
Recenze: Markéta Baňková – Maličkost
- Vytvořeno 8. 6. 2016 1:00
- Autor: Jiří Lojín

Zatímco si naši předkové dostatečně užili různé epochy charakterizované nejprve používanými materiály a později technologiemi – například páry či elektřiny –, současnou překotnou doby je těžké jednoduše charakterizovat. Záleží na úhlu pohledu a na tom, co je potřeba zdůraznit. Pokud tedy Markéta Baňková svou knihu Maličkost dopřesňuje jako Romanci z doby genetiky, nelze proti tomu nic namítat.
Výzkumy z oblasti genetiky mají v sobě už ze samé podstaty mnoho háčků, vedoucích k diskuzím o jejich etických konsekvencích. Není divu, genetika zasahuje do oblastí, které mnoho lidí – i v dnešní osvícené době – považuje výhradně za hájemství Boží. Námitky proti živelným pokusům se ozývají i z jiných stran, a přestože fantazie autorů dystopických textů je někdy přehnaná, jsou důvody pro regulaci výzkumu dostatečně pádné.
Student Tomáš naplňuje všechny znaky šíleného vědce z hororů o zrůdných ještěrech, hadech, krokodýlech nebo žralocích, zbytnělých do gigantických rozměrů, či zatížených nestydatě vysokým inteligenčním kvocientem v důsledku neopatrných pokusů. Hnacím motorem šílených vědců je většinou samotná podstata výzkumu. Zvědavost a technologické možnosti. Málokdy zisk nebo vláda nad světem. Upřímně, k čemu je vědci vláda nad světem? Jde o zbytečný balast, odvádějící od práce.
Markéta Baňková však ubohému Tomášovi navěsila na záda daleko víc závaží, nejen posedlost vědou. Hoch je posedlý svým původem a děvčaty. Celý jeho život se v románu zredukoval na pokusy se zvířaty, pokusy se vztahy a pokusy včlenit se do své biologické rodiny. Jedna činnost ovlivňuje druhou, lze říct, že nepříliš šťastně.
Autorka pojala novelu podobným způsobem jako svou předchozí knihu Straka v říši entropie, i tentokrát se vůdčím motivem stala věda. Fyziku nahradila genetikou, povídky přetavila v souvislejší a delší útvar, svět bajek transformovala do současnosti. Tato koncepce má své klady, ale i zápory. Autorka získala velmi vydatnou nosnou vlnu, avšak podřídit jí celou knihu znamená, že na mnoha místech bude spojení poněkud křečovité.
Zdařilé a funkční je propojení genetiky a rodiny, případně genetiky a posedlosti vědou. Obě tyto roviny se navíc stýkají i mimo oblast genetiky, graficky by bylo možné tyto vztahy zobrazit jako trojúhelník. Ovšem ve scénách, týkajících se genetiky a děvčat, se autorka dostává do pasti nezáživných hovorů Tomáše a jeho strýce profesora či do úvah degradujících krásné ženy na shluk buněk sestavených podle genetického vzorce. Slabinou knih (i filmů), do nichž autor vtělil jakýkoliv vědní obor, je, že většinou autor naráží na problém, jak jednoduše čtenáři sdělit, oč v dané problematice jde. Hovory fundovaných odborníků tak často vedou cestami, které jsou pro tyto vědce naprosto zbytečné. Logiku ovšem mají hovory Tomáše s Julií, protože odborník může laikovi cokoliv legálně vysvětlovat.
Knize Maličkost jednoznačně dominuje populárně naučná složka, příběh je poněkud jednoduchý a ustupuje do pozadí. Některé motivace hrdinů jsou nejasné, u Tomáše je lze připisovat jeho patologické posedlosti, méně pochopitelné jsou pohnutky třeba jeho spolubydlícího. Najdeme místa pojatá s nadhledem a humorem, například trefný popis dívek, stahujících se okolo mužů, z nichž lze cítit peníze. Jde víceméně o pohled ženský, chlapec zmítaný vysokou hladinou příslušných hormonů by zřejmě byl bezděčně shovívavější. V knize mi chybí atmosféra a napětí. Ano, čtenář může být zvědavý, jestli Tomáš dosáhne svého, pokud pochopí, čeho dosáhnout chce, ale náznak napětí či dramatu se neobjeví ani v okamžiku tragické nehody. Slovům i na tomto místě schází schopnost budit emoce.
Maličkost je dobrá kniha, ale není výjimečná, zejména ne ve smyslu literárním. Příběh a odborná složka se nedoplňují, ale ruší se, jedna druhou utlačují. Příběh odvádí od pochopení genetické problematiky a ta na oplátku retarduje příběh. Snad by pomohlo dvojí čtení – jednou se soustředit na Tomáše a jeho peripetie, podruhé na populárně naučný výklad genetiky. Avšak pokud chce někdo snadným způsobem proniknout do tajů tohoto oboru, existuje mnoho knih, vysvětlujících tuto problematiku jednoduše a přehledně.
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...