
Recenze: Přemysl Krejčík – Kybersex
- Vytvořeno 3. 6. 2016 1:00
- Autor: Jiří Lojín

Česká sci-fi má dlouhou tradici a přestože vlna zájmu o žánr fantasy mohla odlákat určitý počet potenciálních fanoušků, stále se jí daří obstojně. Přemysl Krejčík povídkami ve své knize Kybersex navazuje na klasickou domácí vědeckou fantastiku.
V patnácti krátkých povídkách rozehrává autor různé varianty potenciálních světů, vzájemně se velmi příkře lišících. Jde o jakési myšlenkové experimenty vytvářející kulisy pro život obyčejného člověka, který se postupně dokáže přizpůsobit jakémukoliv prostředí. To, co v dnešní době považujeme za naprosto nepřijatelný způsob života, se může v průběhu generací změnit v naprosto normální rutinu. A současné překotné změny, jež zažíváme, dávají tušit, že na mnohé nebudeme muset dlouho čekat.
Představme si tedy alespoň některé autorovy nápady, rozvinuté do povídek, abychom si udělali představu, kam jeho fantazie míří. Tématem úvodní povídky Poslední partie se stala všeobecná nesmrtelnost lidstva. Přemysl Krejčík si nevšímá takových aspektů, jako jsou možné nemoci nesmrtelných nebo deprimující pocit nekonečného utrpení, ale všímá si jednoho z posledních lidí, jimž je ještě souzeno zemřít.
Do výrazně jiného prostředí nás autor zavede v další povídce Měsíce. V něm místo astronomie vládne astrologie a místo chemie alchymie. Chaos na obloze, způsobený objevením nadbytečných Měsíců, sledují hvězdáři, v jistém smyslu podobní těm středověkým. Vesmírné zmatky korespondují s těmi, které má v milostném životě hlavní hrdina. Autor naznačuje spojení, vyzvedající zcela obyčejného člověka do neopodstatněně významné role.
Povídku Šelma je možné interpretovat z různých hledisek. Buď jako útěk lidstva do říše bezproblémové existence, jak o tom často psal Clifford Simak, nebo jako hrozbu zániku lidstva, způsobenou jeho vlastní překotnou evolucí.
Odleť pryč se věnuje jiným dimenzím a čtenář se musí zorientovat ve změti paralelních příběhů. Titulní povídka Kybersex je krátký vtipný text navazující na rozvoj moderních počítačových technologií. Paměť se zabývá odnímáním vzpomínek a jejich implementací jiným lidem. Rozvíjí tak sice myšlenku typu Total Recall, ale nevysvětluje, proč lidé potřebují opravdové lidské vzpomínky. Srdeční záležitost nerozebírá sdílení lidských duší, pokud tak alespoň částečně můžeme vzpomínky nazvat, ale těl. Opět, jako v jiných případech, před kulisami sci-fi vystupuje lidský příběh, příběh lásky mladých lidí.
Povídka Čísla je zajímavou myšlenkou, jakým směrem se může ubírat cesta k totalitní společnosti, jaká propaganda může člověka beznadějně zotročit. Vtipně komentuje různé představy o reinkarnaci. O smrti pojednává i Nehoda, ovšem její pointa je poněkud rozostřená. Buď si s ní autor nevěděl příliš rady, nebo ji až moc zatemnil. Opakování už prožitého osudu v povídce Vybrané kapitoly z posmrtného deníku odpovídá na otázku, jak můžeme změnit svůj osud, pokud ho známe. Povrchnost se opět vrací do totalitní společnosti, ráje každého autora dystopické sci-fi. V jejích kalných vodách lze lovit dosyta a úlovkem Přemysla Krejčíka se staly znovu milostné vztahy. Myšlenka, že společnost zasahuje do tak intimních záležitostí, jako je láska, není nijak fantastická ani nelogická.
Námětem povídky Než padne klapka se stala oblíbená hříčka – vztah mezi realitou a fikcí, kterou vytváří autor, například spisovatel. Cesta ven obrací konsekvenci zločinu a trestu. Literárně to není nezajímavá myšlenka, postrádá ovšem logiku a zdůvodnění, která by čtenář mohl požadovat. Motivem jednání hlavního hrdiny je opět láska, příběh ústí do výrazné a dobré pointy. Oceňuji, že autor pro platidla nepoužil notoricky nadužívaný výraz Kredit. Hotel Kolonie patři mezi sci-fi povídky pouze vzdáleně, do tohoto žánru se zařazuje pouze několika rekvizitami, její děj je však víceméně univerzální, nehledě na to, kde a kdy se odehrává. To samé je možno říct o posledním textu Absurdní případ, řadící se spíš mezi detektivky. Situován je do Pardubic a v některých postavách se trochu poznají autorovi přátelé.
Povídky Přemysla Krejčíka mi v určitých aspektech připomínají texty Ondřeje Neffa. I v nich vévodí nápad, jak by mohla vypadat naše budoucnost, literární zpracování stojí až na druhém místě. Mnohým by slušelo, kdyby byly rozpracované do větší šíře, ale například Povrchnost je přes svou stručnost naprosto vyvážená. Stejně sympatický je mi malý rozsah povídek Kybersex nebo Šelma, rozvláčnější vyprávění by zabilo pointu. Autor velmi často do popředí staví lásku, lidi, kteří chtějí v každé společnosti, v rámci jakýchkoliv předpisů a zákonů milovat a žít podle svého. Kybersex dává naději, že ani mladí autoři se sci-fi nezřeknou a veškerá fantazie nebude redukovaná na trpaslíky, elfy a hnusné skřety.
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...