
Recenze: Hana Whitton – Prsten princezny Judity: Figurkou na šachovnici Přemyslovců
- Vytvořeno 9. 7. 2016 1:00
- Autor: Dagmar Garciová

Každá malá holčička sní o tom, že bude princeznou. Být princeznou ale neznamená jen nosit krásné šaty, nechat se hýčkat služebnictvem a užívat si různých radovánek. Být princeznou je veliká zodpovědnost a na českém trůně hrály princezny vždy důležitou roli na poli politickém. Vždyť sňatková politika zajišťovala panovníkovi vládu nad větším územím a především také vlivná spojenectví. Princezny se nevdávaly z lásky, ale z povinnosti. Stejný osud čekal i na princeznu Juditu.
Nový historický román Hany Whitton Prsten princezny Judity: Figurkou na šachovnici Přemyslovců se odehrává na počátku 13. století za vlády Přemysla Otakara I. Jeho druhá manželka Konstancie mu mimo jiné porodila dcery Juditu, Anežku a Annu a syny Václava, Vladislava a Přemysla. Příběh se točí okolo nejstarší z dcer – princezny Judity.
Na královském dvoře se při štědrovečerní večeři odehraje romantické setkání. Dcera Přemysla Otakara I. Judita společně se svojí sestrou Anežkou plní otcovo přání obsluhovat významné hosty při večeři. Nikoho z hostů by ani v nejmenším nenapadlo, že se v prostém šatě skrývají urozené dcery. Jeden z pánů, Bernard, propadne Juditině kouzlu a okamžitě se do ní zamiluje. I v Juditě vzklíčí láska k onomu muži, naneštěstí se královské dcery nevdávají z lásky, nýbrž z politických důvodů. Přemysl Otakar I. již dávno vybral vhodné nápadníky pro své dcery. Judita se však nechce vzdát své lásky a připomínkou tohoto krátkého setkání je darovaný prsten, který hrdě nosí. Do Judity se také zamiluje Jacob, Bernardův velitel stráží. Pro získání její lásky je schopen udělat naprosto cokoliv.
Přestože za hlavní postavu je považována Judita, nejvýraznější je právě Jacob. Jeho činy ho řadí mezi ty špatné, ale Jacobovy vnitřní myšlenkové pochody ukazují, že jeho charakter není tak jednoznačný. Další postavou, která chce překazit Bernardovo a Juditino štěstí, je Truda – bývalá Bernardova milenka. Truda se nedokáže smířit s tím, že Bernardovo srdce získala česká princeznička, a neustále se snaží vnutit do Bernardovy přízně. S kým nakonec skončí Judita? Bude to Bernard? Jacob? Nebo někdo úplně jiný?
Autorka v epilogu uvádí na pravou míru všechny historické nesrovnalosti a nastiňuje celkový kontext. Láska mezi Juditou a Bernardem byla zaznamenána v dobových kronikách a jejich romantické setkání bylo inspirací pro děj a i pro samotný název knihy, protože prsten v tom všem hrál klíčovou roli. Bernard prsten věnoval Juditě na důkaz své lásky. Kolik pravdy se v popisu oněch událostí skrývá a kolik si toho kronikáři domysleli, se dnes můžeme pouze dohadovat.
Autorka píše velmi poutavým a čtivým stylem. Nezdržuje se sáhodlouhými popisy, příběh nezadrhává a plyne hladce. Ve větách s oblibou užívá knižních a archaických výrazů, což jen podtrhuje její osobitý styl psaní. Román ocení především ženy, jelikož větší koncentrace je kladena na romantickou linku příběhu, která se odehrává na pozadí určitého historického období.
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...