro Ingrid zjištění, že ji manžel vnímá v podstatě jen jako pečovatelku, ale myšlenky sdílí s Hannou, spisovatelkou, která s ním tráví stále více času. Ingrid obětovala svou praxi, vše, co pro ni hodně znamenalo, a najednou zjišťuje, že svého muže vlastně vůbec nezná.
Všechny tři příběhy spojuje zásadní dilema ženy, zda dát přednost kariéře před rodinou nebo naopak. A za každé rozhodnutí se platí. Spisovatelka Hedwig sice dokončila svůj román a byl úspěšný, ale zůstává otevřené, zda se se svou dcerou ještě vůbec někdy setká a pokud ano, jak by její rozhodnutí ovlivnilo jejich vzájemný vztah.
V příběhu Isy se na výsledek rozhodnutí její matky díváme pohledem dospívající dívky, která ve svém životě postupně ztrácí jistoty v podobě lidí, na nichž jí záleží. Matka dala přednost výzkumu a nechala Isu u otce. „Psychoška“, se kterou si vybudovala postupně úzký vztah plný porozumění a důvěry, jí oznámí, že z rodinných důvodů končí s provozováním terapeutické praxe.
A samotná „Psychoška“? Rozhodne se, že se bude věnovat svému nemocnému muži. Ale jak se jí manžel odcizuje, na povrch vystrkují růžky pochybnosti, zda se rozhodla správně, když obětovala svou práci muži, který ji víceméně považuje pouze za pečovatelku. Poněkud paradoxně působí, že psycholožka, která by se měla vyznat v lidských duších, v té své tápe. Ale tak už to prostě v životě chodí.
Román svou strukturou připomíná Hodiny Michaela Cunninghama. Autorka použila stejný systém a ve třech propojených příbězích se před čtenářem odvíjí děj, který v závěru vytvoří ucelenou představu o tom, kdo je kdo a jak souvisí s ostatními románovými postavami. Z každého řádku čtenář vnímá úsilí, pracovitost a snahu autorky detailně zpracovat toto těžké téma jako poselství pro současné ženy řešící podobný problém, jen v jiných kulisách. Propracovaný obsah knihy je umocněn skvělým překladem, takže se celkově jedná o skutečný požitek ze čtení.
Není jednoduché tuto knihu pochopit, stejně tak, jako není jednoduché pochopit motivy jednání hlavních postav do všech detailů, musela jsem nechat text v sobě odeznít pár týdnů, aby mi to všechno do sebe zapadlo. Rozhodně však stojí za to si knihu přečíst a vytvořit si na ni svůj vlastní názor. Lotta Lundberg říká, že dobrou knihu charakterizuje to, že se k ní čtenář zase vrátí, přečte si ji opakovaně. Já se k Nulté hodině rozhodně vracet budu, protože pokaždé v ní má čtenář možnost objevit nějaký nový fakt či souvislost, kterou předtím přehlédl.
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...